Anketa mezi Čechy: Pro mladé je srpen ′68 pravěk. „To bylo něco s komunisty?“

1080p720p360p
Autor: Mii, Markéta Volfová - 
21. 8. 2018
05:01

Pro jedny silná vzpomínka, pro jiné dávné historie, které nemá smysl se věnovat. Blesk Zprávy vyrazily do českých ulic a zjišťovaly, jaké povědomí panuje mezi Čechy o vpádu sovětských vojsk na území Československa z 21. srpna 1968, od kterého v úterý uplynulo 50 let. Zatímco starší generace si události pamatuje s přesností, mladší lidé ne vždycky tuší, co se tehdy událo. Někteří dokonce považují invazi za osvobození.

„To fakt netuším.“ „Vůbec nevím, kdybych to věděl, tak rád odpovím.“ „To bude něco s těmi komunisty, že?“ Tyto a podobné odpovědi zněly od mladých lidí, když byli dotazováni, co že se 21. srpna 1968 stalo. Někdy bylo zřejmé, že datum je jim známé, jen si nepamatují událost, jindy netušili vůbec.

Zato starší generace věděla přesně. Odpověď ze sebe chrlil jeden dospělý za druhým – vpád sovětských vojsk do Československa. A vysvětlení, jak pravila jedna z dotazovaných paní, je prosté: „Jsem dost stará na to, abych to věděla.“

Byť odkaz sovětské okupace je v českém prostředí stále silný, pro mladší generaci už se stává něčím vzdáleným, historií podobnou napoleonským válkám nebo Karlu IV. To potvrzuje i lektor českých dějin Jan Adamec z Vyšší odborné školy publicistiky. Mladí podle něj okupaci vnímají jako něco hodně vzdáleného.

Existují ovšem i lidé, kteří událost z 21. srpna 1968 považují za osvobození. „Přišli nás zachránit naši soudruzi“ – i tato slova v anketě zazněla. Podle Adamce jsou ale podobné názory ojedinělé, a hlavně nepravdivé. „Tehdy to drtivá většina lidí za osvobození nepovažovala. Prostě okupace proti vůli Československa,“ komentoval lektor.

Co se přesně během okupace stalo

Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročily armády států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila tzv. pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989.

Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska a Polska, u východoněmeckých hranic byly připraveny i jednotky armády Německé demokratické republiky, ty ale podle historiků nakonec do Československa i kvůli možným reminiscencím na druhou světovou válku nevstoupily. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100 000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků a 6000 tanků.

Již první den okupace bylo zabito nebo smrtelně zraněno 58 československých občanů včetně osmileté dívky. Nejvíce obětí bylo v Praze - 22, z toho 17 v okolí budovy rozhlasu na Vinohradech. V přímé souvislosti s pobytem vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa zahynulo od 21. srpna 1968 do konce roku 1968 celkem 108 lidí.

Zatímco vojáci Maďarska, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl naopak legalizován smlouvou o jejich pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo 18. října 1968. Tím se jejich dočasný" pobyt prodloužil na 23 let. Poslední sovětský voják, kterým byl velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov, odletěl z Prahy 27. června 1991.

Srpnovou invazi na svém dresu připomíná i česká hokejová legenda Jaromír Jágr

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
zdenek43 ( 22. srpna 2018 08:18 )

aleeee . . . o toto se prave postarali soudruzi polistopadovem obdobi - a vlajkova lod byla prave CSSD oblbovakem - 2003 - Buzková má plán, jak reformovat školství Hlavním cílem čtyřleté práce ministerstva je podle Buzkové změna obsahu výuky podle potřeb moderní společnosti. To se skrývá za termínem "kurikulární reforma", která se prý začala už v roce 2000. Klíčem k jejímu úspěchu jsou takzvané "rámcové programy" - obecná pravidla, která určují pouze směr výuky. Konkrétní obsah by si měly určit školy samy s ohledem na zájem žáků, kvalifikaci učitelů a potřeby svého regionu. noooo a tak se prave z uciva vypoustelo vse o komunistech a soudruhovi ............. Vláda Josefa Tošovského (02.01.1998 - 17.07.1998) + Vláda Miloše Zemana (22.07.1998 - 12.07.2002) + Vláda Vladimíra Špidly (15.07.2002 - 04.08.2004) + Vláda Stanislava Grosse (04.08.2004 - 25.04.2005) + Vláda Jiřího Paroubka (25.04.2005 - 04.09.2006) ...... Ing. Miloš Zeman, dr. h. c. (* 28. září 1944 Kolín) je český politik, ekonom, prognostik a třetí prezident České republiky. Úřadu se poprvé ujal složením slibu 8. března 2013 a druhé funkční období - 8. 3. 2018 - Praha - Miloš Zeman složil na společné schůzi Parlamentu prezidentský slib, čímž zahájil své druhé pětileté funkční období.... Soudružky a soudruzi, přeji nám, aby svět šel nalevo, řekl Zeman na sjezdu komunistům - 21.4.2018 Poprvé od roku 1989 vystoupil na sjezdu komunistické strany prezident České republiky. Miloš Zeman - Sám by si přál, aby svět šel nalevo.

zdenek43 ( 22. srpna 2018 08:11 )

 ......2005 Učitel dějepisu, který odmítá žáky seznamovat s poúnorovým vývojem dnes, velmi pravděpodobně servilně svým žákům v dějepise papouškoval komunistické žvásty o zlých imperialistech a lidumilných sovětských bolševicích. Komunisté se před Listopadem na nové poměry připravili velmi svědomitě. Svou "demokratičnost" prokázali tím, že zajistili zákon o zákazu politických stran na pracovištích, včetně škol. Věděli, že jejich stranické organizace budou neoficiálně fakticky fungovat dál a ovlivňovat konkursy na vedoucí místa. Ustavením vysokoškolských senátů zajistili svou nadvládu na "věčné časy", protože není síly, která by je mohla přehlasovat. V policii též zůstalo mnoho jejich pohrobků, jak ukázal poslušný výkon Grebeníčkova pokynu na Letné. Pokud se ve školách nezačne co nejdříve v dostatečné míře hlásat pravda o komunistické diktatuře a jejích zločinech zejména v bývalém Sovětském svazu, obětí levičácké propagandy bude přibývat. Se všemi ztoho vyplývajícími důsled nooooo a mame tu rok 2018......... uteklo 13 let .......... +++O událostech před 80 lety mají povědomí ale jen dvě pětiny /40%/ mladých od 18 do 34 let. O únorovém převratu 1948 ví zhruba polovina /50%/této věkové skupiny. Jen o málo větší podíl ví o okamžicích roku 1968.++

willi48 ( 21. srpna 2018 17:59 )

včera jsem v televizi zaslechl "názory" několika děcek. Ta jejich "moudra" mě docela vytočila. Papouškovaly to, co slyší ve škole, to od rodičů mít nemohou. To, jak dnešní škola vykládá dějiny, to je do nebe volající. Takhle prznit dějiny se ani komunisti neodvážili.

zarazenyprd ( 21. srpna 2018 11:08 )

Byla to vojska podřízená soudruhům v Kremlu. Když splili svůj špinavý úkol, zůstala tu jen ta část sovětská. Ten zastřelený kluk v Jičíně se jmenoval Veselý, znal jsem ho z tanečních. Při tomto výročí až do revoluce vždy policajti hlídali křižovatku, aby tam někdo nepoložili kytičku či dokonce nezapálil svíčku.

mbmb ( 21. srpna 2018 09:41 )

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa