Záplava pylu v Česku je mimořádná, říká expertka. Z čeho se skládá, jak daleko doletí?

 Co je pyl?

„Pylová zrna jsou mikroskopické buňky, samčí element, které slouží k opylení blizny rostlin tak, jak spermie živočichů oplodňují vajíčko. Pylová zrna se různí velikostí, tvarem a kresbou na jejich buněčné bláně.“

A to nám napoví co?

„Podle mikroskopického pylu poznáme, ze které rostliny pochází. Toho využívají různé vědní a praktické disciplíny, jako jsou biologie, geologie, geografie, lesnictví, klimatologie, archeologie, stejně jako alergologie včelařství a řada dalších oborů.“

Proč bylo letos tolik pylu?

"Letošní pylový poryv je mimořádný. Spojily se různé momenty. Náhlé oteplení a sucho, současné kvetení mnoha rostlinných taxonů, plodný rok u smrku a nedostatek vodních srážek, které by postupně splachovaly pyl z atmosféry, a pyl by »na všem« nebyl tak nápadný. Smůlu mají ženy, které stačily na Velikonoce umýt okna. Mohou mýt znovu.“

To je pravda. Kdy tato záplava začala?

„Zhruba v polovině dubna, kdy kvetly túje, jalovce a tisy. To bylo ovšem nápadné jen poblíž výskytu těchto dřevin. Pyl dříve kvetoucí lísky, olše a břízy zaregistrovali hlavně alergici. 20. dubna jsem si v Brně- Komíně všimla výrazného povlaku žluté barvy. Pod mikroskopem jsem zjistila, že byl tvořen hlavně minerálními částicemi a pylem lokální túje a to již s prvními pylovými zrnky smrku."

Z čeho se pylový nálet skládá teď?

"Po bouřce a malých vodních srážkách, které byly ve čtvrtek, byl spláchnut i pylový nálet. Ten pod mikroskopem obsahoval cca 90% pylu smrku a 10% pylu borovice."

Po bouřkách čekejte příval pylu, bolehlav a jarní teploty

Hodně lidí se domnívalo, že to byl pyl z řepky. Co si o tom myslíte?

"Pyl z řepky nebyl nalezen. Zatímco pyl většiny jehličnanů jako borovice, smrk a jedle má letecké vaky a velmi daleko doletí, pyl bylin, kromě pelyňku a ambrózie, padá pobliž výskytu zčásti i pro řepku. Ta otravuje především obyvatele, kteří bydlí v blízkosti jejích polí."

Která pylová zrnka doletí nejdál?

„Borovice. Má je nejmenší z jehličnanů.“

Jak daleko doletí?

„Pracovala jsem na polárním Uralu a na severní Sibiři v tundře. S nadsázkou tvrdím, že jedna borovice udělá z tundry borovicový les. Tam na polární hranici roste jenom modřín, jehož pyl je u jehličnanů výjimkou v tom, že daleko nepadá. Zjistila jsem ovšem, že tam je hlavně borovice, jenže nejbližší borovice byly 500 kilometrů jižně. To znamená, že pyl borovice dokáže doletět až 500 kilometrů daleko.“

To je neuvěřitelné…

„Po borovici létá nejdál smrk a pak jedle.“

Který pyl urazí nejmenší vzdálenost od stromu?

„Třeba vrba. Doletí často jenom metr, většinou spadne rovnou na zem. Jedná se ale o pyl hmyzosnubný, a když ho nese na sobě včela, tak ho dopraví třeba do vzdálenosti 5 kilometrů.“

Můžeme pyl nějak využít ve svůj prospěch?

„Myslím, že ne. Nadšení budou určitě včelaři, protože včely budou mít hodně medu, ale tento pyl, co napadl, bude brzy zničen, protože ho přepadnou jiné mikroorganismy a ty ho sežerou. Pokud ovšem pyl dopadne na vodní hladinu a je tam anaerobní prostředí, tedy místo bez kyslíku, pyl se snese až na dno, takže nepodlehne destrukci, klesne do bahna a tam zůstane desítky, stovky i miliony let.“

Co když by člověk pyl snědl? Otrávil by se?

„Myslím, že mu to nezpůsobí nic, pokud se nejedná o něco jedovatého. Tis, který kvete na jaře, je celý jedovatý, pravděpodobně by byl nebezpečný i ten pyl.“

"Žlutý mor" škodí zemi i zvířatům! Babiš: Za pyl řepka nemůže

Proč způsobuje pyl alergie?

„Má v sobě alergeny. Velice alergenní je bříza, období růstu trav a na podzim kvetoucí ambrozie. Maďarsko i Ukrajina jsou jí zaplavené a vzpomínám si, když doletěla k nám v podobě ornice.“

Jak to myslíte?

„Byla sobota 24. 3. 2007, umyla jsem balkon, potom zapršelo a zjistila jsem, že jej mám plný bahna. Syn přišel k autu a rozčiloval se, kdo mu na auto naházel bláto, protože to opravdu byly velké kusy. Odebrala jsem vzorek a zjistila, že tam byla pylová zrnka řady stromů kvetoucích ve střední Evropě, dále pohanky, slunečnice, a hlavně ambrozie, což je šíleně alergenní rostlina.“

Jak se k nám dostala?

„Tehdy na Ukrajině a v Maďarsku rozorali půdu, ve které byly samčí buňky těchto rostlin a ty kvůli silným větrům doletěly až sem.“