Uprchlická krize dál sílí, ministři vnitra zemí EU se tak v pondělí sešli k důležitému jednání, aby řešili další postup. Dohodnout se v dusné atmosféře nedokázali. A tak jednotlivé země dál sahají k samostatným opatřením. Německo se již rozhodlo pro hraniční kontroly, přidávají se další státy. Za Česko na jednání vyrazil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), prezident Miloš Zeman se mezitím nechal slyšet, že je pro vyslání armády na hranice. Jak situaci vidí v dalších zemích?
Evropa podle mnohých zaspala a nyní se snaží narychlo řešit, jak naložit s davy uprchlíků, které se do ní tlačí především přes Řecko či Itálii. Schůzka ministrů vnitra v Bruselu měla přispět k další domluvě společného postupu. Ale nestalo se. EU chce nadále přerozdělení až 160 000 běženců. 40 tisíc již bylo domluveno, jenže je tu dalších 120 000...
Zároveň chce EU více pomoci zemím jako je Irák, Jordánsko, Libanon a také Turecko, kde je uprchlíků nejvíce. Největší spory se však nadále vedou o uprchlické kvóty, které navrhla Evropská komise. Povinnost přijímat uprchlíky řada zemí včetně Česka odmítá. Dobrovolné přerozdělení prvních žadatelů o azyl však může začít, potvrdili ministři. Pro Česko to znamená 1100 osob během dvou let. Má to ale háček – azylanty na území jednoho státu udržet nelze.
„Opravdu to znamená, že převezmeme zátěž azylového řízení, kdy s tím uprchlíkem vyřídíme jeho azylovou proceduru. On nakonec získá azyl nebo mezinárodní ochranu,“ řekl Chovanec. Pak ale uprchlík může vycestovat dál. Nejčastěji do Německa. „Je to jenom de facto pozdržení té jejich cesty do cílové země,“ upozornil Chovanec. Evropa je tak dál v úzkých. A jednotlivé země přistupují k migrantům po svém. Jak?
Za Německo vyrazil na jednání ministr vnitra Thomas de Maizière. Podle něj EU potřebuje ke zvládnutí krize podrobný časový harmonogram. „Nesmíme ztrácet čas,“ burcoval. Právě do Německa nejspíš letos přijde až jeden milion uprchlíků, upozornil vicekancléř Sigmar Gabriel. „Vše ukazuje na to, že letos nepřijmeme 800 000 uprchlíků, jak předpovídalo ministerstvo vnitra, nýbrž až jeden milion,“ uvedl Gabriel.
Německo se přitom rozhodlo pro obnovení pohraničních kontrol na hranicích s Rakouskem. Neplánuje ale prověřovat každé auto a nebude od každého vyžadovat předložení cestovních dokumentů, uvedl mluvčí spolkové policie Matthias Knott s tím, že místa kontrol budou pružně měněna podle očekávaného pohybu běženců.
V Rakousku je momentálně zhruba 18 tisíc uprchlíků. Pro řadu z nich je spíše tranzitní zemí. Podle rakouské ministryně vnitra Johanny Mikl-Leitner přitom nese za nynější rozsah uprchlické krize v Evropě spoluodpovědnost právě Německo. Tisíce lidí se prý vydaly na cestu poté, co Němci v přístupu k Syřanům ustoupili od tzv. dublinských azylových pravidel. Ta počítají s tím, že azylové žádosti vyřizují ty unijní země, do kterých běženci vstoupí jako první.
Také Rakousko se rozhodlo pro „dočasné hraniční kontroly“ – a to na hranicích s Maďarskem, upozornila ministryně. „Budeme postupovat jako Německo,“ dodala Mikl-Leitner.
Maďarští policisté v pondělí zablokovali hlavní průchod pro uprchlíky na srbsko-maďarské hranici. Vytvořili kordón a natáhli dráty přes železniční trať, kudy se uprchlíci snažili dostat dál. Maďarsko také posílilo i počty příslušníků pohraniční stráže. „Nechceme žádný chaos,“ zdůraznil v pondělí premiér Viktor Orbán v Budapešti.
Od úterý v jeho zemi začne platit zpřísněný azylový zákon, premiér Orbán proto očekává, že azylové žádosti podané po dnešní půlnoci budou úřady ve velké míře odmítat. „Vzhledem k tomu, že maďarská vláda považuje Srbsko za bezpečnou zemi (...), tak v takovém případě budou běženci dotazováni, zda požádali o azyl v Srbsku,“ řekl Orbán. „Pokud tak neučinili, budou odmítnuti, neboť Srbsko je bezpečnou zemí,“ pokračoval premiér. „Maďarsko je zemí s tisíciletou křesťanskou kulturou. Nechceme, aby migrace národů světového měřítka změnila Maďarsko,“ dodal Orbán.
