7°C
Dvě rodiny uprchlíků se zabydlují v Česku. Známe jejich příběh i plány
O Česku zatím věděli jen to, že jim jako jediná země nabídla pomoc. Dvěma rodinám, celkem deseti křesťanským běžencům z Iráku, začal v neděli nový život. Osmadvacetiletý Marwán Matti se svou ženou a dvěma dětmi pracoval jako telekomunikační technik, v nové zemi však rád přijme jakoukoliv práci. Děti druhého manželského páru se prý už nemohou dočkat školy, kam čtyři roky nemohly chodit.
V letištním salonku na Terminálu 3 pražského Letiště Václava Havla se sešlo prvních 10 z celkem 153 iráckých křesťanů, které ČR přijme. Cesta byla náročná, komplikace nastaly zejména v Libanonu. Dalších 20 lidí se kvůli tomu v první vlně do Prahy nedostalo.
Všech deset Iráčanů bylo na cestě od dvou hodin ráno a z letiště, kde odpoledne věnovali i přes únavu svých dětí pár slov médiím, zamířilo na Vysočinu. První dva měsíce stráví společně v rekreačním středisku Okrouhlík u Jihlavy, další přibližně čtyři měsíce pak budou bydlet v Jihlavě. Do té doby by měli získat azyl a čeká je intenzivní kurz češtiny.
Marwán (28): Děkuji za pomoc, budu dělat cokoliv
Proč se nerozhodli pro Německo, ale ekonomicky slabší Česko? „Česká republika byla jedinou zemí, která nám nabídla přijetí a poskytla pomoc,“ řekl pro Blesk.cz osmadvacetiletý Marwán Matti, který přiletěl se manželkou Nibrás Al-adžmajou (26), synem Sámirem (3) a dcerou Masarrou (2).
V Iráku pracoval ještě předloni jako technik v telekomunikační firmě. „Když ale naše domovy přepadl Islámský stát, museli jsme všichni utéct do běženeckého tábora v iráckém Erbílu,“ dodal.
Po výstupu z letadla bylo jeho rodině chladno, ale to je prý jedna z mála věcí, které zatím o Česku poznal. Že je čeština těžký jazyk? „Ano, slyšeli jsme. Ale nebojíme se a chceme se učit,“ doplnila ho jeho žena.
V České republice chtějí zůstat a poté, co se naučí základy češtiny, chce si Marwán najít co nejrychleji práci. „Budu dělat, cokoliv se nabídne. Snad pak v budoucnu naleznu podobnou práci, jako jsem dělal v Iráku,“ doufá.
Rašídovy děti zmeškaly čtyři roky školy
Mezi utečenci je také překladatel Madžíd Rašíd, který přiletěl s manželkou a dvěma malými syny. „Je známo, že menšiny na Blízkém východě, Židé a křesťané, mají největší problémy,“ zmínil k důvodům, proč s rodinou přicestoval do Česka. Doma zůstala ještě spousta příbuzných, kterým rovněž hrozí nebezpečí.
O České republice prý původně nikdo z nich nic nevěděl, ale před odletem si o něm zjistil některé informace. „Dozvěděl jsem se, že Češi jsou kultivovaní a čestní, ale nepříliš mnoho jich mluví anglicky. Nevím, zda to tak je, ani jak na to v knize přišli,“ řekl. Jeho děti se pak prý nejvíce těší na to, že se vrátí do školy. V rodné zemi totiž nemohly do školy chodit čtyři roky. „Byly velmi šťastné, když jsme jim to řekli,“ řekl.
V Česku se chce usadit a pracovat jako překladatel a spolupracovat například s médii.
Přijetí 153 křesťanů z Iráku schválila v polovině prosince česká vláda. V posledních letech jsou tito lidé ohrožováni Islámským státem, ale v podstatě již od pádu režimu Saddáma Husajna jsou křesťané v Iráku okrádáni, unášeni i vražděni.
Polovina mužů a třetina žen z celé skupiny má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Dříve pracovali např. jako ředitel školy, programátor, lékař, stavební inženýr či zdravotní sestra.
