Jak rozeznat práci na živnost od švarcsystému? Kamila naletěla už dvakrát

Autor: Zuzana Zelenková - 
23. 4. 2018
05:50

Kamila (26) šla pracovat do malého vydavatelství, kde ji zaměstnali takzvaně na IČO. Její pracovní zkušenost z prvního takového zaměstnání ale nebyla příliš valná. Po nějaké době se objevily známky bossingu (šikany nadřízeným) a dalších věcí, které do běžné praxe nepatří. Odešla a znovu si hledala práci. Co čert nechtěl, našla opět jen místo, na kterém jí dali možnost práce znovu jedině na živnost. Práci potřebovala, a tak na podmínku přistoupila. Podobné zaměstnávání může být v pořádku - tedy až do chvíle, než se z toho „vyklube“ takzvaný švarcsystém.

Kamila brzy začala dostávat čím dál tím více práce, ale finanční ohodnocení zůstávalo stále stejné. Pro Blesk Zprávy Kamila popsala výhody a nevýhody takového zaměstnání.

„Výhoda je, že má člověk na IČO šanci dostat víc peněz, ale je to vykoupené tím, že musí mít velké štěstí na firmu, aby tento systém nezneužívala. Jakmile jsou například přesčasy a podobně, tak člověk nemá žádnou ochranu. Vše jde těžko vymáhat. Například když se rozhodnou nezaplatit, což se mi teď stalo. Potom co jsem odešla, jsem neviděla jeden a půl výplaty. Prokazuje se to mnohem hůř, než kdyby byl člověk normálně zaměstnaný,“ uvedla pro Blesk Zprávy Kamila, která se zaměstnavatelem dokonce neměla žádnou smlouvu.

Žena zaměstnání opustila v polovině února, protože se na ni neustále kupila nová práce, která prý nebyla pro jednoho člověka. Na odchod upozorňovala měsíc předem, nikdo se s ní ale nedokázal dohodnout na přesném datu odchodu, a tak odešla ze dne na den.

Firma jí následně odmítla půl měsíce, který odpracovala, zaplatit. Právě vzhledem k absenci smlouvy je pak vymáhání takové „pohledávky“ ještě o něco složitější. Kamila se rozhodla, že podá předžalobní upomínku a klidně se bude i soudit.

S vysokou zaměstnaností švarcsystém mizí

Zaměstnání na IČO nelegální není. Nelegální je takzvaný švarcsystém. Podle odborů firem, které nabízejí taková pracovní místa, ubývá, ale problém stále existuje. Švarcsystém upadá prý s tím, jak roste zaměstnanost a s ní také ekonomická síla státu.

Právník Petr Novák pro Blesk Zprávy vysvětlil rozdíl mezi zaměstnáním, kdy člověk jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) dodává práci jinému podnikateli, a švarcsystémem.

„Švarcsystém je z pohledu pracovního práva nelegálním zaměstnáváním. Dochází k němu formou zastření faktického pracovně-právního vztahu jinou smlouvou podle občanského či obchodního práva, a pokud pak na základě těchto smluv dochází k výkonu práce naplňující znaky závislé práce, tak jak je definována v druhém odstavci zákoníku práce,“ popsal pro Blesk Zprávy právník Petr Novák.

Závislou práci, na které švarcsystém parazituje, popisuje zákoník práce jako práci, ve které existuje pracovní vztah nadřízený – podřízený. Práce je vykonávána jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, kterou zaměstnanec vykonává osobně.

Závislá práce musí být prováděna za odměnu (plat, mzda, odměna za práci), na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na dohodnutém místě a závislá práce může být prováděna pouze v základním pracovně-právním vztahu. A tak pracovala i Kamila, byť byla zaměstnaná jen na živnostenský list. Měla služební mobil, počítač a musela docházet do místa výkonu práce.

Charakter práce musí posoudit inspektoři

„Práce vykonávaná na základě nepracovně - právních smluv podle Státního úřadu inspekce práce nevykazuje znaky závislé práce tehdy, pokud dodavatel prací používá své vlastní pracovní prostředky a nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně postupů a pracovní doby (tak je to například u externích účetních či v různých oborech poradenství). Rovněž se při posouzení, zda se jedná o závislou práci, používá kritérium to, zda u objednatele díla pracují na stejných pozicích osoby na základě obchodní smlouvy a zároveň zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami,“ vysvětlil právník.

