Doktoři z Ukrajiny dostali v Česku rok k dobru. Obávané zkoušce ale neuniknou

Autor: zzu, ČTK - 
30. 5. 2018
05:50

Do roka si musí lékaři z Ukrajiny, kteří už jsou v Česku, dodělat aprobační zkoušku. Ministerstvo zdravotnictví výjimku udělilo na žádost Asociace krajů, kterým doktoři v nemocnicích chybí. Po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) to řekli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová (ANO). Premiér v dubnu slíbil projekt Ukrajina ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků.

Kdyby lékaři nepřišli do Česka díky projektu Ukrajina, museli by před léčením pacientů absolvovat půlroční praxi pod dohledem a složit odborné zkoušky v češtině. Ministerstvo jim může podle zákona dát roční odklad, který teď vztáhne na ukrajinské lékaře, kteří už v Česku jsou.

„Řekli jsme ředitelům nemocnic a paní hejtmance, že musíme trvat na tom, aby si zkoušky dodělali,“ řekl Vojtěch. Podle něj byly dokonce případy, že lékař v Česku působil bez zkoušek i osm let. Zaměstnavatel v projektu mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat.

Kubek kritizuje Babišovu otočku: Trapné

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je trapné, že premiér před měsícem komorám něco slíbil. A teď to po jednání s kraji mění. „Velmi mě mrzí, že ministerstvo zdravotnictví spoluorganizuje porušování zákona a pravidel EU,“ řekl Kubek. Považuje za nepřijatelné, že se po českých nemocnicích pohybují lékaři, u nichž nikdo neprověřil jejich vzdělání a schopnost česky se domluvit s pacientem.

Svaz léčebných lázní ČR naproti tomu postup ministerstva zdravotnictví podporuje. „Bez zahraničních lékařů se nyní české lázně neobejdou,“ uvedl prezident svazu Eduard Bláha. Bez lékařů z ciziny by podle něj musela být řada lázeňských provozů dříve či později uzavřena. Svaz také vítá snahu ministerstva o změnu aprobační zkoušky pro zahraniční lékaře, která je podle něj nyní natolik složitá, že by si s ní neporadila ani řada českých lékařů.

V Německu chybí 50 tisíc sester

České zdravotnictví se podle ministra bez pracovníků ze zahraničí neobejde. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50 tisíc zdravotních sester. „Bohužel pracovníky nemáme a migrace ze zahraničí funguje,“ dodal. Pro sestry projekt Ukrajina pokračuje, pro lékaře zatím z administrativních důvodů nebyl ukončen.

„Máme tady asi 150 lékařů, kteří by se museli vrátit domů, a tím by byla ohrožena lékařská péče v některých nemocnicích,“ řekl po jednání Babiš. Podle něj je situace nejhorší v Ústeckém a Karlovarském kraji. Podle Vildumetzové jsou za zajištění lékařské péče v regionech odpovědné kraje. „My se v současné době v našich nemocnicích bez ukrajinských lékařů neobejdeme,“ dodala. Působí podle ní například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.

Zkoušet mají místo akademiků lidé z praxe

Ministerstvo se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky. „Zkoušející lékaři by měli být lékaři z praxe, třeba primáři z okresních nemocnic. V současné době jsou tam hlavně z akademické sféry,“ dodal ministr. Úspěšnost u zkoušek je jen asi deset procent.

Zrušení programu Ukrajina kritizovala právě Asociace krajů ČR. Podle ní odborníci zachraňují okrajové oblasti republiky. Česká lékařská komora nemá nic proti cizincům, kteří by měli na území Česka pracovat. S programem ale má zásadní problém. Porušuje prý paragraf zákona. Odborníci, kteří se projektu účastní, navíc prý nemusejí být tak erudovaní jako jejich čeští kolegové. Projekt se nelíbil ani stomatologické komoře. Seznamy „dodaných“ doktorů jsou prý tajné a ukrajinští lékaři podle prezidenta komory Romana Šmuclera pracují spíše za hotové než „na pojišťovnu“.

„V žádném případě nemůžeme připustit, aby došlo k ohrožení dostupnosti zdravotní péče pro občany. Přerušení projektu bez adekvátní náhrady proto jednoznačně odmítáme. Kvalifikovaní lékaři z Ukrajiny u nás pracují na specializovaných odděleních, která se nedaří obsazovat českými zdravotníky a v mnoha případech by tato oddělení bylo nutné bez zahraničních odborníků dávno uzavřít,“ uvedla už před jednáním předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

Kritiku projektu ze strany České lékařské komory považuje Vildumetzová za velice nešťastnou. 

