Země už brzy dokončí svou každoroční pouť kolem Slunce, a lidé se tak připravují na bujaré oslavy. Na silvestrovskou noc se chystají i záchranné složky, pro ty bývá vůbec tou nejpernější. „Za jednu směnu uděláme až o dvojnásobek více práce,“ řekl Blesk Zprávám primář a tiskový mluvčí záchranářů v Praze Ondřej Franěk. Nejvíce hasičům i lékařům přidělává práci alkohol, drogy a zábavní pyrotechnika. Blesk Zprávy přinášejí rady, jak se zraněním i požárům vyvarovat a kdy si případně volat sanitku.
O Silvestru je nejlepší rada: Nepřehnat to s alkoholem. „Faktem je, že většina výjezdů nevyplývá tolik z úrazů způsobených pyrotechnikou, ale naprosto dominují nevolnosti, bezvědomí a slabost, které jsou spojené především s nadměrným užíváním alkoholu a jiných omamných látek,“ zdůraznil Ondřej Franěk. Nejen opilci, ale i jejich oběti se pak často v rukou záchranných složek ocitnou se zlomeninou, popáleninami nebo s deliriem.
Plno práce mají samozřejmě i hasiči. „Nejvíce požárů je v prvních třech hodinách nového roku. Loni vyjížděli hasiči k 111 případům, denní průměr je přitom kolem 47 požárů,“ říká mluvčí hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová a dodává, že nejvíc to obvykle odskáčou popelnice, kontejnery, travní porosty a okrasné keře, nejsou ale výjimkou i ohořelé byty nebo auta. První tři hodiny roku 2018 pak jen na požárech stály 2,3 milióny korun.
Nový rok pak pokračuje voláním o pomoc po probuzení oslavujících. „Lidé volají s bolestí na hrudi a malátností. Tyto problémy jsou sloučením únavy z ponocování a nadměrným užíváním nejen alkoholu, ale i jiných omamných látek,“ doplňuje pro Blesk Zprávy Franěk.
Oslavy překlenutí dalšího roku vždy zaměstnají i úklidovou četu, především ve velkých městech. Úklid zbytků, odpadků a opileckých pozůstatků je zaměstná i na dva dny. Zde je zapotřebí opatrnost i kvůli nevybuchlým rachejtlím a dělobuchům.
Kromě už zmíněného doporučení nezahrávat si s alkoholem, se nabízí také rada, jak zacházet s pyrotechnikou. „Zábavní pyrotechniku kupujte pouze tu, která je legální na českém trhu, má návod výrobce na použití v českém jazyce a certifikační značku. Nikdy nekupujte navlhlou či s otevřeným obalem,“ radí Zaoralová a dodává, že je vždy třeba skladovat výbušninu v suchu a mimo dosah otevřeného ohně a předmětů produkujících velké teplo, jako je třeba topení.
Podle zákona může být člověku, který z nedbalosti způsobil zranění nebo požár, udělena pokuta až 25 000 Kč.
Zdánlivě nemožnou radou, jak se vyvarovat až moc žhavé silvestrovské noci, je pak nepoužívat pyrotechniku po požití alkoholu. „Stává se, že místo do vzduchu zamíří podnapilá osoba na kolemjdoucí osoby či obydlí,“ míní Zaoralová.
Rachejtle by samozřejmě do ruky neměly připadnout dětem a výbušniny s označením třetího a vyššího stupně patří jen kvalifikovaným odpalovačům ohňostrojů.
Důležité je také dodržet vzdálenost od obytných prostor a s pyrotechnikou zacházet pouze na volném prostranství. „Minimálně by to mělo být 100 metrů od obydlí, aby nemohlo dojít k vniknutí světlic do oken nebo zapálení střechy nebo auta,“ zdůrazňuje mluvčí.
Loni byl zřejmě podobným způsobem zapálen půdní prostor v bytovém domě v Kroměříži. Požár tam způsobil škody za 100 tisíc korun a během zásahu byli požárníci nuceni evakuovat 70 osob.
Člověk by pak měl užívat zdravého rozumu a nevkládat petardy a dělobuchy do uzavřených nádob, skleněných lahví nebo třeba do mikrovlnky. Láhev od piva také není tou nejlepší odpalovací rampou. Posledním doporučením hasičů je dbát i na zvukovou složku. Třaskavý střelný prach, především pak v dělobuchu, může výrazně poškodit sluch, ne-li protrhnout bubínek.
Jak se vlastně vybuchující „světélka“ dostala do rukou obyčejných lidí? Vznik prvních petard je spjatý s vynálezem střelného prachu v Číně kolem 400 – 500 př. n. l. Ten rychle se stal hitem nejen pro pozdější plnění do střelných zbraní, ale právě i pro výrobu zábavné pyrotechniky, která svým barevným oblakem dříve odháněla zlé duchy.
Samotný princip, proč se na obloze objevují roztodivně barevné tvary, je vcelku jednoduchý. „Většina, možná dokonce všechny, ohňostroje jsou založené na kombinaci dusičnanu draselného, různého poměru síry a třeba dřevěného uhlí (střelný prach) s kovy, které mění barvu hoření. Takže kombinace střelného prachu s mědí vám udělá žlutozelený efekt a draslík zase vybouchne červeně,“ popisuje rekreační odpalovač Lukáš (24).
Všechny složky se spojí, slepí a podpoří hořlavinou, což může být třeba pryskyřice, a dají se do plomby tak, aby vybuchly ve správný okamžik a rozprskly se správným směrem. Velké novoroční ohňostroje mají na povel zkušení odpalovači. Ten pražský se bude tradičně konat na Nový rok, a to v Praze v 18:00. Zvukově a obrazově by měl připomínat 30 let svobody získané Sametovou revolucí.
9°C
