Stroje rozsekají až 60 tisíc srnčat ročně. Zvrátit to mají drony i aplikace

Autor: Zuzana Zelenková - 
27. 4. 2018
06:10

Při senoseči zahyne v Česku každoročně až 60 tisíc srnčat, horní odhady jich zmiňují dokonce 100 tisíc. Kromě srnčí zvěře ale umírají také zajíci, králíci a další menší živočichové. Podle myslivce Bohumila Straky právě senoseče částečně stojí za jejich snižující se populací. Zvířata se snaží chránit více stran. Jsou to samotní myslivci, dobrovolníci, ale také ministerstvo zemědělství nebo Česká zemědělská univerzita.

Na každoroční genocidu srnčí zvěře nedávno upozornila Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku. Problémy jsou během senoseče, která startuje na začátku května. Tedy už za pár dní.

„Jsme lidé roztroušení po republice, kterým to není jedno. Každý z nás má zkušenost s posečeným srnčetem nebo se srnou, která potom chodí mládě hledat ještě několik dní. Spojili jsme síly a snažíme se jednat s institucemi a ministry,“ uvedla pro Blesk Zprávy Pavla Benettová z Platformy pro udržitelný rozvoj a etiku, která vede program Stop sečení srnčat. 

„Chceme informovat veřejnost, která nám může pomoci vytvořit tlak na instituce. Netýká se to jen srnčat, ale i drobné zvěře, která má období reprodukce a je velmi ohrožená,“ dodala Benettová. 

Z králíka se stává vzácný druh

Že je senoseč nebezpečná i pro drobná zvířata, potvrdil Blesk Zprávám také myslivec Bohumil Straka. Zajíci, králíci nebo třeba koroptve z volné přírody hojně mizí. „V posledních deseti až dvaceti letech nastal úbytek drobné zvěře. V 60. a 70. letech měli koroptve, bažanti, zajíci nebo králíci milionové populace. Podle posledních statistik je králík docela vzácný druh a zajíc každý rok klesá. Myslivci vidí, že jejich počty klesají, tak je ani neloví,“ popsal Straka.

Myslivec promluvil i o tom, jak jeho kolegové pomáhají zachraňovat srnčí. I o tom, že za všechno z velké části může moderní technika. „Když byl pluh nebo sekačka tažená koněm, tak plašení potřeba nebylo. Problém je, že se technika zrychlila. Sekačka nebo kombajn má rozpětí až 12 metrů a jedou asi 40kilometrovou rychlostí. A nebavíme se jen o vysoké zvěři. Sekačka rozseká všechny živočichy i neživočichy a spoustu drobné zvěře,“ vysvětlil Straka.

Pomáhají myslivci, drony i aplikace

Myslivec také popsal, jak proces záchrany zvířat funguje. Zemědělec má ohlásit sekání, myslivci pak vyrazí na místo s loveckými psy a zvěř vyhánějí. „Jde o to, že zemědělci tohle nehlásí, dále jsou některé lány opravdu velké. Pes je taky jenom živý organismus, ne robot, zvládne jenom něco. Někdy se zvěř může vrátit. Samice občas uteče, odláká psa a mláďata zůstanou v trávě,“ popsal expert další úskalí záchrany mláďat.

Straka na druhou stranu kvitoval moderní možnosti plašení zvěře. Vzpomněl si například na postup, kdy pomáhá dron. Ten prohlíží zatravněnou plochu termokamerou a odhaluje zvířata v rámci projektu Senoseč. Projekt vznikl za spolupráce ministerstva životního prostředí a české zemědělské fakulty.

„Projekt Senoseč online funguje standardně dále. Od loňského roku nabízí vylepšenou mobilní aplikaci, která umožňuje zadání termínu sečení a preventivní akce jak zemědělcům, tak myslivcům kdekoliv z terénu. Aplikaci vyvinula Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí Jana Kašparová. 

Novinky od loňského roku nabízí také web, kde můžou dobrovolníci za pomoc v terénu získat hodnocení od organizátora ve formě zdviženého palce. Dobrovolník zase může čtyřlístkem a slovně ohodnotit uspořádanou akci. Na webu se mohou logovat dobrovolníci, myslivci i zemědělci, aby dokázali dobře koordinovat záchranné akce. 

Doporučujeme
Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa