Kůrovcová kalamita jen tak nepřejde, dřevo už není kam dávat, varují experti | Blesk.cz

Kůrovcová kalamita jen tak nepřejde, dřevo už není kam dávat, varují experti

Autor: mah, ČTK - 
15. 5. 2018
21:10

Českem znovu hýbe kůrovcová kalamita. Její zvládání stálo za odvoláním ředitele Lesů České republiky. Premiér v demisi Andrej Babiš obvinil bývalé vedení ministerstva z toho, že při řešení kalamity zaspalo. Odvolaný ředitel Lesů ČR se pak brání tím, že kůrovci prospívá především dlouhodobé suché a nadprůměrně teplé počasí. V tom mu dávají za pravdu například i zástupci národního parku Šumava, kteří zároveň potvrdili, že rozsah kalamity nemá obdoby.

„Současná kůrovcová gradace na území České republiky i střední Evropy je kritická a bezprecedentní,“ říká o letošní kalamitě Jan Kozel, vedoucí odboru péče o lesní ekosystémy NP Šumava. Řešení se podle něj hledá jen těžko. Práci totiž komplikují rovněž polomy po orkánech v minulých letech.

„Současně dlouhotrvající vysoké kůrovcové těžby a rozsáhlé polomy, které zasáhly ČR i například Bavorsko loni na podzim a letos na konci zimy, paralyzovaly zpracovatele dříví, kteří nedokáží miliony metrů krychlových dříví dále zpracovávat a uskladňovat,“ upozorňuje Kozel. Kůrovcové těžby totiž běží již třetím rokem. Majitelům lesů přitom zároveň chybí zaměstnanci, kteří by dřevo s kůrovcem zpracovali.

Nedostatečné kapacity na zpracování chce Milek řešit nouzovým stavem

Tuto situaci by ministr zemědělství v demisi chtěl pomoci řešit pomocí nouzového stavu. Ministerstvo zemědělství to oznámilo v úterní tiskové zprávě po konci jednání mezi Milkem, premiérem Andrejem Babišem, ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a zástupci Lesů České republiky a Vojenských lesů a statků.

„Považuji za důležité, aby vláda vyhlásila nouzový stav. Kalamita je tak rozsáhlá, že bez zapojení ostatních rezortů již není možné ji zvládnout,“ uvedl Milek v tiskové zprávě. Nouzovým stavem by chtěl urychlit jednání mezi ministerstvy i dalšími státními podniky. Podle ministerstva je totiž třeba, aby například České dráhy a ČD Cargo navýšily kapacity vagonů pro dopravu dřeva, případně odložit výluky, které by odvoz dřeva komplikovaly.

Milek dodal, že jednal i o rozšíření kapacit na skladování dřeva. O tom jednal společně s pověřeným ředitelem Lesů ČR Tomášem Pospíšilem a se zástupci Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků. „Představitelé asociace nám toto navýšení přislíbili, za určitých podmínek dřevo nad rámec běžné zásoby uskladní,“ dodal ministr.

Kůrovci svědčí suché a teplé počasí

Lesy ČR, stejně jako odborníci z NP Šumava poukazují i na to, že kůrovci svědčí to, že celou republiku sužuje sucho. „Vláhový deficit z minulých let eskalovalo abnormálně teplé jaro, smrky kvetou a jsou ještě oslabenější. Je zřejmé, že s přibývajícím létem se bude situace s kůrovcem zhoršovat a stejné to bude na trhu s dřívím,“ varuje Kozel z NP Šumava.

Ten upozorňuje, že problém s kůrovcem se vrací i do národního parku, který zdevastovala především kalamita, která proběhla v letech 2009–2011. V posledních letech byla podle Kozla situace klidná, například v roce 2016 v parku zpracovali 29 tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví. „V roce 2017 jsme však zaznamenali 70procentní nárůst napadení kůrovcem,“ upozornil Kozel.

Situace je ale i tak zatím na hony vzdálená největší kalamitě, jakou na Šumavě zažili. Ta přišla právě před necelými deseti lety. Během tříleté krize se tehdy zpracovalo až 347 metrů krychlových dřeva za rok.

Nemáme zdravý jediný smrkový les, lamentují v Moravskoslezském kraji

Rozsah kalamit dokazuje i to, že například v Moravskoslezském kraji je narušeno až 90 procent lesů. Lesní správce ve Vítkově Jiří Groda již v polovině dubna upozorňoval, že ve svém regionu již nemá zdravý smrkový porost. Upozornil i na to, že většina dříví, která se v posledních letech v regionu vytěžila, byla nahodilá těžba, tedy ta, která reaguje na vývraty, kůrovce nebo polomy.

Kůrovcová kalamita se dostala do popředí zájmu na konci minulého týdne, kdy kvůli zvládání kůrovcové kalamity ministr Milek odvolal šéfa Lesů ČR Daniela Szoráda. To odstartovalo kolotoč reakcí napříč politickým spektrem.

Piráti v pondělí oznámili, že chtějí ke kůrovci svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Podle jejich poslance a místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Homolčíka ministerstvo svým postupem poprvé přiznalo, že viníkem kůrovcové kalamity není jen klimatická změna. „Pokud ministerstvo náhle změní oficiální verzi příběhu, je zde silné podezření, že celou dobu veřejnosti lhalo. To je velmi závažná situace,“ dodal k tomu.

V úterý o kůrovcové kalamitě jednal s ministry i Andrej Babiš. Ten z kalamity obvinil předchozí vedení ministerstva zemědělství. To podle něj nedostatečně komunikovalo s ostatními rezorty a tím nechalo situaci dojít do současného stavu.

Tuto kritiku ale odmítl bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Když jsem ten argument slyšel, tak jsem se jen trpce pousmál, od roku 2015 jsem několikrát přinášel na vládu materiál, který se týkal kalamitní situace v lesích – nejenom v Lesích ČR jako státního podniku, ale lesích obecně. A přiznám se, nepamatuji si nikdy připomínku z úst pana ministra financí Babiše,“ reagoval lidovec.

Než se stačí zasáhnout, odletí kůrovec dál

Podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů Mendelovy univerzity v Brně Radka Pokorného je pak hlavním problémem současné nastavení fungování Lesů ČR. Ty dnes podle něj nemají dostatek zaměstnanců, kteří by napadení stromů kůrovcem okamžitě řešili. „Lesy zjistí, že je někde problém, tak začnou soutěžit firmu a než se ji povede vysoutěžit, kůrovec vyletí a problém se přesune jinam, takže se likvidují až následky. Aby se s kůrovcem dalo bojovat účinně, musely by mít Lesy ČR výjimku z veřejných zakázek,“ je přesvědčený expert.

Doporučujeme
deratizater ( 16. května 2018 01:19 )

S motorovou pilou na broučky je zoufalý čin lidské chamtivosti.Nechte les lesem a příroda si s tím poradí sama.Vznikne nový les z náletových dřevin odolnějších listnáčů.Smrkový les je sice krásný ale vznikl jen lidskou činností za účelem vyždímat z lesa co největší zisk .Původní lesy byly smíšené a odolnější k tomu by měl vývoj směřovat. Když se kalamitní dřevní hmota nevyveze tak se skvalitní lesní půda která je po staletí jen ždímáná a nic se do ní nevrátí zpět.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa