Spalničky se šíří Evropou, strach roste i ve světě: Počet nemocných stoupá i v Česku

Během prvních dvou měsíců roku 2017 bylo z 14 evropských zemí hlášeno více než 1500 případů spalniček kvůli stále zvětšujícímu se počtu neočkovaných lidí, uvedli úředníci Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

V 10 zemích – v Rakousku, Belgii, Chorvatsku, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Švédsku – počet případů hlášených v lednu až únoru 2017 vzrostl dvojnásobně oproti prvním dvěma měsícům roku 2016.

„Je naprosto nepřijatelné, že děti a dospělí umírají na nemoc, u které jsou k dispozici bezpečné a efektivní očkovací protilátky,“ uvedl v reakci na údaje ECDC Vytenis Andriukaitis, komisař pro zdraví EU.

Vliv odpůrců roste

Podle odborníků za nízkou proočkovanost mohou hlavně skupiny odpůrců očkování, které jsou aktivní zejména na sociálních sítích. Některé už jejich vliv začaly omezovat (YouTube, Pinterest), ale ta největší, Facebook, čelí momentálně ostré kritice, že zatím nezakročila.

„Podnikli jsme určité kroky, abychom zamezili šíření dezinformací o očkování, ale víme, že musíme udělat více. Momentálně pracujeme s externími odborníky na změnách, které již brzy zveřejníme,“ sdělil zástupce největší sociální sítě v minulých týdnech.

Pacient se spalničkami utekl z nemocnice: Ohrozil až dvacet lidí!

Nejhorší je situace na Ukrajině, v EU ve Francii

„Nejhorší situace je na Ukrajině, kde se počet případů oproti roku 2017 zdesetinásobil. Přes 53 000 případů znamená incidenci (výskyt) 1209 případů na jeden milion obyvatel,“ uvádí praktický lékař Daniel Dražan. Na Ukrajině poklesla proočkovanost proti spalničkám v roce 2016 během válečného konfliktu s Ruskem na 31 % – jednu z nejnižších proočkovaností na celém světě. 

„V Itálii je příčinou nárůstu počtu případů spalniček populistické politické hnutí, které v obyvatelstvu živí protivakcinační nálady. Díky této rozsáhlé epidemii spalniček přešla v roce 2017 na povinné očkování,“ vysvětluje lékař. 

Nejvyšší počet nemocných spalničkami v zemích EU byl na konci roku 2018 ve Francii (2913), Itálii (2518), Řecku (2293) a Rumunsku (1087). V první desítce je i Slovensko, kde bylo zaznamenáno 572 případů. V Česku bylo na konci roku 2018 hlášeno 207 případů. 

Návrat do 15. století?

Epidemiolog Rastislav Maďar navštíví každoročně země s různou vyspělostí. Podle něj tam, kde se sociální sítě tolik nevyužívají, nejsou odpůrci očkování tak úspěšní.

„Což je vidět v Latinské Americe, kde jsem právě teď. Místní teď slyší o epidemii spalniček hlavně ve vyspělé Evropě, sami se s tím nepotýkají díky dostatečně vysoké proočkovanosti. Bojí se ale zavlečení spalniček od nás, což s určitou nadsázkou připomíná éru Kryštofa Kolomba a jeho dobývání Nového světa koncem 15. století, kdy místní obyvatele ohrožovaly do velké míry nemoci dovezené z Evropy,“ řekl Blesk Zprávám Maďar.

Na celém americkém kontinentu jsou spalničky považovány za eliminované. K malým epidemiím dochází pouze kvůli dovozu nemoci z jiných částí světa, včetně Evropy. Velká epidemie spalniček probíhá ve Venezuele kvůli politicko-ekonomické krizi.

Vojtěch ordinuje zdravotníkům očkování proti spalničkám. Motol měl potíže

Počet nemocných roste i v Česku

Za týden v Praze přibylo osm nových případů spalniček, což je méně než v předchozích týdnech. Letos bylo do minulého pátku zaznamenáno 73 případů nemoci, na webu o tom informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni v metropoli onemocnělo 103 osob za celý rok, byla vyhlášena epidemie. Ministr zdravotnictví v pátek vyhlásil povinné očkování zdravotníků některých oddělení ve státních nemocnicích.

Zvýšený výskyt spalniček je kromě Prahy evidován v Moravskoslezském kraji. Od ledna tam onemocnělo 21 lidí. Více případů než za celý loňský rok má také Plzeňský kraj. Nákaza se objevila celkem v osmi krajích. V celém Česku bylo loni 207 případů, letos do poloviny února 93.

Spalničky nejsou banální onemocnění

Státní zdravotní ústav upozorňuje, že spalničky nejsou banální dětské onemocnění. Naopak se jedná o vysoce nakažlivé virové onemocnění, které s sebou nese celou řadu zdravotních komplikací.

• 7 až 9 nemocných ze 100 dětí dostane infekci ucha, která může vést ke ztrátě sluchu.
• U 1 až 6 nemocných ze 100 dochází k zápalu plic, což je nejčastější příčinnou úmrtí u malých dětí.
• 1 z 1000 nemocných prodělá akutní zánět mozku (encefalitidu), který může způsobit hluchotu nebo mentální postižení.
• Objevit se může i onemocnění oka.
• 1 ze 100 000 prodělá se zpožděním v průměru 7 let devastující fatální onemocnění mozku zvané subakutní sklerozující panencefalitida (SSPE), která nejčastěji postihuje děti, které onemocněly před 2. rokem věku.
• 1 až 3 osoby z 1000 nemocných zemřou – nejvyšší úmrtnost je u dětí do 5 let a osob se sníženou imunitou.