Ekonomové varují: Evropu zaplaví statisíce uprchlíků bez práce. Kdo to zaplatí?

Jen do Německa by letos mělo přijít na milion žadatelů o azyl. Je to asi pětkrát víc než obvykle a takové množství lidí už ekonomikou dokáže zahýbat. Odborníci varují před politikou „příliš otevřených dveří“ spolkové kancléřky Angely Merkelové. Dopady na pracovní trh a sociální systém mohou být výrazné.

Výrobci kontejnerů, obchodníci, taxikáři: Pro koho jsou uprchlíci super byznys?

Nepřehánějme to s pozitivy

„Německu se nedostává pracovní síly, ale přesto je otázka, zda se podaří uprchlíky zaměstnat. Existují zde výrazné jazykové bariéry, které neumožní rychlou integraci,“ domnívá se Petr Dufek, analytik ČSOB. „Všichni neustále mluví o uprchlících, ale nikdo neví, jestli umí nějaký jazyk, jakou mají kvalifikaci, vzdělání nebo řemeslnou praxi.“

Podle Dufka proto integrace takového množství lidí nebude otázka jednoho, dvou let. „Bude to běh na hodně dlouhou trať. Německá vláda, která jako jediná v Evropě hospodaří s přebytkem, bude muset část výdajů přesměrovat směrem k sociální podpoře uprchlíkům,“ dodává.

Migranti dávky v Německu opět utratí, ale to podle ekonoma není udržitelné řešení. „Německo zvládlo v minulosti velkou imigrantskou vlnu z Turecka. Ti lidé se ale rychle zapojili do průmyslu, kde se nedostávalo zaměstnanců. Současná vlna uprchlíků ale zdaleka není tak homogenní, proto bych to s nějakými pozitivy nepřeháněl,“ uzavírá.

Protest proti uprchlíkům: Držím hladovku, chci také kapesné padesát tisíc!

Osm z 10 azylantů zůstalo na dávkách

Skeptická je k sociálním a ekonomickým dopadům současné migrační krize také Markéta Šichtařová, ředitelka Next Finance. „Těžko se to predikuje, protože mohutná přistěhovalecká vlna přišla až letos a chybí nám statistické údaje, jak se daří zapojovat tyto lidi na pracovním trhu,“ řekla analytička. „Podle jedné starší studie ze Švýcarska zůstala na trhu práce po sedmi letech od žádosti o azyl většina běženců, bylo jich osmdesát procent.“

Podle Markéty Šichtařové samozřejmě nelze švýcarskou studii automaticky aplikovat na současnou krizi, ale nabourává to hypotézu, že německý průmysl uživí všechny příchozí.

S tím souhlasí i ekonom Pavel Neset z Vysoké školy obchodní v Praze: „Německo potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu v odvětvích, která v domácích zemích migrantů nebyla na vysoké úrovni. Lze tak předpokládat, že migranti se stanou skupinou, která bude záviset na sociálním systému Německa. Je to také jedna z hlavních motivací migrantů, proč přicházejí do Německa,“ sdělil Blesku.

Kromě jazykové bariéry a zpravidla nízké kvalifikace upozorňuje Pavel Neset rovněž na odlišné kulturní a pracovní návyky. „Tak značný příliv migrantů ve srovnání s minulostí bude mít jednoznačně negativní dopad na sociální systém Německa a jeho fiskální stabilitu,“ uzavírá.

Podívejte se, jak probíhal den na německých hranicích s Rakouskem: