Otec Adámka z šokujícího dokumentu: „Denně bojujeme o přežití“

Co ve vás vyvolalo zhlédnutí dokumentu?

Jan Vyčítal: Vždycky to ve mně vyvolá ten osudný den, kdy mi ve 2:47 ráno zazvonil mobil a na druhé straně jsem slyšel plačící manželku, která mi říkala, že se stala hrozná věc, že Áďa krvácel, že ho museli resuscitovat, převézt do Hradce a nyní bojují o jeho život. Teď už jsou to dva roky - letí to, ale mám pocit, že to bylo včera, přitom za dva roky jsme toho hodně zažili.  Spoustu věcí děláme automaticky, nad něčím člověk nepřemýšlí, a když se stane něco takhle závažného, tak zjistíte, že ten život žijete intenzivněji. Já si nyní vybavuji do detailu každý okamžik s Áďou, když s ním jezdíme na rehabilitaci, když byl v nemocnici v Hradci a Ostravě - všechny ty okamžiky jsou teď intenzivní.

Otec Adámka: Je to bordel, nemám pro to jiné slovo

Kdy jste začali celou situaci řešit?

Jan Vyčítal: Hned druhý den jsme jeli s manželkou do Pardubic na ředitelství a chtěli s někým mluvit, ale sekretářky nám řekly, že nikdo nemá čas. Zkoušeli jsme tedy ředitelku pardubické nemocnice, ale ta prý měla jednání. Tak jsme sepsali stížnost a na základě toho nám ještě ten den zavolal primář ORL, abychom se za ním dostavili.

Když jsme přijeli, tak nás táhnul na jednání do té stejné pohotovostní ordinace, kde se to všechno stalo, kde manželka to všechno viděla, takže to jsem okamžitě odmítl. Tak jsme takovouhle závažnou věc řešili v jiné pohotovostní ordinaci, kde jsem já seděl na vyšetřovacím křesle a pak dorazil i primář oddělení. Mimochodem - ten primář stále v nemocnici je, sestra, která tam byla od začátku, je na mateřské a lékařka (která okolo Adama prošla, pozn. redakce) ordinuje v Praze.

Víte, zda nemocnice přijala těsně po této události nějaká opatření?

Jan Vyčítal: Ano, měli přijímat opatření, jak postupovat v případě takové situace. U takové operace může nastat krvácení a ty děti leží na dětském lůžkovém oddělení. Jenže ty sestry té lůžkové časti netušily, že je pohotovostní ambulance zavřená. A těch věcí tam bylo více - volali záchranku do nemocnice! To, co tam bylo, to je prostě bordel - nemám pro to jiné slovo.

Omluva nepřišla dodnes

S vedením nemocnice jste se sešli. Jak jednání probíhalo?

Jan Vyčítal: Sešli jsme se poprvé v březnu, což je asi rok a pár měsíců od chvíle, kdy se to stalo. Nejhorší na tom je, že do té doby vlastně vůbec neprojevili zájem - vy denně bojujete o přežití, nemocnice to viděla, protože já to zveřejnil na Facebooku. Oni věděli, v jaké jsme situaci a žádnej impuls od nich nepřišel. Až nyní. Možná, kdyby se to nezveřejnilo, tak by nikdo neudělal nic.

Na jednání jsem byl já, můj právní zástupce a představenstvo, jejich právníci a zástupci pojišťoven. Takže vlastně jich bylo osm a my dva - dávali nám najevo, že jsme v pozici slabšího. A oni řekli, že čekají, jak se to bude vyvíjet - já to vysvětlím svými slovy - čekají, co se nám z nich podaří dostat, a ta podstatná věc, která je krutá a je to hyenismus - čekají, zda to Áďa přežije.

Já jsem jim řekl, že by to chtělo, aby si Adama vzal každý z nich domů, aby viděli, co způsobili. Jakmile jsem si toto dovolil říct, tak jsem okamžitě dostal zpět jako bumerang, že mají posudek, ve kterém se tvrdí, že je vše v pořádku.

Omluvili se vám?

Jan Vyčítal: Vyloženě omluvu jsme neslyšeli. 

Adámek, kterého opustila lékařka, vdechl krev. Pak se mu zastavilo srdce, maminka zkolabovala | archiv blesku, proadamka.cz

Šokující dokument o Adámkovi: „Nejhorší moment v životě,“ hlesla režisérka

Existoval další kamerový záznam?

Nyní probíhá soud o zdravotní dokumentaci ohledně předoperačního vyšetření, je to tak?

Jan Vyčítal: Ano, na klasickou výzvu od právníka dokumentaci nevydali. Soud jim to dal příkazem, já jsem dokonce posílal na účet nemocnice pět tisíc korun za tuto dokumentaci. Ale peníze se mi vrátily a nemocnice se odvolala. Nyní nás čeká odvolací soud. Záznamy z kamery také vydali až na příkaz soudu. Byla tam ještě jedna kamera, ale o tom záznamu řekli, že byl zničen. Navíc pokud bych se dozvěděl, že operace nebyla nutná, tak by to bylo ještě všechno horší.

Jste odhodláni dále bojovat? Přece jen v dokumentu Infiltrace zaznělo, že to může trvat roky.

Jan Vyčítal: Nepřemýšlím o tom, jak dlouho to bude trvat. Už jsme něco podstoupili, nepřemýšlím o tom, že bychom něco měli vzdát – naopak. Mě dobíjí paradoxně Adam, to, v jakém je stavu, do čeho ho dostali, nemohu to nechat být. Poradil bych i rodinám, které cítí, že došlo k nepravosti, aby to nenechaly být.

Co myslíte, že se teď po odvysílání dokumentu změní?

Jan Vyčítal: Byl bych rád, kdyby se o tom vědělo. Chci, aby se o tom mluvilo.  Tohle si zkrátka nejde nechat pro sebe. Až tohle lidi uvidí, tak musí i v těch nemocnicich přijmout opatření, aby věděli, co mají dělat. Tady evidentně nevěděli nic.

Jan vyčítal, otec Adámka s tvůrkyněmi dokumentu | Blesk:Czech News Center, a.s./Martin Sekanina

„Zničili nám i dalšího syna“

Co byste jako rodina potřebovali?

Jan Vyčítal: Víme, že žádná koruna nevrátí Adámkovi zdraví, ale každá finanční pomoc může život usnadnit. Lidé nám pomáhají a my jsme vděční. Jenže systém by měl nastavený tak, že pokud něco takového nastane, asi by měl existovat orgán, který vám pomůže vstát. Každý, kdo něčím takovým projde, potřebuje peníze. My lidem děkujeme, bez nich bychom nemohli nic pořídit. 

Momentálně nám ale nejvíce chybí lidská síla. Potřebovali bychom nějakou fyzioterapeuta nebo zdravotníka, který by k nám docházel. Maminka Adama je s ním 24 hodin denně. Já ji samozřejmě mohu vystřídat, ale skutečně bychom potřebovali další lidskou sílu. Maminka Adámka se s ním ani sama nedostane ven. Musím vždy pomoci já, protože je problém dostat ho ze schodů. Snažíme se získat nový byt. Máme totiž na vozík schodolez, ale ten může být použit jen na určité schodiště a to naše už je příliš prudké.

Ještě bych rád dodal, že máme ještě jednoho syna. Nemocnice nám vlastně zničila dvě děti. Ádu totálně a u Jeníka netušíme, co si z toho celého do života odnese.

Chcete pomoci Adámkovi a jeho rodině? Veškeré informace najdete na webových stránkách Pro Adámka.