„Italy mám raději než Čechy. Nejsou tak závistiví a vypočítaví,“ míní cestovatel Petr

Autor: Zuzana Zelenková - 
5. 8. 2018
06:07

Petr Mareš svůj život rozdělil mezi dva státy, půl roku tráví v Česku a zbývající měsíce v Itálii. Spolumajitel cestovní kanceláře tam provozuje kemp s 31 bungalovy. A v jihoevropské zemi by nejraději zůstal nastálo. Italy má prý raději než Čechy, nejsou podle něj tak závistiví a vypočítaví. Do tuzemska se ale vrací za svou starou maminkou, „rodnou hroudu“ má i přes výhrady rád také. V rozhovoru pro Blesk Zprávy řekl, jaké vidí rozdíly mezi dvěma národnostmi i to, jak v Itálii začínal.

Proč jste si vybral zrovna Itálii?

Mám bratra, který hrál za národní tým volejbal a trénoval tu ještě za komunistů. Potom byla revoluce, volal mi a říkal, jak je Itálie hezká, ať přijedu. Tak jsem odjel na týden na dovolenou a už jsem tady zůstal a našel jsem si práci. Když se otevřely hranice, chtěl jsem poznat něco jiného než Čechy. Co mě trochu mrzí, je, že jsem posledních 20 let neměl v létě dovolenou.

Jaké byly italské začátky?

Neuměl jsem italsky, bylo to těžké. Ale měl jsem velké štěstí na kamarády, kteří mi pomáhali. Začal jsem pracovat na benzinové pumpě, tam mě naučili, jak je italsky auto a benzin, a mohl jsem pracovat. Tenkrát byla ve škole povinná jenom ruština. Natož umět italsky, možná se někdo leda potajmu učil německy. Navíc jsem dopředu neplánoval, že budu v Itálii.

Když jsme u jazyků, Italové jsou známí tím, že anglicky moc neumí...

Oni to ve škole odfláknou. Mají to tak, že řeči v podstatě nepotřebují. Itálie je nádherná země, mají tady moře, hory, kulturu, památky. Jazyky mají ve škole stejně jako my, ale odfklánou je s trojkami, čtyřkami, ať to mají z krku a dál to neřeší. Samozřejmě i tady se najdou ti, kteří jazyky studují a umí je dobře.

Co všechno jste v Itálii dělal a jak jste se dostal k cestovní kanceláři?

Pracoval jsem na benzince, byl jsem zaměstnaný také v hotelu, myl jsem nádobí. Později jsem zavolal bývalým trenérům z fotbalu, který jsem v Čechách hrál. Napadlo mě, že bychom mohli v Itálii udělat nějaké soustředění. To se podařilo, všem se to zalíbilo, a tak se akce po čase opakovala. Začali se nabalovat lidé... až přišla cestovní kancelář Sana. Vzniklo to přes sport.

Co všechno v kempu zajišťujete?

Dělám všechno. Přijede mi autobus, musím lidi ubytovat. Dorazí italské uklízečky, ty musím nasměrovat do správných bungalovů. Nedej bože, aby pak nešel plyn nebo elektřina. Já nebo delegátka musíme lidem podat všechny informace o tom, jak se v kempu chovat, kde je placená a neplacená pláž, a tak dále. Pak se musím o všechny starat. Když se někomu udělá špatně nebo se zraní, tak ho musím odvézt nebo zavolat sanitu. Pokud chce někdo na výlet, tak ho musím zprostředkovat.

Co rodina, dá se to stíhat?

Mám dvě děti se dvěma ženami. Dcera Míša je učitelka a studuje už třetí vysokou školu. Pak mám syna Martina a ten je malíř, to je lump po mně, je to dobrý sportovec a pořád se směje. To jsou české děti, ale žil jsem i s Italkou. Nebyla to ale žádná italská domácnost, byla moc hodná.

Jak se vybírají delegáti nebo třeba kuchař?

Kuchař těžko, všeobecně nejsou kuchaři. Nejsou kuchaři na zimní střediska, ani v létě v Čechách, natož sem. Delegátka potom nesmí být šeredná a musí být milá na lidi.

Jací jsou Češi na dovolené?

Někdy se turnus povede, někdy přijedou lidé, kteří nejsou s ničím spokojení. Roli ale hraje řada věcí, třeba se ten člověk mohl těsně před odjezdem rozejít s přítelem nebo s přítelkyní, to je pak všechno špatně. Občas se stane třeba to, že hraju tenis a někdo mi zavolá, že neví, jak si říct v restauraci o párátko, a ať přijdu. Psali mi třeba špatné recenze, protože jsem nesehnal včelí královnu. Já přitom ani nejsem delegát, já jsem tady proto, aby bylo jištěné, že všechno funguje. Pokud se stane něco, co se nemělo stát, tak to kompenzuji. Pro některé lidi je ale řešením vlastních problémů to, že se ostatní budou mít taky špatně. 

Plánujete se někdy vrátit do Česka?

Pravda je taková, že mám starší rodiče. Máma je dokonce na vozíčku, což je mi moc líto. Chci se o ni starat. Takže já se vždycky těším do Čech a dokud je maminka, tak se tam také těšit budu. Vždycky pospíchám, abych jí mohl pomoci. V Itálii bývám od dubna do září. A to září, kdy se tu všechno vyklidní, je vůbec nejkrásnější. Kdybych byl ale bez závazků, tak bych žil v Itálii celoročně. Italy mám mnohem raději než Čechy.

Je nějaký zásadní rozdíl mezi Italem a Čechem?

Nemůžeme to takhle škatulkovat. Měl jsem štěstí na lidi a kamarády, kteří mi pomohli, když jsem přijel a neuměl jsem řeč. Pomohli mi s prací, s ubytováním, se vším. Myslím, že Italové jsou odlišní: jsou přátelští, nejsou závistiví, jsou otevření, pomůžou. Čech je jiný, ten podle mě hledá, z koho by co mohl mít, a teprve potom mu pomůže. Aby potkal na ulici chudáka a ujal se ho... tak asi i takoví jsou, ale člověk na to musí mít obrovskou kliku. Pro mě jsou Italové vstřícnější a otevřenější. To je můj pocit a žiju tady hodně dlouho. 

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa