7°C
Sirotci uprchlíků hledají náhradní rodiny v Česku. Zatím marně
Cesta do Evropy je i pro dospělého uprchlíka extrémně vyčerpávající. Pro dítě o to víc, obzvlášť pokud jde samo bez rodičů. Přesto i Česko zaznamenalo několik takových případů. Drobotina se během cesty ztratila, rodina jim zemřela nebo mladí teenageři vyrazili sami hledat štěstí. Dospívání tak prožijí nejspíš v dětském domově. „V praxi k umísťování nezletilých cizinců do pěstounské péče nedochází, jedním z důvodů může být malé povědomí o jejich existenci,“ popsala pro Blesk.cz Petra Khollová z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Děti bez rodičů, které do Česka dorazily z ciziny, mají nárok zůstat tu do svých 18. narozenin. „Pokud se policii nepodaří najít jejich rodiče či jiné příbuzné, pak dítě do 18 let nemůže ČR deportovat,“ vysvětlila Khollová. To ale neznamená, že mají zase tak hezké vyhlídky. Až do své dospělosti budou pravděpodobně žít v dětském domově pro cizince.
Nemusely by - právní úprava jim dovoluje přejít do pěstounské péče - chybí ale svolní pěstouni. „V praxi k umísťování nezletilých cizinců do pěstounské péče nedochází, jedním z důvodů může být právě malé povědomí pěstounů o existenci této skupiny dětí, které by mohly být do pěstounské péče umísťovány,“ popsala Khollová.
Pěstouni: Běžence jsme ochotní vychovávat také
Předseda Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd to ale nevidí zase tak černě. Podle něj jsou pěstouni ochotni přijímat děti cizinců i uprchlíků. „Ptají se, volají k nám ohledně zabezpečení fungujícího domova pro opuštěné děti z jiných zemí,“ uvedl pro Blesk.cz. Pravdou ale je, že je zajímá i kulturní zázemí dospívajících. „Jedna z otázek se týkala křesťanských uprchlíků, ke kterým měla rodina kulturně blíže,“ uvedl Šmýd názorný příklad.
Jeho slova potvrzuje také Marie Oktábcová, ředitelka Nadačního fondu J&T. I její zkušenost je taková, že lidé rozhodně nejsou lhostejní. „Po sdílení článku o dětech, které putují Evropou bez doprovodu rodičů, se nám na fanouškovské stránce kampaně Hledáme rodiče ozvalo hned několik zájemců, kteří nabízeli svůj domov takovým dětem,“ uvedla.
Součástí odborné přípravy budoucích pěstounů bývá podle ní i téma přijetí dítěte odlišného etnika nebo dítěte pocházejícího z jiného kulturního prostředí. Důraz se klade mimo jiné na respekt ke kultuře, ze které dítě pochází, včetně náboženství a mateřského jazyka dítěte.
Angličtina s tlumočníkem a dětské hry
S uprchlíky bez rodičů se setkala například ředitelka dětského domova Staňkov. Nebyl s nimi prý žádný problém. „Jazykově jsme se domlouvali anglicky, za pomocí tlumočníka, popřípadě překladačem. Děti ani nebyly odříznuty od ostatních, zapojovaly se do volnočasových aktivit bez problému,“ zavzpomínala Jana Koubová.
Děti cizinců nicméně nejsou běžně umísťovány do klasického dětského domova, ale do speciálních zařízení pro cizince. Nejprve je stát odešle do Diagnostického ústavu v Praze - takzvané Modré školy. Tam pobývají zhruba dva měsíce, během kterých absolvují zdravotní prohlídky, rozhovor s psychologem i kurzy českého jazyka. Následně zamíří do Dětského domova v Hříměždicích u Příbrami - takzvaného Permonu.
Šance na normální život
Většina nezletilých stráví v ústavu ovšem jen pár let. Vesměs totiž do Česka přicházejí děti staršího věku. „Jde většinou o chlapce ve věku 15-18 let, v roce 2015 převažují chlapci z Afghánistánu a Sýrie. Většinou se v Zařízení pro děti - cizince naučí česky a pak chodí na střední školu mimo zařízení a stráví v tomto dětském domově ,pouze' pár let," vysvětlila Khollová.
Pokud se rozhodnou později například studovat vysokou školu, mohou v zařízení zůstat i po dosažení zletilosti a dostudovat.
