9°C
Soukromníci chovají stovky šelem. „Je otázkou času, než se něco stane,“ varují experti
Lev Leon na vodítku, šelma za 25 tisíc nebo malí krokodýlci na mazlení a focení: to všechno je česká realita. V pondělí ze zařízení Biopark Štít utekli tygři a lev. V Česku jsou podle odborníků mezi lidmi stovky exotických šelem. „Česká inspekce životního prostředí uvádí 236 registrovaných lvů a 173 tygrů,“ zdůraznil pro Blesk Zprávy šéf pražské zoo Miroslav Bobek. Podle ministerstva životního prostředí zdaleka ne všechna zvířata žijí v zoologických zahradách. Tresty za chov v nevyhovujících podmínkách, nebo ne zcela vyhovujícím způsobem bývají spíše finanční. Odebrat zvíře je složité, protože jej následně není kam dát.
Blesk Zprávy už před měsícem upozornily na snadnost nákupu velké šelmy. U některých chovatelů stačí složit peníze, lva dát do přepravky a uzavřít ho do nějakého přijatelnějšího kotce do doby, než jej teoreticky nahlásí veterinární správě. Podle ministerstva životního prostředí v Česku ročně přibude 30 až 40 nových zvířat.
Před nedávnem lvice na vodítku napadla cyklistu, když se se svým páníčkem procházela po cyklostezce. Poslední nebezpečný případ se odehrál v pondělí v Bioparku Štít, kde se z klecí dostali dva tygři (13) a lev (10). Šelmy naštěstí zůstaly uvnitř Bioparku Štít (u Chlumce nad Cidlinou) a nevydaly se za jeho zdi. Veterináři zvířata uspali a vrátili do klecí. Podle majitele je technicky vyloučené, že by si zvířata dveře otevřela sama. Podle zprávy, kterou v úterý vydala ČTK, ale Státní veterinární správa zjistila, že zvířata nebyla dostatečně zabezpečená a majiteli Antonínu Hnízdilovi uložila 30tisícovou pokutu.
Šelmu není kam dát
O změně legislativy se sice bouřlivě diskutuje, nic se zatím ale neděje. Veterinární správa sice může nedůvěryhodný chov zatrhnout nebo nepovolit, ale na chovatele, i problémového, je stále krátká. Háček je především v tom, že případně zabaveného lva nebo tygra není v Česku kam umístit. Chybí zařízení, kam by taková zvířata mohla jít, a zoologické zahrady je nechtějí.
Miroslav Bobek, ředitel pražské zoologické zahrady, už několikrát vypíchnul pro Blesk Zprávy čtyři body, které by se podle něho měly změnit.
- Měly by být určeny a vymáhány základní kvalifikační předpoklady pro chov divokých zvířat, zejména velkých kočkovitých šelem.
- Je nutné jasně definovat podmínky pro chov vybraných druhů zvířat, opět zejména velkých kočkovitých šelem, a to nejen s ohledem na prostor, ale také na welfare.
- Není již možné se obejít bez zařízení, kam budou zabavená zvířata umisťována a kde o ně bude dobře postaráno (podotýkám, že zoologické zahrady v tomto ohledu z kapacitních i dalších důvodů nemohou být nápomocny; bez specializovaného zařízení to nepůjde).
- Zcela nezbytné je zavedení důsledné evidence všech velkých kočkovitých šelem napojené na DNA databázi.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve spolupráci s ministerstvem zemědělství (MZe) prý na novele zákona o chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči pracuje. Varovným signálem je pro ně to, že se zvířata v komerčních chovech nedožívají příliš vysokého věku.
„Proto jsme před pár měsíci téma zpřísnění legislativy chovů s kolegy na MZe diskutovali. Hlavním výstupem z uvedeného jednání byla shoda na nutnosti změny příslušné veterinární legislativy, zejména zákona na ochranu zvířat proti týrání (zákon č. 246/1992 Sb.),“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová.
Příprava novely zákona zpřísňující podmínky chovu velkých kočkovitých šelem byla ze strany Ministerstva zemědělství podle Pospíšilové již zahájena. Ministerstvo dále tvrdí, že byl vytipován okruh velkých druhů šelem, na které by se zpřísnění vztahovala.
V Česku jsou navíc chovány stovky šelem, jen zlomek ale najdeme v zoologických zahradách. „K roku 2018 (červen 2018) je v ČR registrováno 178 tygrů (z toho 43 v zoo, ostatní v soukromých chovech), 239 lvů (z toho 50 v zoo, ostatní v soukromých chovech a cirkusech) a 135 pum. Ročně přibývá cca 30 až 40 nových šelem, přičemž v případě tygrů a lvů tvoří zhruba polovinu jedinci odchovaní v ČR (u pum je počet v ČR odchovaných ještě vyšší),“ uvedlo Ministerstvo životního prostředí.
To potvrzuje i Bobek. „Česká inspekce životního prostředí uvádí 236 registrovaných lvů a 173 tygrů. Současně bych však chtěl připomenout, že ve špatných podmínkách jsou tu držena i jiná zvířata, která jsou také zneužívána pro byznys a také mohou být potenciálně nebezpečná, například sloni.“
Podle Státní veterinární (SVS) správy sice prý není česká legislativa nastavená tak, aby například šelmy mohl chovat každý, v mezinárodním srovnání je však poněkud liberální i podle ní. SVS už řadu měsíců upozorňuje, vzhledem k přibývajícím problémům, že by se zákony v chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči měly změnit.
Kdy zvíře někoho napadne?
Odborníci se shodli i na tom, že je otázkou času, kdy některá šelma uprchne a napadne člověka.
„Určitě se můžeme vzhledem v počtu chovaných kočkovitých šelem v ČR dočkat dalších útěků a třeba i napadení. Vzhledem k naší současné legislativě je to otázkou času. Pro vhodný chov musí být pevně stanovená minima pro welfare zvířat, která by měla stanovit komise skládající se z několika odborníků. Toto je však běh na dlouhou trať,“ zdůraznila pro Blesk Zprávy šéfka soukromé zoo Na Hrádečku Romana Albrechtová. Podle ní ovšem není zapotřebí zakázat chovy „šmahem“ pro všechny. Vypíchla potřebu toho, aby zvířata přestala být považována za věc a nebylo tak s nimi nakládáno.
Podle šéfa táborské zoologické zahrady Evžena Korce je lichá představa, že zvíře, které uprchne, ihned půjde napadnout prvního člověka, kterého potká. „Riziko je jen v případě, že lev nebo tygr bude zahnaný do úzkých a spustí se u něj pud sebezáchovy. Když uteče, tak je to primárně zmatené zvíře, které hledá, kam se má vrátit,“ uzavřel Korec. O tom, že by se aktuálně chystaly nějaké legislativní změny, oslovení odborníci nemají informace.
Témata:
Související
....a bude se čekat, až se něco stane, že??
