9°C
Střídání času je za nehodami i infarkty, tvrdí lékařka. Může i za deprese?
Malokteré téma vzbuzuje teď tolik emocí jako střídání letního a tzv. zimního času a jeho očekávaný konec. A žádné jiné roční období není tak „unavené“ a vyskytuje se během něj tolik depresí jako podzim. Přitom právě na podzim k jednomu posunu ručiček na hodinkách dochází. Jestli obě věci souvisí, rozebírala v pořadu Blesk.cz Epicentrum psycholožka Radana Rovena Štěpánková. A meteoroložka Dagmar Honsová nastínila, jaká bude letošní zima.
Spíš letní čas než takzvaný zimní, lépe řečeno standardní. Takový je názor 58 procent Evropy ohledně toho, který čas zachovat trvale. Premiér Andrej Babiš (ANO) za Česko nastínil, že by preferoval zimní čas, dva měsíce zpět na to ještě ale sám neměl názor. Finální volba zatím neproběhla. Bude třeba pořádně promyslet, který čas by vyhovoval nejvíce lidem.
Podle psycholožky Štěpánkové nelze říct, že by jeden zcela jasně vítězil nad druhým. „U každého času si najdeme něco svého,“ říká doktorka. Potvrzuje ale, že princip střídání času je pro organismus opravdu náročný. „Na jaře, když nám vezmou hodinu, tak jsme ochuzeni o spánek,“ uvádí jeden z efektů jarní změny.
Důkazy, že střídání času na lidský organismus má vliv, podle Štěpánkové existují. „Je více dopravních nehod a infarktů, ubývá pozornosti,“ vyjmenovala lékařka ty hlavní.
Deprese se změnou času odbornice nespojuje
Že by ale říjnové přeřizování hodinek bylo původcem všech podzimních depresí, podle psycholožky neplatí. „S různými splíny se setkávám celoročně,“ říká Štěpánková. Stav nazvala sezónní afektivní porucha nálady. Po přechodu na zimní čas skutečně negativní nálady vznikají, ovšem „je otázka, to jaké míry je to světlem a do jaké míry vnitřním nastavením člověka“, vysvětluje psycholožka. Dřívější tma podle ní může posilovat pocit beznaděje.
Pro lidi, kteří by se chtěli podzimnímu splínu vyhnout, má několik tipů - zdravý životní styl, pravidelný pohyb, zařídit si příjemné prostředí s dostatkem světla, udržovat mezilidské vztahy a meditovat. Důležitá je podle Štěpánkové také tzv. detoxikace myšlenek. „Hodně lidí neumí řídit své myšlenky. Je třeba se soustředit na tady a teď. To je první krok k odstranění deprese,“ uvedla odbornice.
Meteoroložka: Vánoce budou na blátě
A jaký je podzim 2018 z hlediska meteorologie? „Letos jsme si užili opravdu nádherné babí léto,“ říká meteoroložka Dagmar Honsová. Podle ní psychickou podrážděnost způsobují hodně náhlé výkyvy počasí, kterých teď až tolik není. Letos tak máme „ten nejlepší možný přechod“ mezi podzimem a zimou.
„V průměru se počasí v Česku mění každé čtyři dny, ale letos na podzim ne,“ vysvětluje meteoroložka. Jak dlouho to ještě bude trvat, podle ní nelze s určitostí říct, ale doporučuje, ať si každý slunce užije, dokud to jde.
Předpovědi počasí totiž nejsou nic jednoduchého. Něco jako stoprocentní předpověd není možné. „Úspěšnost je stále velkým oříškem pro meteorologa,“ míní Honsová. I při hádání počasí na druhý den se meteorologové pohybují u úspěšnosti pouze 95 %. Na podzim jsou pak předpovědi extra náročné.
U dlouhodobých předpovědí tak přicházejí na řadu historická data a vývoje o určitém období. „Letošní zima bude letní, tedy teplotně nadprůměrná,“ poskytuje svůj odhad Honsová. Lyžařská sezóna podle ní jen tak nezačne a Vánoce budou na blátě.
Důkazy, že střídání času na lidský organismus má vliv, podle Štěpánkové existují. „Je více dopravních nehod a infarktů, ubývá pozornosti,“ vyjmenovala lékařka ty hlavní. A co takové střídání času při směnném pracovním zařazení. To je teprve zátěž pro lidský organizmus. S tím se střídání času dvakrát za rok nedá vůbec srovnávat. Pokud by měl být jen jeden čas, hlasuju pro stálý letní a jak tak sleduji v diskuzích je nás většina.