9°C
Konec šprtání zbytečných letopočtů? Školáci povinně vedou byznys s králíky, učí se obchodovat
Nekonečné hodiny ve třídách a hlavy zabořené v učebnicích - to je obrázek ze světa školství, který řadě odborníků nedá spát. Studentům totiž podle nich chybí užitečné znalosti, které by je připravily na reálný svět. Praktičtější přístup se snaží zavést i Národní ústav pro vzdělání (NÚV) svým projektem fiktivních firem. V letošním roce se v ředitelské, manažerské nebo účetní pozici virtuálního podniku objevilo na 3 500 tisíce studentů středních a vyšších odborných škol z 10 zemí světa. Své autoškoly, obchody s králíky nebo módním zbožím, na kterých si trénují dovednosti, představili v pražských Holešovicích.
Ve školách je nedostatek praktických předmětů a žáci pořádně neznají svět, pobuřují se někteří učitelé. „Když se na začátku třeťáku v ekonomické škole zeptám, kam zajít s živnostenským listem, tak by studenti zašli na pracák,“ uvádí příklad učitelka Angelika Klímová. Netradiční výuka by je podle ní měla připravit na svět za branami školy lépe, než „biflování“ pojmů.
Fiktivní firma oknem do reálného světa
Právě projekt „fiktivní firmy“ zaštiťovaný NÚV má žákům a studentům poskytnou vhled do skutečného světa a chodu společností, které na ně po dokončení školy budou čekat. „Děti mají na starosti celý chod firmy a poskytujeme jim určitou volnost. Mohou si vymyslet, jak bude vypadat jejich stánek, katalog i kam bude firma směřovat,“ uvedl pro Blesk zprávy Lukáš Hula, vedoucí Centra fiktivních firem z NÚV.
Děti přebírají firmu po svých předchůdcích z vyššího ročníku během výběrového řízení. Prvním krokem k pochopení reality je tak úspěšně zvládnout pohovor. „Učí se všechno od základu. Kde založit firmu, kam zajít s formulářem, jak se podávají daně a dokonce i jak se platí zdravotní a sociální pojištění,“ doplňuje učitelka Angelika.
V letošním roce se na veletrhu fiktivních firem v pražských Holešovicích představilo celkem 118 projektů z deseti států světa. Některé se věnují módě, jiné třeba nabízejí kosmetické produkty.
„Já mám na starosti čtyři firmy – autoškolu, zdravou výživu, perfekt style a králikárnu. Většinou stojí za firmou pět žáků, kteří intenzivně pracují, kolikrát i mimo školní čas. Stalo se, že se mnou ve škole byli žáci až do šesti do večera,“ svěřila Blesk Zprávám Angelika.
Fiktivní firma musí šlapat jako hodinky. Děti musí dokládat smlouvy, osvědčení i účetnictví. Jejich kantoři spolu s NÚV jim následně pomáhají s administrativou a kontrolou všech dokumentů. „Firmy fungují přesně podle legislativy České republiky. Jsme sice benevolentnější v zákonných odvodech, protože peníze z účetnictví reálně neexistují a nepotřebujeme do osmého zaslat zdravotní a sociální pojištění, ale fungujeme v plně zákonných mantinelech,“ popisuje Lukáš Hula.
Certifikátem k lepší pozici?
Podle odborníků si děti práci ve firmě užívají a baví je. Některé školy mají dokonce vyhrazenou open space kancelář, kde mají aktuální majitelé, účetní, ředitelé či markeťáci svojí základnu a klid na práci.
„Hodně moc to pomáhá. Žáci si během tvoření a starosti o firmu opakují to, co se naučili v jiných předmětech, a spojují si tak mozaiku znalostí do podoby, která je čeká za branami školy,“ pochvaluje si projekt Lukáš Hula.
Do budoucna chce projekt rozšířit o další školy, výjimkou nebudou ani školy základní. Do této chvíle se fiktivní firmě věnují především středoškoláci a studenti z Vyšší odborné školy.
„Už dva roky se snažím dělat nábory žáků ze ZŠ, kteří by mohli zakládat mini fiktivní firmy. Svojí snahu mám posvěcenou i od ministerstva školství a tělovýchovy,“ popisuje svůj boj za kvalitnější vzdělávání Klímová.
Tvrdí ale, že chybí učitelé, kteří by se do praktických a specializačních dílen hodili.„Pořádám semináře pro učitele, neberu za to žádné peníze. Ráda bych hlavně, aby se myšlenka fiktivních firem a podobných projektů dostala do podvědomí,“ dodává učitelka.
Úspěšný tým studentů neodchází s prázdnou. NÚV poskytuje těm nejzdatnějším certifikát, který potvrzuje jejich účast na projektu. „Nejdou na pohovor s prázdnou. Zaměstnavatelům mohou dokázat, že mají s řízením a chodem firmy alespoň nějaké zkušenosti a nesedí tak před nimi pouze čerstvý absolvent,“ míní Hula.
Fiktivní firmy začaly už v roce 1992, kdy se účastnilo nějakých 15 škol. Po 27 letech je škol přes 100 a ročně se zapojí asi 3,5 tisíce studentů. „Učíme se osvojovat své podnikatelské instinkty. Naučíme se komunikovat, vystupovat a nést zodpovědnost,“ chválí projekt žák Jan, který je ředitelem firmy „prodávající“ zakrslé králíky a krmiva.
Změna osnov?
Chybějící reálné dovednosti chce řešit i vláda. V loňském roce projednávala návrat praktických vyučovacích hodin – například vaření či dílen. Nakonec se zdá, že se objeví v rozvrhu nový povinný předmět technických dovedností.
Na potřebě jeho zavedení se domluvil premiér Andrej Babiš s ministrem školství Robertem Plagou (oba ANO) a dalšími zástupci vlády a podnikatelů. „Žáci chodili v minulosti na dílny a pozemky, teď takový předmět není a je jednoznačné, že my ho potřebujeme. A domluvili jsme se, že nový předmět technika by měl být povinný. Měl by mít jednu hodinu týdně,“ řekl Babiš s tím, že české firmy potřebují řemeslníky.
Jasně, budou umět za 3 stravenky z úřadu práce výhodně vyšmelit jointa.Ti nejlepší absolventi i dva.