7°C
Uprchlíci, Romové, šibenice a násilí na politicích. Jak to vidí expert?
Je předním odborníkem na extremismus v České republice. A tvrdí, že současné násilné nálady namířené proti uprchlíkům jsou horší než to, jak krajní pravice v Česku vytrvale útočila na Romy. Profesor Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro Blesk.cz komentuje pobodanou političku v Německu, šibenice na demonstracích i celkovou vyhrocenou atmosféru namířenou proti migrační vlně.
Německem v sobotu otřásl útok v Kolíně nad Rýnem, političku Henriette Rekerovou den před komunálními volbami pobodal nožem útočník na tržišti. Vyšetřovatelé uvedli, že je to xenofob. A on sám se odvolával na to, že se chtěl postavit příliš vstřícné imigrační politice Německa. Je to podle vás první vlaštovka tohoto druhu násilí, za kterou může následovat větší hejno?
První vlaštovka to v Německu není. Viděli jsme tu už zápalné útoky na uprchlické ubytovny, je to jenom jiná věc. Pokud se prokáže, že měl pravicově extremistické zázemí, může to být příznak trendu protiimigrantských osamělých vlků v Německu. Tato vyhrocená atmosféra nahrává radikalizaci nevyrovnaných individuí. Horší by bylo, kdyby bylo násilí strategicky propracované. Že by za ním byly například některé utajené struktury.
Politička se den před volbami postavila k volebnímu stánku na ulici, útočník přišel s velkým nožem a bodl ji cíleně do krku.
Je to brutální násilí, které muselo být připraveno. Ale opakuji, současná atmosféra už teď nahrává akcím osamělých vlků – často s psychickými problémy. Do budoucna se to může zhoršit v tom směru, že by k násilí přistoupily i více organizované skupiny s jasným strategickým plánem.
Na organizovaných akcích, demonstracích se ale už teď objevují makety šibenic pro politiky. Nejen v Německu, ale i v Česku. Byl to pro vás předstupeň násilných útoků?
Nekladl bych tady nutně souvislost. Šibenice je určitě symbol vyhrocené atmosféry, ale nevidím zatím přímou souvislost s tím, že někdo na demonstraci přijde se šibenicí a druhý bodne politika nožem. Bylo by to příliš zjednodušující.
Jak by si to měla přebrat Česká republika? Politici jsou tady v jiné roli než německá kancléřka Angela Merkelová, vládní elity se k uprchlíkům staví minimálně rezervovaně. Jak vnímáte český přesah?
Je potřeba zvyšovat bdělost bezpečnostních složek, ale těmto akcím se těžko zabraňuje. U nás už také vůči premiéru Sobotkovi zaznívají velmi ostré invektivy. Působí tady skupiny, které tvrdí, že by chtěly dokonce střílet na politiky, pokud se dostanou do války. Myslí si totiž, že uprchlíci jsou válečným předvojem. I u nás je tedy atmosféra vyhrocená a takovým incidentům se těžko dá zabránit.
Slovenská politička Magda Vášáryová tvrdí, že dřív byli podobným terčem nenávisti Romové, teď uprchlíci, pak se najde někdo jiný. Je to podle vás typ stejného naladění?
S Romy částečně srovnání možné je, ale nedá se říct, že to úplně pominulo. Ale uprchlíci jsou myslím závažnějším problémem a situace kolem nich je vyhrocená velmi dlouho. Proud zatím neustává a politická prohlášení a navázané skupiny, to je něco, co dlouhodobě radikalizuje scénu.
Situace s uprchlíky je tedy podle vás závažnější, než bylo naladění krajní pravice několik let proti Romům?
Vůči tradiční krajní pravici, třeba kolem Dělnické strany sociální spravedlnosti, která se hodně projevovala na romské otázce, je to posun. Tato krajní pravice čelí konkurenci nových populistických stran, kolem kterých se mohou vytvářet i některá militantní uskupení bez pevného ideového ukotvení, které měly předchozí skupiny.
Témata:
Související
