Týden bez vody, tepla i mobilu? Blackout v Česku není sci-fi, varují superdispečeři

Velký blackout ve skutečnosti Česko nikdy nezažilo. Krátkodobé lokální výpadky trvající nanejvýše pár hodin jsou nic proti tomu, co by nastalo při kolapsu celé republiky. Ten může nastat kdykoliv, byť pravděpodobnost je velmi malá, a záchranné složky v jednotlivých krajích se na to připravují v různých cvičeních. Existují krizové scénáře, jak postupovat. Patří mezi to i takové věci, jako je zajištění dodávek pitné vody nebo jídla.

Nemocnice bez elektřiny, umírající zvířata

Při blackoutu by totiž nikde netekla voda, nefungovaly by benzinové pumpy a všechny chlazené potraviny v obchodech nebo skladech by se zkazily. Při dlouhém výpadku by přestaly fungovat nemocnice a mohla by poumírat i zvířata ve velkochovech. Například tisíce krav by nikdo nestihl podojit, protože dnes často tento proces zajišťují stroje, a ty potřebují elektřinu. Během několika hodin by přestaly fungovat i mobilní sítě, takže by nebylo možné telefonovat.

„Blackout by zasáhl do všech oblastí života, ať už jsou to výtahy, vlaky, metra, osvětlení a také datové spoje – telefony, internet. Obyvatele to ovlivní výrazně a s delší dobou, jakou by blackout trval, se ten vliv bude stupňovat,“ říká v rozhovoru pro Blesk Zprávy Miroslav Šula, šéf dispečerského řízení v ČEPSu.

Česku hrozí totální výpadek proudu. Rakušané a Němci přetěžují naše vedení

„Když nefunguje elektřina dvě hodiny, tak to každý přežije, ale kdyby to mělo trvat 60 hodin, dojde to tak daleko, že ve městě nebude fungovat žádná infrastruktura, nepoteče voda, nebude fungovat kanalizace, plyn nebo topení. Když bude zima, tak zamrzne voda v trubkách centrálního vytápění. Problémů je hodně a nedovedeme si ani představit, k čemu to povede,“ varuje.

Tým superdispečerů hlídá každou situaci

Hlavní přenosovou soustavu, kterou teče elektřina hlavně mezi velkými elektrárnami, městy a je napojená i na okolní státy, hlídá právě státní společnosti ČEPS. Má velký tým superdispečerů, kteří nepřetržitě dohlížejí na to, aby tato síť nezkolabovala. Kdyby padla, nebude elektřina téměř nikde v Česku. A mnoho s tím nezmohou ani lokální distributoři zajišťující elektřinu pro domácnosti nebo firmy ve městech a obcích.

Superdispečeři každý výpadek, třeba poruchu v Temelíně, případně nadbytek elektřiny ze solárních panelů v Německu, okamžitě řeší. Česká síť je totiž napojená na celou Evropu a „shodit“ nám ji může i někdo jiný. „Základní činností je předcházet blackoutu a dodržovat bezpečnostní kritéria a mít připravená nápravná opatření,“ říká Šula.

Češi kvůli mrazům extrémně zatížili elektrickou síť. Nejvíc za 30 let

Jde především o takzvané pravidlo n-1, které zajistí bezproblémový provoz elektrické sítě i při výpadku jakéhokoli důležitého prvku, ať už jde o vedení, rozvodnu, transformátor nebo třeba elektrárnu. Vše je také několikanásobně jištěné, takže riziko blackoutu je téměř mizivé. „Máme náhradní zdroje ve všech rozvodnách, dispečincích a máme zajištěno doplňování paliva i v době krize. Dispečeři pracují 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a nelze je nahradit automatem,“ vysvětluje Šula s tím, že dispečeři reagují na poruchy, počasí i situaci v okolních zemích i aktuální poptávku po elektřině.

Hodiny i dny bez proudu, v USA to zažili

Stejní dispečeři by v případě blackoutu Česko zahraňovali a probouzeli ze tmy. „Obnovování elektřiny z blackoutu vyžaduje čas, postupujeme po určitých krocích. A není to jen čas dispečera, ale i technické prodlevy, které je nutné respektovat u zařízení,“ upozorňuje Šula.

„Při nejpříznivějších případech se můžeme bavit o nějakých hodinách, když to bude standardní, tak blackout může trvat desítky hodin i dny. Případy ze zahraničí to ukazují, třeba před 15 lety v USA trvala obnova 60 hodin, v Itálii trvala v roce 2003 obnova 24 hodin,“ říká Šula s tím, že kdyby došlo k výraznému poškození vedení třeba přírodními vlivy, tak by se časy v některých místech podstatně prodloužily.