8°C
Krvácející kůň ve vedru padl, nedokázal už táhnout kočár. Ochránci: Zastavme trápení
Sociální sítě pobouřil v červenci případ z Malty. Turisté zde vyfotili kolaps koně, který nevydržel v téměř 40stupňových vedrech táhnout drožku. Navíc krvácel z nohou. Podobný incident se odehrál minulý rok i v New Yorku, kočí tu na zvíře místo pomoci dokonce křičel. Jak je to v Česku a hodí se povozy vůbec ještě do moderní doby? Podle ochránců zvířat jde o přežitek a trápení zvířat. Provozovatelé se ale brání, že o koně pečují. Jako týrání to nevidí ani veterinář Martin Brát, jak uvedl pro Blesk Zprávy.
„Viděli jsme, jak ten nebohý kůň padl na zem. Drožkář se ho snažil postavit, ale nešlo to. Byl zřejmě dehydrovaný z toho, jak stál hodiny na přímém slunci. Navíc mu tekla krev z nohou,“ popsali svědci červencový incident na Maltě.
Podobných videí či fotek je na internetu celá řada. Edita B. z New Yorku zveřejnila nedávno záznam, na kterém je vidět vyčerpaného koně, který sotva dýchá. „Dnes jsem tohoto koně natočila ve zjevné tísni, dýchal opravdu abnormálně, když se pekl v obrovském slunečním žáru. Je ostuda, že město umožnilo kočím, aby donutili koně pracovat v nebezpečném horku celé hodiny,“ popsala dívka na svém Facebooku.
Kočí se brání: Kůň pouze zakopnul
Veřejnost pobouřil i loňský případ, také z New Yorku, kde kůň na silnici zkolaboval a kočí na něj křičel a tvrdil, že „pouze zakopnul“. V americkém městě tak dokonce vznikla petice proti „koňské práci“. Po podobném zákazu volají i některé české spolky.
Například Svoboda zvířat koňské povozy vnímá jako přežitek, který se do dnešní doby nehodí. Stejně tak poníky, kteří „u cirkusáků“ jen chodí dokolečka a vozí děti.
„Pro oba druhy tohoto byznysu platí, že ačkoli jsou to domestikovaná zvířata, tak nejsou přizpůsobena k tomu, aby vydržela cokoli. Každý, kdo viděl poníky z poutí, ví, že jsou zdegenerovaní a chodí k jedné straně. V obou případech zvířata musejí snášet vedra, kroupy, nemají možnost si lehnout, odpočinout,“ popsala pro Blesk Zprávy Alena Buksová ze spolku.
Kočáry jsou podle ochránkyně většinou pro turisty, kteří si neuvědomují, že jsou zvířata celý den v zápřahu a podepisuje se to na jejich zdraví. „Věříme, že to do dnešní doby nepatří, nemá to vzdělávací ani záchranný efekt vůči zvířatům, je to neúměrná námaha pro zvířata, protože ta jsou v extrémních podmínkách,“ dodala odbornice.
Drožkař: Koně sprchujeme a dáváme jim gumové podkovy
Podobnou kritiku ale drožkaři odmítají. „Moji koně mají šestihodinovou pracovní dobu a snažíme se jim všemožně ulehčit. Například kočáry mají gumová kola, jsou také opatřené brzdami, aby se dalo komfortně zastavit a koně neměli na hřbetu tak velkou zátěž. Koňské podkovy jsou, stejně jako kola kočáru, také gumové,“ uvedl pro Blesk Zprávy Václav Luka, který provozuje kočáry tažené koňmi v Praze a v Karlových Varech.
Luka zdůraznil také, že zvířata v parnu dostávají „sprchu“ a mají pravidelný přísun tekutin i krmení. Podle něj má navíc kůň jinou termoregulaci a celá věc je tak mnohem složitější, než by se nezasvěcenému člověku mohlo na první pohled zdát.
„Kočí koně zkrápějí. Neexistuje k tomu žádný harmonogram, ale mají k dispozici hydrant a zkrápějí je. Jsou to erudovaní lidé. Zvířata také dostávají vodu a to v podstatě neustále,“ tvrdí podnikatel.
K nedávným incidentům uvedl, že situace v USA a v Česku je neporovnatelná. „Tam je to jiné, nemají limity, mají velmi benevolentní podmínky. To mícháme jablka a hrušky,“ dodal.
Kdo kontroluje povozníky?
Zásadní problém nevidí ani koňský veterinář Martin Brát - pokud se drožkaři o zvířata dobře starají. „Záleží případ od případu, jak jsou koně kde ošetřovaní a napájení. V tomto počasí musí být samozřejmě správně připravení. Teď byly například vozatajské závody a koně to odjeli bez potíží. Pokud tahají od rána do večera, tak to pro ně dobré není, ale nejde to globálně vztáhnout. Nedá se říct, že jsou nějak trápeni,“ uvedl odborník.
Podle Bráta vše hodně záleží i na povaze zvířete. Některé práce baví, druhé ne. Stejně je to prý i u koňských sportů. Na to, aby nezůstalo jen u planých slov a o koně bylo skutečně pečováno, dohlíží Státní veterinární správa (SVS).
„Na území Prahy působí několik subjektů sdružených Cechem fiakristů a povozníků Čech a Moravy. Jde o tradiční řemeslo, které je v obdobném duchu a rozsahu v Evropě provozováno už jenom v České republice, Rakousku a Španělsku. Městská veterinární správa kontroluje podmínky těchto koní minimálně jednou ročně,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí instituce Petr Vorlíček.
Prioritní jsou prý pro kontrolory letní měsíce a dny s vyšší teplotou. „Každoročně se najde i občan nebo turista, který se na plnění podmínek pohody zvířat ptá,“ zmínil Vorlíček. Podle něj v cechu nikdy nebylo shledáno týrání zvířat.
„Koně jsou vždy v dobrém zdravotním stavu, je o ně náležitě pečováno. Pracovní den koně trvá 4 až 6 hodin. Právě v extrémních klimatických podmínkách jdou koně domů dřív. Povozník během dne o koně pečuje. Podává jim temperovanou vodu, otírá je a pečuje i o čistotu okolí,“ popsal mluvčí.
Jak daná inspekce probíhá?
Zhruba 30 minut (bez předchozího nahlášení) pozoruje kontrolor stav koní a péči o ně. Pak jim měří frekvenci dechu, pulz a tělesnou teplotu. Sledují se i symptomy dehydratace.
„Jelikož se jedná o svod koní, čili shromáždění zvířat od více chovatelů, stanovujeme každoročně pro fiakrovou dopravu také podmínky, za kterých lze svod provádět,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí instituce Petr Vorlíček.
Podmínky stanovují požadavky na zaručení zdraví zvířat, jejich chovu i průvodní dokumentaci. Kromě toho cech postupuje podle dnes již nevyžadovaného řádu ochrany zvířat při veřejných vystoupeních, který byl schválen Ústřední komisí na ochranu zvířat jakožto poradním orgánem ministerstva zemědělství.
Témata:
Související
Koně do města nepatří. Koně patří do přírody, kde mohou být využíváni k jezdeckému sportu. Tvrdá dlažba ve městě způsobuje otřesy při chůzi změny na pohybovém aparátu a to nejen u koní, ale i psů a lidí. Když vidím padlého koně, je mi zle z těch lidí okolo.
