9°C
Kudy míří do Česka uprchlíci z Řecka: Maďarský plot je nezastaví, mají i další cesty
Maďarsko se potýká s přívaly uprchlíků, na hranicích se Srbskem chce postavit plot. Řešení pro ukončení uprchlické invaze to není. Uprchlíci míří dál do Evropy přes další země - Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko... I do Česka!
Od začátku 90. let přijalo Česko (resp. Československo) dvě velké vlny uprchlíků, obě z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 lidí. Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.
Tentokrát míří do Česka uprchlíci z Řecka, kteří se tam dostávají z Afriky, ale i složitou cestou ze Sýrie. Česko často berou především jako přestupní stanici. Maďarsko jim chce do cesty postavit plot na hranicích se Srbskem a i dnes přicházely z Maďarska snímky skupinek migrantů, kteří doufali, že se dostanou dál na Západ. Jenže možností postupu mají uprchlíci i v případě vzniku "maďarské zdi" více. Další je přes Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko, jak naznačuje infografika.
Česko pro uprchlíky není konečnou, trasy, jimiž projíždějí naší zemí, přitom kopírují často trasy dálkových autobusů a rychlíků. Oblíbenými spoji imigrantů jsou zejména noční expresy Chopin nebo EuroNight Metropol. Tedy spoje z Vídně a maďarské Budapešti. Uprchlíci míří především do Německa. "Lístek sice mají, ale ne už doklady," potvrzuje mluvčí jihomoravské cizinecké policie Petra Vedrová.
Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat celých 40 % všech uprchlíků v EU požádalo od počátku roku o azyl v Německu, kam míří především. Druhou zemí v pořadí poprvé registrovaných žádostí je Maďarsko s 18 %.
Maďarsko však vede v počtu žádostí na obyvatele. Maďaři přitom poukazují na tzv. Dublinské nařízení, které je účinné od 1. ledna 2014. To stanoví kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl. Obvykle je to ta země, do níž žadatel vstoupil jako první na území unie. A to jsou nyní především Řecko a Itálie. Maďaři proto chtějí vracet uprchlíky zpátky do Řecka.
V této souvislosti se však nadále řeší problematika povinných kvót na přijímání uprchlíků. Premiéři Maďarska, Slovenska, Polska i Česka se přitom opět shodli, že povinné kvóty na přerozdělování migrantů v EU považují za nepřijatelné. "Země V4 sdílí názor, že je zapotřebí okamžitá reakce a že by se všechny členské státy měly podílet na zmírňování kritické situace na vnějších hranicích EU," vyzvala visegrádská čtyřka.
Rakouští Svobodní požadují zajištění hranic s Českem a Maďarskem
K lepšímu zajištění hranic s Maďarskem, ale také s Českem dnes vyzvala hornorakouská organizace protiimigrantské Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Šéf FPÖ Haimbuchner přitom poukázal na údajný obdobný plán bavorské vlády na posílení kontrol kolem bavorských hranic.
Také předseda nejsilnější rakouské opoziční strany Heinz-Christian Strache požaduje rovněž obnovení kontrol na hranicích s Maďarskem, které v úterý oznámilo, že dočasně nebude ze zemí EU brát zpět migranty.
Maďarské opatření dnes ostře kritizovali rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz nebo italský premiér Matteo Renzi. "Toto Rakousko nemůže tolerovat," řekl šéf rakouské diplomacie svému maďarskému kolegovi Szijjártóvi. "Hrozí nebezpečí, že dnešní generace zažijí stavbu hraničního plotu mezi Maďarskem a Srbskem. Návratu zdí je nutné zabránit," zdůraznil Renzi.
Maďarská vláda prý jen nechce běžence, kteří přišli do EU v Řecku
Šéf maďarské diplomacie Szijjártó přitom dnes odmítl, že by maďarská vláda pozastavila platnost evropské azylové dohody. Zdůraznil, že Maďarsko jen nechce přijímat zpět ilegální migranty, kteří do EU vstoupili v Řecku.
Vyjádřil se i k rozhodnutí maďarské vlády z minulého týdne postavit čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot, které by mělo pomoci zabránit nekontrolovatelnému pronikání migrantů z nečlenské země EU Srbska do Maďarska. Szijjártó k tomu na tiskové konferenci řekl, že vláda už na stavbu plotu vyčlenila 6,5 miliardy forintů (570 milionů korun).
Témata:
Související
Včera jsem v televizi slyšel, jak utíkají Albánci z Kosova. Podobně opouští svou zem obyvatelé nějaké pobaltské země. Důvod - chcíp tam pes. Není práce, země upadá. To je důsledek politiky NATO v Evropě. Čím víc bude Evropa rozdrobená, tím snáz ji ovládneme. O těchto uprchlících se moc nemluví. Je to totiž krach západní politiky. Ještě si to užijem.