Myslíte, že svým očím můžete důvěřovat? To je velký omyl, jak vám mohou snadno dokázat optické iluze, jejichž výběr pro čtenáře připravily Blesk Zprávy. „Náš mozek je (při splnění určitých podmínek) snadno oklamatelný, protože neumí mnohé objekty světa vidět jinak, než jak je celoživotní zkušeností naučen,“ říká k tomu odborník z Psychologického ústavu Akedemie věd ČR Radovan Šikl. Podívejte se na ty nejzajímavější klamy.
Pohybové klamy způsobují, že oko vidí v pohybu obrázky, které jsou ve skutečnosti statické. Až pokud se na vteřinu zadíváme přímo na jeden z kruhů, na milisekundu se zastaví. Jde o iluzi, za kterou může mimo jiné až příliš aktivní mozek, který se snaží předvídat dopředu, a rychlé pohyby očí. Vliv mají také kontrasty barev, na které oko reaguje.
„Vzniká to díky fyziologickému faktu vyhasínání citlivosti nervových buněk v oku (fotoreceptorů) při déletrvajícím monotónním podnětu," objasňuje Šikl.
Tento typ iluzí zkoumali vědci z Japonska, kteří přišli na to, že při pozorování obrazců jsou aktivní ty části mozku, které jsou zodpovědné za vizuální zpracování skutečného fyzického pohybu.
„Tato skupina klamů je zapříčiněna nevědomou trojrozměrnou interpretací scén, jež jsou ve skutečnosti dvojrozměrné,“ vysvětluje Šikl.
Další obrázek je tzv. Heringův optický klam. Jde o geometrickou iluzi, která vytváří dojem, že se dvě rovnoběžné čáry prohýbají ven.
To, jak vnímáme tzv. dvojmyslné obrázky, ovlivňuje celá řada faktorů. „Je to sycené příliš mnoha faktory na to, abychom dokázali s jistotou předpovídat, co uvidíme jako první. Významnou roli může hrát kontrastnost obou obrazů v rámci scény (jeden z nich může jednoduše snáz vystupovat), stejně jako jejich rozmístění, dále to jaký prvek scény jako první přitáhne naši pozornost a padne na něj náš zrak (od toho se odvine další skládání scény v mysli),“ říká odborník z Akademie věd.
„Ovlivňují to i naše očekávání, co nejspíš uvidíme, případně naše představivost, ale i preference, znalosti či odbornost. To všechno přispívá k nepředvídatelnosti vjemu a tím i k atraktivitě podobných obrázků,“ dodává Šikl pro Blesk Zprávy.
Známým klamem je Hermanova mřížka. Díky propojení barev v mřížce vytváří iluzi neexistujících bodů v průsečíku čar. Za tento klam může světlo dopadající do sítnice, které reaguje na přemrštění bílé kolem jednoho černého čtverce.
Ježíše na toustu už pár lidí vidělo, toho na zdi mohou vidět díky tomuto optickému klamu všichni. Pokud se delší dobu budete upřeně dívat na obrázek a pak pohlédnete na bílou zeď, obrázek se vám na ní „zjeví“ zinvertovaný. Černá se stane bílou a naopak.
7°C