K zastřenémum výkonu závislé práce (švarcsytému) může docházet pouze v případě, že dodavatelem je fyzická osoba vlastnící živnostenský list. Při posuzování, zda to je či není švarcsystém, je ale rozhodující charakter práce. A to musí posoudit inspektoři z inspektorátu práce.

Na švarcsystém nehledí dobře ani odbory. Ovšem na druhou stranu i jednotlivec, který pracuje jako OSVČ, může být členem odborů. A není to nic výjimečného. „Švarcsystém je nelegální, je to obcházení daňových zákonů, zaměstnavatel neplatí zdravotní a sociální pojištění. To se odborům nelíbí, poukazujeme na to, a myslím si, že v tom nejsme osamoceni. Pokud jde o OSVČ, tak ti mohou být dokonce členy odborů, některé odborové svazy na to mají dokonce své stanovy,“ upozornila Blesk Zprávy mluvčí Českomoravské odborové organizace Jana Kašparová.

Podle Kašparové byl švarcystém hodně rozšířený v době, kdy v Česku panovala vysoká nezaměstnanost. Tenkrát byli podle odbornice lidé dokonce nuceni přecházet ze svých úvazků na živnost. „Tím, jak se mění ekonomika a je minimální nezaměstnanost, tak se zaměstnavatelé snaží zaměstnance udržet. Tímto trendem si myslíme, že se zaměstnávání na švarcsystém upozaďuje,“ vysvětlila Kašparová.

Bez dovolené i bez stravenek

Kašparová upozornila i na to, že jeden čas byl v Česku trend živnostníků tak silný, že jich zde takto pracovalo, vzhledem k počtu zaměstnanců a počtu obyvatel ve srovnání s jinými zeměmi, velmi mnoho. „Vypadalo to, jako kdybychom byli nějaká agrární země, kde je hodně podnikatelů pracujících touto formou. Takové je třeba Polsko. Velký počet OSVČ signalizoval, že dochází k zastřenému pracovnímu poměru. Jeden čas to bylo velmi rozšířeno ve stavebnictví,“ dodala Kašparová.

Výhody a nevýhody zaměstnávání na živnostenský list popsal také předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda.

„Pokud je jeden subjekt jako OSVČ a proti němu je druhý OSVČ, tak mezi sebou udělají smlouvu a všechno je v pořádku. Kontroverzní už je, když třeba továrna nebo firma, ideálně velká, najímá lidi na živnostenské oprávnění. Tam dochází k tomu, že si zaměstnanci musejí platit sociální a zdravotní pojištění, čímž se tomu vyhne fabrika. Lidé se tímto připravují o různé výhody,“ vysvětlil Danda.

Zaměstnanci tím pádem nemají dovolenou, nemocenskou, odstupné a řadu dalších věcí. Připravují se i o benefity, jako jsou třeba stravenky. 

Odborník ale pohovořil také o tučných pokutách, které hrozí i zaměstnancům. „Výhodou takového zaměstnání je snížení nákladů na zaměstnance, hlavně to, že podnikatel nemusí platit zdravotní a sociální pojištění. V Česku je takový smluvní vztah, pokud je někdo na základě smlouvy pod svým IČO zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele, považován za švarcsystém, který je jako nelegální práce v rámci českého právního řádu zakázán. A samotná OSVČ se vystavuje postihu pokuty až do výše 50 000 Kč," popsal Sobotka.

Zrádné výhody práce na živnostenský list

Výhoda zaměstnání na živnostenský list je podle Dandy ve chvíli, kdy firma potřebuje zaměstnance v řádu několika měsíců. Naopak pro člověka, který se takto nechá zaměstnat, je podle něho hlavní benefit v tom, že má svobodu, nemusí nikoho až tak poslouchat, protože má svobodu podnikání. Alespoň tedy v případě, že je všechno v pořádku a funguje, jak má.

V jakém odvětví se na živnost zaměstnává nejčastěji? „Je to u řemeslných firem, nebo třeba u malých stavebních firem, nebo u sezonních prací. Vezmou zakázku, pracují na ní půl roku a pak už zaměstnance nepotřebují. Dělalo se to také v hospodách, ale tam to už nevidím moc pozitivně. Protože tam se pracuje s penězi a zaměstnavatel pak na člověka nemá při vzniklém problému žádné páky,“ dodal pro Blesk Zprávy Danda.


Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa