Na Velikonoce dejte pozor na klíšťata. Nakažených lidí výrazně přibylo

Autor: ula - 
30. 3. 2018
06:25

O nadcházejícím velikonočním víkendu nás sice nečeká zrovna jarní počasí, přesto se oteplí. A i když si možná myslíte, že na klíšťata je brzy, odborníci varují, že klíště obecné může přežít v teplotách od 5 °C. Navíc už byly zaznamenány případy, kdy se lidé nakazili klíšťovou encefalitidou v zimních měsících. V roce 2017 bylo v České republice hlášeno 687 onemocnění klíšťovou encefalitidou, což je o 122 onemocnění více, než tomu bylo v roce 2016. Letos může být nákaza ještě vyšší.

Relativně mírné zimy, kdy teploty pod bod mrazu klesnou jen na pár dní, a vlhké jaro a podzim vytváří optimální podmínky pro rozmnožování a aktivitu klíšťat. To se následně odráží i v množství osob, které se nakazí klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou.

„Česká republika zůstává na prvním místě v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v Evropě a po loňském roce se ten náskok ještě zvýrazní. Problémem do budoucna je skutečnost, že se infikovaná klíšťata dostávají do nových oblastí, stále blíž k lidem a vyskytují se už ve všech krajích ČR,“ říká Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu.

Klíšťata jsou všude, přinášejí invaliditu i smrt

„Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, ale i v městských parcích či na zahrádkách rodinných domů, chat a chalup. Riziko setkání s infikovaným klíštětem tak hrozí při běžných aktivitách, jako je zahradničení, venčení psa, houbaření, při odpočinku v parku ale i při sportech provozovaných venku či v přírodě,“ vysvětluje Maďar.

Klíšťata nejčastěji přenášejí dvě onemocnění. Lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, které je léčitelné antibiotiky. Klíšťová encefalitida je virová nákaza a účinná specifická léčba u ní stále není k dispozici, antibiotika na virus žádný efekt nemají. Terapie se zaměřuje pouze na mírnění příznaků probíhající infekce a s nákazou si musí poradit organismus sám vlastními silami. Infekce zasahuje centrální nervový systém a může vést k trvalé invaliditě nebo způsobit úmrtí.

Video Ženy s bílými vlajkami chodí po lese: Takhle se odchytávají klíšťata! - Daniel Vitouš
720p 480p 360p 240p

Repelent nemusí stačit

Před klíšťovou encefalitidou není přirozeně chráněná žádná věková skupina obyvatel. Nejúčinnější prevencí je očkování, které pomáhá před onemocněním chránit.

„Většina rodičů se snaží chránit vakcinací svoje děti, což je v pořádku. Dospělí však zapomínají na to, že i oni by se měli nechat naočkovat. Průběh klíšťové encefalitidy u dospělého člověka totiž bývá vážnější než u dětí,“ varuje Maďar.

Doporučuje se také používání repelentů, klíště se však může zachytit na oblečení a podlézt konec rukávu či kalhot, s kůží nastříkanou repelentem tak nemusí přijít vůbec do kontaktu.

Počet nakažených klíšťovou encefalitidouPočet nakažených klíšťovou encefalitidou | 

Jak se nechat naočkovat

Klíšťata jsou aktivní po dobu všech jarních, letních a podzimních měsíců. Očkování je možné po celý rok, nejsou měsíce, kdy by nemělo účinek, či by bylo zbytečné. Vakcinace probíhá ve třech základních dávkách, již po druhé dávce nastupuje vysoký ochranný účinek. Přeočkování je doporučováno po třech či pěti letech v závislosti na věku a použité vakcíně.

Nákaza i z mléka

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění způsobené nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte. K nákaze může dojít i konzumací nepasterizovaného (tepelně neupraveného) mléka, které pochází od nakažených zvířat, a výrobků z něho vyrobených. Tento přenos je však méně častý.

Virus se po přisátí infikovaného klíštěte dostává nejprve do buněk v bezprostředním okolí rány, během krátké doby proniká do mízních uzlin, kde se pomnoží a poté putuje do různých částí a orgánů v těle. Nejzávažnější následky má mít přítomnost viru v centrálním nervovém systému.

Video Nákaza od klíštěte v zimě nebo ze sýra? Ano, je to možné, říká epidemiolog - Andrea Ulagová, Blesk TV
1080p 720p 360p

Onemocnění klíšťovou encefalitidou má většinou dvoufázový průběh. Vstupem viru do lidského organizmu počíná inkubační doba, která trvá v průměru 7 až 14 dní, někdy se však může prodloužit až na měsíc. První fáze onemocnění připomíná běžnou virózu, což stěžuje včasné stanovení diagnózy.

Druhá fáze často nastupuje horečkami a v různé intenzitě se rozvíjí příznaky postižení centrálního nervového systému, jako například bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě či svalový třes. Onemocnění může zanechat velmi vážné doživotní následky.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa