8°C
Věční studenti? Většina doktorandů na školách „přetahuje“, k titulu se stejně nedopracují
Česko patří do evropské špičky, pokud jde o počet doktorandů. Podle dostupných dat v Česku studuje přes 20 tisíc doktorandů, tvoří tak více než 6 procent všech českých studentů. Více než 10 tisícům z nich je přitom přes 30 let. A jen asi polovina svá studia dokončí. Drtivá většina totiž přesáhne řádnou dobu studia a skončí poté, co přestanou dostávat stipendium. Další část je pak v posledních letech čím dál víc natahuje.
Doktorské studium každý rok zahájí kolem 5000 doktorandů. Úspěšnost jejich studií není zrovna závratná. Celkově svá studia úspěšně dokončí jen kolem poloviny doktorandů. V řádném termínu navíc studium dokončí méně než 10 procent z nich.
Na doktorské studium se dostane většina, část jen proto, aby měl kdo dělat v laboratořích
Na doktorské studium se přitom dostane „v podstatě každý“. Průměrná úspěšnost budoucích doktorandů u přijímacího řízení se totiž pohybuje kolem 80 procent. Podle předsedkyně České asociace doktorandů Kateřiny Cidlinské je na vině především špatné nastavení systému, jak jsou doktorská studia financována.
„Ve chvíli, kdy instituce naberou hodně doktorandů, tak se o ně následně nejsou schopni postarat,“ vysvětluje. Ale hlavním důvodem, proč jich školy tolik přijímají, je to, že školám chybí laboranti.
„Proč si platit laboranta, kterému musím dát normální smlouvu, když můžu přijmout doktoranda, na kterého dostanu stipendium od ministerstva a nestojí mě ani korunu?“ přibližuje Cidlinská s nadsázkou přístup některých oborů. Přijímání menšího počtu doktorandů by tak podle ní bylo devastační pro výzkumnou práci některých škol.
Financování doktorandů stipendii na hlavu je nesmysl, ať je školy radši zaměstnají
„Zásadní je ovšem nešťastné nastavení financování doktorandů takzvaně na hlavu,“ pokračuje. Díky tomu se podle ní nestane ani to, že kdyby se snížil počet doktorandů, dostal by zbytek více peněz. „My jako asociace proto zastáváme postoj, že je třeba těm lidem zajišťovat pracovní úvazky,“ vysvětluje. Hlavním důvodem toho, proč doktorandi svá studia nedokončí, je totiž často ten finanční.
To ukázalo i šetření v rámci projektu Kredo, které proběhlo před čtyřmi lety. To ukázalo, že více než čtvrtina doktorandů přeruší studium kvůli velkému pracovnímu vytížení, dalších osm pak uvádí jako důvod nedostatek financí. Podle Cidlinské přitom obojí ukazuje na nedostatečnou výši stipendií.
„Ve chvíli, kdy by školy musely samy vydávat peníze na doktorandy ze svých peněz, tak by si mnohem více pohlídaly, koho vlastně přijmou,“ vysvětluje Cidlinská další důvod, proč by mohla prospět změna financování doktorského studia. „V současnosti je to mnohdy tak, že pokud zrovna potřebuju jednoduše „ruce do laboratoře“, tak nezkoumám, jestli z člověka bude dobrý výzkumník, a prostě ho vezmu,“ popisuje důvod, proč Česko patří ke špičce v počtu studentů v doktorském studiu.
Doktorandi: Nekritizujeme školy, spíš celkový systém
Dodává ale, že ze strany doktorandů nejde jen o kritiku vysokých škol. „Současná situace je výsledkem špatného nastavení financování vědy a výzkumu a toho, že vysoké školy jsou „kafemlejnkovým“ systémem hodnoceny na základě množství výstupů z těchto výzkumů,“ vysvětluje.
„Ve výsledku ten systém plodí právě armády doktorandů, kterým se nikdo nevěnuje, jediné, co se po nich chce, je, aby měli výstupy, ale nikdo s nimi neřeší, proč a jak je vlastně dělat,“ popisuje Cidlinská. Velká část doktorandů tak z vědy odchází a jsou situací v ní znechucení.
Doktorandi čím dál více prodlužují svá studia
Kromě toho, že velká část doktorandů svá studia nedokončí, si i natahují dobu svého studia. Ta od přelomu tisíciletí neustále roste. Standardní doba doktorského studia by měla být tři až čtyři roky v závislosti na oboru. V současnosti ale úspěšní doktorandi potřebují v průměru skoro pět a půl roku. Z těch neúspěšných jich pak velká část svá studia ukončí právě ve chvíli, kdy přestanou mít nárok na státní stipendia. Ta v únoru vláda zvýšila z 7500 na 11 250 Kč.
A jak odhadnout, jak velkou částku stát de facto vyhodí oknem tím, že ji vynakládá na neúspěšné doktorandy, kterých je zhruba polovina? „Výpočet je jednoduchý, vezměte si, kolik lidí má nárok na doktorandské stipendium, vynásobte to výší stipendia a vydělte to dvěma,“ popisuje Cidlinská,
Poslední údaje ministerstva školství hovoří o 18 483 studentech, kterým dohromady rozdělil necelou miliardu. Podle jednoduchého výpočtu Cidlinské tak stát mohl vydat na studenty, kteří své studium nedokončí, až půl miliardy.
Hýbání výší stipendia nic neřeší. Zato navázání na zaměstnání ano
„Když budete paušálně zvyšovat stipendia, nic se tím nevyřeší,“ vrací se Cidlinská k tomu, co doktorandi vnímají jako hlavní problém. Bez celkové změny financování se podle ní situace doktorandů nezlepší.
Kdyby ke změně došlo, je možné, že by doktorandů ubylo a znova by klesla i průměrná doba jejich studia. „Stačí se podívat na zahraničí: Ve státech, kde jsou doktoráty navázány na pracovní pozice, tak jsou lidé schopni dokončit dizertaci během tří nebo čtyř let,“ upozorňuje.
Témata:
Související
