Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Blackout v Česku: Expert rozkryl cestu z „totální tmy“ přes Temelín a Prahu

Autor: bud - 
9. října 2018
06:10

Úplný blackout je sice málo pravděpodobný, Česko má ale přesto připraveny podrobné plány, jak elektřinu obnovit. V okamžiku, kdy „vypadne proud“, totiž nastává zvláštní situace. Elektrárny sice teoreticky mohou fungovat a elektřinu dál vyrábět, ale nelze ji dostat k lidem, protože síť nefunguje. Reportér Blesk Zpráv v tuzemském superdispečinku zjišťoval, jak by záchrana Česka bez elektřiny probíhala.

Aby elektrická přenosová soustava správně fungovala, musí být splněny hlavní fyzikální parametry – správné napětí, frekvence i výkon elektráren. A pokud něco z toho nefunguje správně, soustava se rozpadne a přes vedení elektřina vůbec „nepoteče“, i kdyby elektrárny vyráběly „naplno“. Ve skutečnosti ale elektrárny musí vypnout nebo výrazně snížit výkon, jinak by se poškodily.

Paradoxně k tomu, aby se uhelná nebo jaderná elektrárna znova rozběhla, potřebuje elektřinu. Ta se může dodat například ze sousedních zemí nebo z elektráren, které ji nepotřebují. Může jít například o přečerpávací nebo plynové elektrárny.

Start z totální tmy

Naprosto klíčoví by v případě blackoutu byli dispečeři společnosti ČEPS, která řídí tuzemskou přenosovou soustavu. Ti by se v prvních hodinách po totálním výpadku Česka snažili elektřinu dostat z okolních států – tedy třeba z německých elektráren. Pokud by blackout zasáhl větší část Evropy, hledaly by se jiné (byť pomalejší) způsoby. Pro případ takzvaného „startu ze tmy“ jsou připraveny speciální plány, které počítají s různými situacemi.

Při nedávném cvičení k blackoutu ve Středočeském kraji se napříkald využila kladenská plynová turbína, která „pomohla“ dalším elektrárnám v okolí. V Česku je podobných samostartovacích elektráren hned několik, což je velká výhoda.

Video  Tito muži chrání Česko před blackoutem. Jak vypadá řídicí centrum?  - David Budai, Jan Jedlička
Video se připravuje ...

V případě totálního blackoutu by obnovování pravděpodobně probíhalo po menších částech. Vytvářely by se malé „energetické ostrovy“ elektřiny v okolí některých elektráren nebo měst, které by se postupně vzájemně propojily.

Jaderné elektrárny jako priorita

Prioritu by měly jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, protože elektřina se v jaderné elektrárně využívá i k chlazení jaderných bloků. Když se navíc podaří jaderné bloky nastartovat, řešení blackoutu to urychlí. „Jako první se zjišťuje, jaké je zajištění vlastní spotřeby jaderných elektráren. Pokud Temelínu nenajedou diesely, tak to pro nás znamená nejvyšší prioritu,“ popsal Petr Froněk z ČEPSu, který tuzemské elitní dispečery školí.

Pak by se pozornost přesunula na uhelné elektrárny a další elektrárny. „Vyřešili bychom rezervní napájení atomových elektráren a potom vlastní spotřebu elektráren pro obnovování konzumu. A až budeme mít výkon buď od partnerů, nebo zdrojů na našem území, budeme přistupovat k zásobování aglomerací, tedy v první řadě Praha, potom oblast Plzně a Brna a další krajská města,“ popsal Froněk s tím, že úkolem je dodat elektřinu hlavním rozvodnám.

„Ve chvíli, kdy dodáme elektřinu k rozvodnám u lokálních distributorů, tak už je to potom otázka desítek minut, než se dostane k domácnostem,“ dodal expert.

Čím větší blackout, tím náročnější a delší by obnovování bylo. A protože může jít o celé nepřetržité dny práce, je dispečink zabezpečen jako kritická infrastruktura s vlastními zdroji. „Máme k dispozici záložní dieselové agregátory i garantované telefonické spojení přes satelit, aby mohli dispečeři komunikovat,“ vysvětlil Miroslav Šula, šéf dispečerského řízení.

Celé dny bez vody i benzinu

Plány na papíře vypadají jednoduše, celé řešení by ale mohlo trvat i několik dnů, kdy by lidé zůstali bez elektřiny. „Při nejpříznivějších případech se můžeme bavit o nějakých hodinách, když to bude standardní, tak blackout může trvat desítky hodin i dny. Případy ze zahraničí to ukazují, třeba před 15 lety v USA trvala obnova 60 hodin, v Itálii trvala v roce 2003 obnova 24 hodin,“ řekl Šula s tím, že kdyby došlo k výraznému poškození vedení třeba přírodními vlivy, tak by se časy v některých místech podstatně prodloužily.

Po celou dobu by byly v akci všechny složky záchranného systému. Hasiči, záchranáři a případně i armáda by kromě běžných zásahů řešili třeba i zásobování lidí pitnou vodou. Bez elektřiny totiž voda většině domácností nepoteče. Nepůjde také vytápění, kanalizace, plyn, osvětlení nebo telefony a internet. A fungovat nebudou ani čerpací stanice, protože bez elektřiny nebude možné čerpat benzin ze zásobníků.

Zobrazit celou diskusi