Zatmění Měsíce: Proč se barví rudě a zkazí pozorování počasí? Sledujte radar
K zatmění Měsíce dochází, když měsíc v úplňku vstoupí do stínu Země. V závislosti na tom, jak hluboko do stínu se měsíc dostane rozlišujeme hned několik druhů zatmění od polostínového po úplné. Podívejte se, kdy nastane nejbližší zatmění.
Pozorování nejdelšího zatmění Měsíce tohoto století by mohlo překazit pouze počasí. Nad Českem by se totiž měly začít tvořit lokální bouřky, které mohou zasáhnout až 60 % území. Vyplatí se proto sledovat radar.
Datum zatmění Měsíce v ČR
K zatmění Měsíce dochází v průměru dvakrát nebo třikrát do roka. Ne vždy je ale z Česka viditelné. I když je Měsíc často viditelný na obloze i během dne, zatmění lze pozorovat jen v noci. Měsíc totiž musí procházet stínem Země.
Výjimku mohou tvořit vysoké hory, kdy může být díky optickému zakřivení v atmosféře být vidět jak zatměný Měsíc, tak Slunce. K podobnému úkazu navíc může dojít jen při západu nebo východu Slunce.
Tabulka nejbližších zatmění Měsíce pozorovatelných v ČR
Datum |
Typ zatmění | Začátek | Konec |
10. ledna 2020 | polostínové zatmění |
18:07 * (před východem Měsíce) |
22:12 **** |
5. června 2020 | polostínové zatmění |
19:45 * |
23:04 **** |
19. listopadu 2021 | polostínové zatmění |
7:02 * |
13:03 **** (po západu Měsíce) |
16. května 2022 | částečné zatmění |
3:32 * |
8:50 **** (po západu Měsíce) |
5. května 2023 | polostínové zatmění |
17:14 * (před východem Měsíce) |
21:31 **** |
28. - 29. října 2023 | částečné zatmění |
20:01 * |
00:26 **** |
25. března 2024 | polostínové zatmění | 5:53 * |
10:32 **** |
18. září 2024 | částečné zatmění |
2:44 * 4:12 ** |
5:15 *** 6:47 **** |
14. března 2025 | částečné zatmění |
4:57 * 6:19 ** |
9:47 *** (po západu Měsíce) 11:00 **** (po západu Měsíce) |
7. září 2025 | úplné zatmění |
17:28 * (před východem Měsíce) 18:27 ** (před východem Měsíce) |
21:56 *** (po západu Měsíce) 22:55 **** (po západu Měsíce) |
*penumbra stínu Země se začne dotýkat povrchu Měsíce
**umbra stínu Země se začne dotýkat povrchu Měsíce
***Měsíc vystoupí z umbry zemského stínu
****Měsíc vystoupí z penumbry zemského stínu
(podrobné časové tabulky jednotlivých zatmění najdete ZDE)
Druhy zatmění Měsíce
Stejně jako u zatmění Slunce známe i více druhů zatmění Měsíce. U Měsíce záleží na tom, kde v zemském stínu se nachází. Stín Země je rozdělen na umbru (kde je blokované veškeré světlo ze Slunce) a penumbru (kde Země blokuje jen část slunečních paprsků).
Měsíc navíc ne vždy musí projít přes penumbru i umbru. Při části zatmění, kdy je Měsíc v penumbře, tak dochází jen k poklesu jeho jasu. Ta pravá podívaná nastává až ve chvíli, kdy měsíc vstoupí do úplného stínu Země.
I v něm Měsíc zůstává viditelný, ale zabarví se rudě. Na vině je znovu naše atmosféra, ve které se láme sluneční světlo a pohlcuje modré paprsky. Dají se tak rozlišit tři druhy zatmění Měsíce.
- Polostínové zatmění – Měsíc se při něm dostane pouze do penumbry
- Částečné zatmění – Část měsíčního povrchu vstoupí do umbry
- Úplné zatmění – celý Měsíc vstoupí do umbry
Rozdíl mezi zatměním Měsíce a novem
Zásadním rozdílem mezi zatměním Měsíce a jeho novou fází je zdroj stínu. K zatmění Měsíce dochází při úplňku a zdrojem stínu je Země, která se nachází mezi ním a Sluncem. Všechna tři tělesa přitom musejí být v jedné linii.
Oproti tomu při novu je k Zemi Měsíc přivrácen svou temnou stranou.
Využití zatmění Měsíce ve vědě
Pro výzkumníky představuje zatmění Měsíce ideální příležitost pro zkoumání některých charakteristik regolitu na měsíčním povrchu. Ve svém článku pro web Earthsky.org zkoumání popsala například Elizabeth Zubritsky a její kolegové z NASA.
Během zatmění se totiž dramaticky mění teplota, kterou přijímá povrch Měsíce. Ta se normálně mění postupně během měsíčního dne, což je asi 29 a půl pozemského dne. Vědci proto mohou pozorovat, jak rychle které části měsíce chladnou.
To, jak rychle měsíční regolit ztrácí teplotu, totiž záleží na složení i velikosti jednotlivých kamenů. Elizabeth Zubritsky v textu dodává, že vědci vědí, jak rychle se teplota povrchu Měsíce mění během normálního denního cyklu. Tyto dlouhodobé tepelné změny jim poskytují informace o větších prvcích měsíčního povrchu a o několika centimetrech z vrchní vrstvy regolitu.
Krátkodobé změny, jaké mohou vědci pozorovat právě při zatmění Měsíce, ukážou vlastnosti jemnějších materiálů. Kombinací obou pozorování pak vědci mohou použít například při hledání vhodných míst pro budoucí přistání na Měsíci a zároveň díky tomu mohou lépe porozumět geologické historii jeho povrchu, nebo tomu, jaký vliv mají dopady meteoritů.
Nebude to tím že v každé straně je hodně bývalých soudruhů