„Mzdová železná opona.“ Do Prahy přijelo 1300 odborářů, chtějí lepší peníze i dovolenou
Na 1300 odborářů a odborářek z celé země dorazilo v úterý do Prahy, kde se začali připravovat na vyjednávání o růstu mezd. Program Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zaměřila i na bezpečnost práce a zlepšení pracovních podmínek se zkrácením pracovní doby.
„Zaměstnanci mají za svou práci dostat takovou mzdu, která jim zajistí důstojný život. Člověk tráví v práci téměř třetinu života, často bohužel i víc. Je proto dobré dostat spravedlivou odměnu a pracovat za kvalitních podmínek, mezi nimiž je i délka pracovní doby,“ řekla místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová. Podle ní čeští pracovníci odpracují mnohem více hodin než jejich němečtí kolegové, a to za třetinový výdělek. „Požadujeme zkrácení pracovní doby bez ztráty mzdy,“ dodala Sokolová.
Odbory žádají také to, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce. Požadují také uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny.
Odborová konfederace doporučila odborovým vyjednavačům, aby začali se zaměstnavateli ve firmách jednat o růstu platů pro příští rok o sedm až devět procent. Odbory budou usilovat také o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků.
Podle šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého zaměstnavatelé přidávají nyní sami a odboráři se vlamují do otevřených dveří. „Dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali. Nikdy se nestalo, že by kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz,“ řekl předák ČMKOS Josef Středula. Dodal, že sedmi- až devítiprocentní růst je doporučení, odbory budou postupovat podle situace firem.
Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že mzdy zvyšují sami. Argumentují také tím, že výdělky rostou rychleji než produktivita práce. Podle Středuly by se v době růstu ekonomiky měly příjmy zvedat rychleji, aby se Česko přibližovalo vyspělým státům a prolomila se „mzdová železná opona“.
Téměř 10 tisíc lidí pracuje v karcinogenním prostředí
Odboráři si jako jedno z hlavních témat sjezdu stanovili bezpečnost práce. Na 2,16 milionu lidí v Česku totiž podle nich loni působil v práci některý z rizikových faktorů jako hluk, chemikálie, vedro, záření či vibrace.
„Pro nás bylo velmi vážné zjištění to, na kolika pracovištích jsou rizikové faktory. V technologické době bychom měli udělat vše pro to, abychom taková pracoviště nahradili takovou technologií, aby nic zaměstnance neohrožovalo,“ řekl předák ČMKOS Josef Středula.
Jeden rizikový faktor působil loni na 570 408 zaměstnanců, tři na 415 475 lidí a pět a víc na 320 638 pracovníků. Víc lidí než dřív trpí také nemocí z povolání, pacientů přibývá.
Nejčastější nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu z přetěžování. Častěji se projevuje u žen než u mužů. Loni se objevilo kolem 330 případů uznaných jako nemoc z povolání. Muži naopak většinou mívají syndrom karpálního tunelu z vibrací. Třetí nejčastější obtíží bývá alergický ekzém. Na čtvrté příčce je svrab se zhruba stovkou nemocných.
V karcinogenním prostředí bylo loni 9529 pracovních míst. Nejvíc jich bylo v Moravskoslezském kraji, a to 2186. Následovala Vysočina s 1276 posty v prostředí se zvýšeným rizikem rakoviny a Středočeský kraj z 996 pozicemi. Nejčastěji se to týkalo obsluhy strojů, zdravotnictví, strojírenství, ale i výroby potravin.
Smrtelných úrazů loni Státní úřad inspekce práce zaznamenal 95. Postupně jich ubývá. Před deseti lety v roce 2008 přišlo v práci o život 192 lidí.
Konec levné práce
ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje 29 svazů s celkem 300 000 členy. V soukromé sféře působí 16 svazů, ve veřejném sektoru 13. Před několika lety odborová konfederace zahájila svou kampaň Konec levné práce. Podle Středuly od té doby díky odborářskému tlaku v zemi mzdy a platy rostou výrazněji. Podle srovnání, které provedla společnost Trexima, si zaměstnanci v podnicích s vyjednanou kolektivní smlouvou vydělali mezi lety 2014 až 2017 v průměru o 137.347 korun víc a odpracovali o 166 hodin méně než ve firmách bez kolektivní smlouvy.
Podle informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje ministerstvo práce, loni průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 30 930 korun. Zvýšila se meziročně o 6,8 procenta. Polovina pracovníků vydělávala nad 26.037 korun, tento medián se zvedl o 7,3 procenta. Celkem v privátní sféře bylo 3,06 milionu zaměstnanců.
Odborářské shromáždění ve sportovní hale zahájilo dopoledne odpočítávání za zvuků hlasité rytmické hudby. Na velkoplošných obrazovkách přes téměř celou podélnou stěnu následovalo video s tvářemi pracovníků z různých oborů. Do varu odboráře dostala osmičlenná skupina bubeníků.
kdykoliv vidím tohoto "odboráře", chce se mi blít.