Uprchlíci rozdělují Česko: Rocker Aleš Brichta se bojí hrdlořezů z Islámského státu

Rocker Aleš Brichta (56) je hodně rozzlobený. Politici, kteří podle něj bagatelizují uprchlickou krizi, mu zjevně leží hluboko v žaludku. Proč? V rozhovoru pro Blesk to řekl velmi jasně. A slovům českých zákonodárců nevěří...

Politici nás uklidňují, že v Česku se uprchlíci nechtějí usadit, jsme pro ně jen přestupní zemí...

„Jak dlouho ale! Až to bude v bohatších zemích narvané uprchlíky nebo až uzavřou hranice, ještě se budou rádi usazovat u nás, pokud už pro ně z IS nejsme přímo určeni jako cílová destinace. To smrdí průserem. Možná tady všichni vychcípáme na nějaký mor, protože uprchlíci sem takové věci zatáhnou. Protože u nich neprobíhají seriózní zdravotní prohlídky. Těžko můžete takové množství lidí držet týdny v inkubaci. Mě jen zajímá, komu to ve výsledku má sloužit?“

Migranti utíkají před hladem, válkami…

„Podle mě by si ale lidé měli vždy zamést před vlastním prahem, zařídit fungování místa, kde žijí. Je to jejich starost, kterou za ně nikdo nevyřeší. Nevím, proč bychom jim měli podávat pomocnou ruku… kterou nám za odměnu ukousnou! Když vidím pětadvacetiletého uprchlíka, jak říká, že se vrátí domů, až tam nebude chudoba, tak to nechápu. Kdo má asi tu chudobu odstranit, když ne on?“

Maďarsko úpí pod náporem uprchlíků. Za 24 hodin jich dorazilo 8000

To je slovo do pranice!

„Bude to mela, jestli nezastavíme příliv uprchlíků, myslím si, že v tom případě hrozí konec evropské civilizace. Naši politici mě namíchli. Jaksi nám zatajili, že v rámci spojování rodin 1500 uprchlíků, které Česko přijme, dostanou u nás povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu další desetitisíce lidí, třeba ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku či z afrických zemí! Ročně budeme doplácet na každého migranta milion korun, přitom sami nemáme peníze pro důchodce, opuštěné děti, zdravotně postižené, dlouhodobě nemocné. Proto jsem proti přijímání uprchlíků. Musíme se nejdřív postarat o vlastní občany.“

S takovými názory občas asi narazíte, co?

„Napsal jsem na Facebook svoje názory, podpořilo mě 20 tisíc lidí, pár lidí se do mě opřelo. Když jsem je pak vyzval, ať se sejdeme v hospodě, všechno připravil, ozvučil, nikdo nepřišel. Anonymní křiklouni si asi zas tak nestáli za svými názory. Nikdo se nepřišel zastat migrantů a říct mi, že se mýlím.“

Co je tedy podstata?

„Když se potápí loď, tak je mi jedno, jestli vedle mě bude pumpovat vodu komunista nebo nácek, slávista nebo sparťan, v té chvíli jde o to, abychom si zachránili krk. A teprve v okamžiku, kdy se tohle vyřeší, můžeme řešit nějaké další věci.“

V čem je hlavní problém?

„Podle mě špatná ochrana schengenského prostoru, tedy vnějších hranic Evropské unie. A tak to třeba řeší zoufalí Maďaři výstavbou plotu na hranicích se Srbskem. A co budeme dělat my? Musíme se bránit, protože když sem někdo projde z jakéhokoliv státu Unie, už s tím nic neuděláme. Představa žižkovského chalífátu se mi opravdu vůbec nelíbí! Radši udělám něco teď, než bych pak seděl a už s tím nemohl nic udělat.“

Uprchlické video je hitem Asie: Islamisté setnou Merkelovou a Češi jsou příšerní

Lucie Trlifajová, výzkumná pracovnice v pražském Multikulturním centru

Lucie Trlifajová (31) je výzkumnou pracovnicí v pražském Multikulturním centru. Tato nevládní organizace funguje na základě grantů a jednou z otázek, kterou se zabývá, je vzdělávací a výzkumná aktivita v oblasti migrace. Na rozdíl od Arcidiecézní charity nebo Člověka v tísni žádosti Nedělního Blesku o rozhovor na toto téma vyhověla.

Jak často se setkáváte s uprchlíky bezprostředně ohroženými na životě v zemi svého původu?

„Nejsme na jejich trasách pohybu a spíš se České republice vyhýbají. Jsou to často rodiny s dětmi, bezprostředně ohrožené válečnými konflikty, někdy s velmi traumatickými zkušenostmi. Platí to hlavně o lidech ze Sýrie a Eritreje.“

Počkejte, v Eritreji se přece neválčí. Muži odtud utíkají, protože odmítají nastoupit do armády.

„Nicméně totalitní, represivní režim tam existuje. V Československu v 50. letech, odkud lidé rovněž utíkali, se také neválčilo, ale ohrožení a perzekuce kvůli politické situaci lidem hrozily. Podobně jako teď v Eritreji.“

Co říkají statistiky?

„Vloni dostalo azyl 95 procent lidí, kteří přišli ze Sýrie. Ale jen jedno procento těch, kteří přijeli z Kosova. To ukazuje, že kontrolní mechanismus ministerstva vnitra funguje. Azyl se neuděluje paušálně všem.“

Vaše centrum má bohaté zkušennosti se strategickým plánováním ve městech v oblasti integrace cizinců. O koho mají města největší zájem? Kdo má největší šanci se u nás uchytit?

„Z ekonomických migrantů jsou to hodně dělníci v nekvalifikovaných profesích, hlavně na Plzeňsku. Kvalifikovaní se uchytí na pozicích, které jsou obtížně obsaditelné. Například v Teplicích je hodně doktorů z Ukrajiny. Poptávka po zahraničních pracovnících je a existuje prostor, aby se uplatnili. Otec mého kamaráda, lékař, se například těší, až k nám Syřané přijdou. Má málo sestřiček.“

Kdo určí, že syrská zdravotní sestra odpovídá požadavkům českého zdravotnictví?

„Existují u nás mechanismy na uznávání rekvalifikací a diplomů a také kontrola, zda ti lidé mají adekvátní vzdělání pro to, co chtějí dělat.“

Práce u nás mnohdy ale chybí i pro našince.

„Cizinci často pracují na těch pozicích, které nelze pokrýt místními. Je ale pravda, že cizinci můžou krátkodobě zvyšovat konkurenci v některých částech pracovního trhu, existují ale mechanismy, jak toto omezit. Navíc řada studií ukazuje, že migranti vytváří nové pracovní příležitosti, zlepšují demografický profil společnosti. Nikdy se nepotvrdilo, že by s vyšším počtem cizinců rostla nezaměstnanost.“

Kolik migrantů podle vás naše společnost unese?

„Myslím, že daleko víc než těch několik tisíc, o kterých se mluví. Vím, že některé obce zvažují nabídnutí ubytování uprchlíkům, podobně jako některé církevní subjekty. Ale ono není moc koho ubytovat, zato nabídek je velké množství. Byli bychom schopni přijmout víc lidí, než kolik teď stanoví kvóty.“