Česká strana nadále odmítá povinné kvóty. Podle českého ministra vnitra Chovance by měl celou otázku v ideálním případě řešit mimořádný unijní summit. Již schůzka šéfů vnitra se však od počátku těšila obdobné pozornosti. Chovanec z Bruselu vzkázal, že Praha nadále pokládá kvóty za nefunkční mechanismus, který „odporuje zdravému rozumu“.
Prezident Miloš Zeman pak v pondělí uvedl, že by hranici měly střežit společné hlídky policie a armády. Ty by měly zachytávat ilegální imigranty hned na hranici tak, aby se nedostali do vnitrozemí, řekl prezident v Brně novinářům. „Jestliže maďarská vláda povolala armádu, Němci uzavřeli hranice s Rakouskem a také Dánsko omezilo provoz na hranici s Německem, myslím, že bychom tatáž opatření měli udělat i my. Je zřejmé, že nyní, když trasa nepovede z Maďarska do Německa přes Rakousko, povede přes Českou republiku,“ varoval Zeman.
Také slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák dal jednoznačně najevo, že podle Bratislavy kvóty fungovat nemohou. „Nikdo doteď neřekl, že migrační vlna je negativní. Že to je negativní skutečnost, kterou je potřeba odstranit nebo minimalizovat,“ podotkl.
Slovensko však již zintenzivnilo ostrahu na svých hraničních přechodech s Maďarskem a Rakouskem. Policejní hlídky také sice nezastavují každé projíždějící vozidlo, cílem namátkových kontrol je ale odhalit převaděče s migranty, uvedl policejní prezident Tibor Gašpar.
„Ke konsenzu nedošlo, bylo víc zemí, které nesouhlasily. Nebyli jsme to jen my nebo Česká republika, ale i další,“ oznámil pak Kaliňák po jednání ministrů v Bruselu. Atmosféru jednání Kaliňák popsal jako „dusnou“ a s velkým tlakem. K větším střetům podle něj nedošlo, pro některé prý však bylo obtížné poslouchat „jiné názory“.
Zatímco kvóty jsou pro země střední Evropy a Balkán velmi živým a ožehavým tématem, Británie od nich zcela dává ruce pryč. Nebude se prý podílet na přerozdělování uprchlíků, jak navrhuje Evropská komise. V Bruselu to potvrdila britská ministryně vnitra Theresa May. Dodala, že Británie již minulý týden oznámila, že vezme 20 000 syrských uprchlíků, které však bude brát přímo z uprchlických táborů v zemích kolem Sýrie. Chce prý zajistit, že vybere ty nejzranitelnější a odradí ostatní, aby se vydávali na nebezpečnou cestu, na které řádí i bandy převaděčů, uvedla ministryně.
Britský premiér Cameron pak v pondělí navštívil Libanon a se syrskými uprchlíky se sešel v táboře v údolí Bikáa. V Libanonu žije přes milion Syřanů, kteří utekli ze své válkou zbědované země. Poté Cameron zamířil do Jordánska na setkání s králem Abdalláhem II. a rovněž návštěvu uprchlického tábora Zaatarí. Britský premiér upozornil, že přednost při přijímání budou mít ohrožené děti a sirotci. „Přijel jsem, abych na vlastní oči viděl a vyslechl příběhy uprchlíků a dozvěděl se, co potřebují,“ řekl premiér. Do Libanonu za Syřany hodlá jet v blízké době také francouzský prezident François Hollande.
Stejně jako Británie má dojednanou výjimku u EU i Dánsko. Dánský vicepremiér a ministr zahraničí Kristian Jensen v pondělí v Bruselu potvrdil, že ani jeho země se nebude účastnit plánu Evropské komise na přerozdělení běženců v rámci států EU. Jensen také řekl, že Dánsko dosud přijalo více běženců, než kolik by stanovily kvóty, a že bude s přijímáním uprchlíků pokračovat. Podle dánské ministryně pro přistěhovalectví a integraci Inger Stöjberg se Kodaň chystá EU pomáhat třeba se zakládáním registračních center pro uprchlíky na vnějších hranicích unie.
V reakci na německé, ale třeba také rakouské počítání se rozhodlo zahájit policejní kontroly na hranicích také Nizozemsko. „Zvýšíme mobilní kontroly v pohraničních oblastech,“ oznámila mluvčí nizozemského ministerstva spravedlnosti Yvonne Wiggers. Opatření se zavádí s okamžitou platností.
Je to reakce na to, že se nizozemská přijímací střediska zaplňují s obrovskou rychlostí a očekává se, že jejich kapacita bude zcela využita ještě v tomto měsíci. Asi 3000 žadatelů o azyl vstoupilo na nizozemské území jen v minulém týdnu. Bylo to dvakrát více než v předchozím týdnu, uvedla nizozemská imigrační služba.
8°C
