Kde se pospíchá a kde chvátá? Češi se koukají, Moravané hledí, ukázala data
Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem. Třeba šufánek (naběračka), zapackovat (klopýtnout), švidravý (šilhavý) a podobně. Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět nebo pospíchat, chvátat a spěchat? Máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.
Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.
U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.
Pospíchat, nebo chvátat?
Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.