Zabíjí nás kult „zdravého těla“? Anorexii propadají i výživoví poradci, varuje expertka

V poslední době se objevují i další méně známé formy poruchy příjmu potravy. Mezi ně patří např. orthorexie, kdy se člověk příliš upíná na zdravou stravu, a bigorexie, která se projevuje posedlostí cvičením.

V čem se liší nemocný od běžných nadšenců do zdravého životního stylu? V podstatě tím, že dané problematice věnuje většinu svého myšlení i času a propadá silným výčitkám a sebetrýznění, pokud poruší některá ze svých pravidel. Zároveň si touto formou obvykle kompenzuje jiný životní problém.

Výživoví poradci končí u psychiatrů

V ordinacích lékařů tak i stále častěji končívají výživoví poradci, jak uvedla profesorka Hana Papežová, vedoucí lékařka Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Je ale třeba rozlišovat mezi výživovými poradci. Existují ti, kteří mají krátký kurz, pak jsou výživoví terapeuti, kteří mají bakalářský titul, a výživoví specialisté, ti studují magisterský obor,“ dodává lékařka s tím, že běžná populace netuší, že jsou mezi poradci nějaké rozdíly.

„Učím výživové poradce, ale je to pouhých pár hodin. Bohužel se ukazuje, že mnoho studentů tohoto oboru trpí poruchou příjmu potravy. Studenti si totiž vytvářejí černo-bílé myšlení ve vztahu k jídlu, což je rizikovým faktorem,“ vysvětluje Papežová. V její ordinaci tak končí až čtvrtina studentů, kteří aspirují na výživové poradce.

„Většinou jim radíme, aby přestali tento obor studovat. K poruše totiž podněcuje přílišná pozornost věnovaná  jídlu,“ říká lékařka. Stejně tak může poradce k poruše nechtíc ponouknout i klienta, stačí někdy i dobře míněná rada. 

Bloggerka (21) vážila pouhých 28,5 kg! Vyhrát nad anorexii jí pomohly čokoládové bonbony

Největší nepřítel lékařů? Sociální sítě

Papežová přiznává, že největším nepřítelem v boji s poruchami příjmu potravy jsou obecně sociální sítě.

„Když jsem začínala, tak jsme stačili sociální sítě monitorovat, sledovat, co pacientky píší, ale dneska to nestíháme. Pacientky nám občas samy ukáží, co tam sledují. Víme, že vše je v dnešní době proanorektické, ale v poslední době je to stále více a více škodlivé,“ varuje Papežová.

Podle ní jsou „lajky“ na sociálních sítích měřítkem úspěšnosti a mladí lidé tak mají problém se sebehodnocením a sebepřijetím. Navíc nahrazují normální vztahy virtuálními.

„Dalším problémem jsou média - stačí si přečíst, čemu se věnují - například zhubněte co nejdřív po porodu, zhubněte do plavek, nepřibírejte v těhotenství,“ varuje lékařka.

Kolik stojí léčba poruch příjmu potravy?

Podle Papežové je léčba těchto psychických poruch navíc pořádně nákladná. Ročně stojí v celé EU 680 milionů eur (17 miliard korun).

Léčba je nákladná i v Česku, záleží, kde se pacient musí léčit. Pět dní na jednotce intenzivní péče vychází na 5 až 6 tisíc na den. Na dva tisíce na den vyjde desetidenní léčba na standardním interním oddělení. V psychiatrické léčebně trvá léčba cca 60 dnů, přičemž jeden den stojí 800 korun.