Zneužívání zákona?

Česká lékařská komora (ČLK) nemá problém se zaměstnáváním zahraničních lékařů. Nelíbí se jí zneužívání zákona, ale i to, že kvůli nedostatku lidí a přijímání „kdekoho“ bez řádné zkoušky klesá také úroveň zdravotnického zařízení a samotného ošetření.

„My jsme s projektem Ukrajina, tak jak byl koncipován, nesouhlasili. Nemáme nic proti tomu, aby tady pracovali lékaři z jiných zemí, ale musí to být za stejných, nebo za podobných podmínek, které mají lékaři tady. První věc z toho je jazyková vybavenost, to znamená, že ten člověk se musí domluvit s pacienty a se spolupracovníky, jinak to vede k problémům,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí ČLK Michal Sojka.

Jako další problematické vidí to, že projekt byl postaven na údajném zneužívání zákona, který byl připraven, nebo při schvalování ve Sněmovně byl odůvodňován jako zákon, který umožní profesorům, například z Ameriky, respektive mimo Evropskou unii, aby v Česku mohli nějakou dobu léčit (až rok, pozn. red.) a učit kolegy.

„To znamená, že lékař tady může pracovat rok v podstatě na výjimku. Nemusí mít určité zkoušky a tak dále. Tento zákon byl zneužitý projektu Ukrajina, kdy tady ti lidé byli rok, pracovali jako lékaři, a neměli patřičnou zkoušku. Z našeho pohledu jsou formálně na úrovni mediků, ale jim se dala výjimka a rok tady mohli pracovat a pak teprve skládali zkoušku,“ vysvětlil Sojka.

Podle Sojky se stává, že ve chvíli, kdy lékaři končí výjimka a ten má pocit, že by nesložil zkoušku, odjede a přihlásí se znovu do projektu. Sojka však zároveň zkoušku hodnotí jako velmi přísnou. Jde o tři státnice, které se dělají v jeden den. Podle ČLK by bylo logičtější státnice rozdělit do delšího časového úseku a naopak přitvrdit na jazykovou zkoušku. Sojka vidí problém i v tom, že se daný člověk stává lékařem v Evropské unii, může pak odejít třeba do jiné země a udělat Česku ostudu svojí nedostatečnou erudovaností.

Dělají cizinci méně kvalitní úkony?

„Personální nedostatek tlačí na snižování nároků na kvalitu... Ukrajinci jsou rádi, že tady pracují, a nepůjdou do stávky, nebo něčeho proti systému,“ dodal Sojka s tím, že je zapotřebí lépe zaplatit doktory, aby neodcházeli, respektive, aby ti, kteří už třeba do zahraničí odešli, se měli chuť vrátit zpátky a zajistit ještě lepší vzdělání.

Projekt Ukrajina přiváděl do Česka i stomatology. A šéf stomatologické komory Roman Šmucler tomu také není příliš nakloněn. Důvody jsou podobné. „Projekt Ukrajina měl fakticky za cíl vybraným soukromým zdravotnickým zařízením dodat levnou pracovní sílu. Seznam povolení je tajný. Nemají ho ani kraje, ani Komora, ani pojišťovny zdravotní či pojištění odpovědnosti. Je to porušení všech možných pravidel, řekl pro Blesk Zprávy Šmucler.

Podle Šmuclera nejde jen o ohrožení pacientů, ale naprosté prolomení všech souvislostí s fakticky ilegálními pracovníky, o kterých většina regulátorů prý neví, ale mají „papír z Ministerstva”. „Nemáme nic proti řádně aprobovaným lékařům, přijímáme je za členy a je jich nejvíce z celé Evropské unie. Tedy jsme cizincům nejvíce otevření,“ vysvětlil Šmucler.

Podle odborníka spousta politiků neví, co to je projekt Ukrajina, a horuje za přijímání kohokoli, aby pacienti měli slíbenou „bezplatnou péči“, jenže za současné úhrady nepracují zejména lékaři, kteří do Česka zavítají z Ukrajiny, podle Šmuclera totiž na pojišťovny nejsou zvyklí ze své domoviny.

„Většinou jsou ve velkých městech a nepracují pro pojišťovny, neřeší komplikace. Ale vydělávají necelé stovce podnikatelů. Kteří podnikatelé to jsou a kdo a jak je vybral, je tajné. Alespoň my, jako Česká stomatologická komora, jsme to ani po dotazech nezjistili,“ dodal Šmucler, který má strach, aby se ke kvalitním lékařům nedostávali za chvíli jen „privilegovaní“ lidé, jako za minulého režimu.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa