Burčák je o dva týdny dřív, kontroly startují. Na co si při koupi dejte pozor?

Inspektoři SZPI už vyrazili do terénu na kontroly výroby, distribuce i prodeje burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu. Prodejní sezona je stanovena právním předpisem a trvá od 1. 8. až do 30. 11.

„Při kontrole burčáku se SZPI mj. zaměřuje na hygienu prodeje, senzorické požadavky – inspektor na místě hodnotí chuť, vůni a barvu nápoje, označování a průvodní dokumentaci. Dále je sledována např. přítomnost syntetických barviv, etanolu z přidaného cukru nebo množství přidané vody,“ popsal Blesk Zprávy průběh kontrol mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Na výsledky letošních kontrol si budeme muset ještě počkat, v loňské sezóně inspektoři prověřili celkem 458 prodejních míst burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu (ČZHM).

V čem prodejci klamali vloni?

„U sedmi vzorků inspektoři zjistili pochybení u následujících parametrů: přídavek vody (až 26 procent), etanol z přidaného cukru, syntetická barviva: azorubin, tartrazin, patentní modř V, nedeklarovaný oxid siřičitý, neodpovídající geografický původ (zneužití chráněného tradičního výrazu - burčák),“ dodal Kopřiva.

Dále inspektoři při kontrolách u šesti provozovatelů zjistili, že prodávali burčák a ČZHM bez úředně schválené průvodní dokumentace, a na místě uložili opatření o zákazu uvádění potraviny na trh.

Jásejte, burčák bude už příští týden! Vinná réva dozrála o tři týdny dřív, úroda prý bude výborná

Zneužití názvu burčák

Zneužití názvu burčák bývá u prodejců velmi častým prohřeškem. Použití výrazu burčák je totiž vyhrazeno pro nápoje, které jsou vyrobeny z hroznů vinné révy sklizených a zpracovaných na území České republiky v daném kalendářním roce.

„Pokud někdo pod názvem burčák prodává zkvašený mošt z hroznů dovezených ze zahraničí, jedná se o podvodný výrobek. Na vině je buď neznalost prodejce, nebo úmyslně chybné označení,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, a dodává: „Pokud by prodejce nápoj označil jako částečně zkvašený hroznový mošt, bylo by vše v pořádku.“

Označení, zda jde o burčák, či částečně zkvašený hroznový mošt, musí být podle zákona o vinohradnictví a vinařství vždy uvedeno na viditelném místě spolu s informací o místě původu a o tom, kdo je jeho výrobcem. Kromě toho nesmí chybět ani informace o možných alergenech. Pokud tedy narazíte na prodejní místo, kde toto označení chybí, můžete dát SZPI podnět ke kontrole.

„Hnusy“ kupuje každý čtvrtý Čech. Nejhorší jsou sýry, med i víno. Co ohlídat?

Kupujete burčák? Na tohle si dávejte pozor:

• Běžný spotřebitel má na místě šanci odpozorovat jen hygienické prohřešky, jako je nepřirozená chuť, vůně a barva. Při ochutnání se řiďte svými smysly, a pokud se vám něco nezdá, nahlaste problém SZPI.
• Burčák z bílého vína by měl mít žlutou až medově zlatavou barvu. Rozhodně by neměl být nahnědlý.
• Naopak usazeniny nejsou na škodu.
• Okem patrné by měly být také bublinky oxidu uhličitého, které ostatně můžete i slyšet. Právě kvůli syčení se nedoporučuje lahve s burčákem dovírat.
• Dobrý burčák by neměl být cítit plísní, kvasinkami ani hnilobou.
• Kromě vzhledu a vůně byste měli prověřit také prostředí, v jakém se prodává. Ideální je kupovat dobře vychlazený burčák. Nedoporučujeme kupovat burčák, který je vystaven velkému teplu a přímému slunci. Teplo totiž urychluje kvašení.
• Dejte si pozor také na stáří. Správný burčák by neměl být starší tří dnů,“ doporučuje Hana Hoffmannová z dTestu.
• Litr burčáku lze vyrobit zhruba z dvou kilogramů vinné révy. Letošní burčák by se měl prodávat za podobné ceny jako loni, tedy 60 až 70 korun za litr. Nižší cena by ve vás měla vzbudit podezření.

„