Letní čas se vrátil. Experti radí: Jezte dřív, jděte dřív spát a dostatečně pijte

Posunutí o hodinu zpět údajně nezpůsobuje tolik problémů jako přechod na letní čas. Nejvíce komplikací podle studie Alabamské univerzity hrozí hlavně v pondělí, po změně času. V tuto dobu nastává nejrizikovější období, během kterého hrozí o 10 % vyšší riziko infarktu.

Pokud trpíte nadváhou, hrozí vám cukrovka nebo onemocnění srdce, budete reagovat na změnu mnohem citlivěji. Nedostatek spánku může změnit řadu tělesných procesů, včetně zánětlivé reakce, která může vést právě až k infarktu.

Hladina hormonu spánku v prvních dnech po změně času klesá asi o jednu hodinu později. Hormon stresu kortizol ale nestoupá. Následkem toho jsme
unavení a máme nízký tlak. Jedna studie ukázala že o hodinu kratší spánek může zapříčinit snížení školní výkonnosti až o 40 procent.

Imunologové radí, že v prvních dnech by měly děti chodit spát o hodinu dřív. Nejlépe před 22. hodinou, aby naplno využily fázi hlubokého spánku. Připravujte dětem stravu bohatou na bílkoviny – to zabrání vyplavování inzulínu, což snižuje výkonnost.

Pokud jste ovšem ranní ptáče a nedělá vám problém vstávat, tak pro vás změna času nepředstavuje nic dramatického.

Přichází letní čas | Profimedia.cz

Pracovníci radnice městské části Brno-střed budou moci po víkendu od pondělí do čtvrtka přijít do práce o hodinu později. Vedení radnice se tak snaží co nejvíce ulehčit zaměstnancům přechod ze zimního na letní čas, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová. Nijak to však nezasáhne provoz úřadu.

V úřední dny v pondělí a ve středu však bude potřeba zabezpečit chod odborů už od 8:00, takže se úředníci musí dohodnout. „Každé oddělení má svého vedoucího, který chod po domluvě se zaměstnanci zajistí. Někomu nevadí přijít hned na ráno, někdo využije možnost přijít až na devátou,“ řekla Dobešová. Podle ní se bude pracovní doba započítávat od skutečného příchodu do zaměstnání.

V neúřední dny v úterý a ve čtvrtek mohou všichni zaměstnanci přijít až v 9:00 s tím, že se jim příchod do pracovní doby započte už od 8:00. „Kdo možnost přijít později nevyužije, může si dvě volné hodiny vybrat jindy,“ dodala Dobešová.

Letní čas 2024: Kdy nastala změna času. A proč se vlastně zavedl?

Starosta městské části Martin Landa (za Žít Brno) uvedl, že radnice chce usnadnit pracovníkům přechod na letní čas. „Ovšem za podmínky, že provoz agend pro veřejnost nebude nijak omezený. Uvidíme, jak se nám tato akce osvědčí a zda ji kolegové ocení. Navíc bychom také chtěli upozornit na to, že změna času už není v dnešní době nutná. Historické důvody dávno pominuly, a proto doufáme, že bude brzy oficiálně zrušena,“ řekl Landa.

Podle Dobešové byl letní čas v Čechách zavedený v roce 1940 z důvodu úspor energie. „Důvody však pominuly a dlouhodobě se hovoří o nepříznivém vlivu změny času na biologický rytmus lidského těla jako například zhoršení kvality spánku, zhoršení pozornosti, bolesti hlavy nebo únava,“ uzavřela Dobešová.

Přichází letní čas | Profimedia.cz, Archiv Blesku

I náš imunitní systém trpí. Změna času naruší obvyklý rytmus imunitních buněk, jejich přizpůsobení může trvat až měsíc. Člověk je v tomto období náchylný k infekcím a nachlazení.

Imunitní buňky mají svoje hodiny a jejich odpověď závisí na denní době. Studie prováděné na myších ukázaly, že akutní změna času má nepříznivý dopad na imunitní odpověď. Naštěstí se hodiny v těle nakonec synchronizují. U některých lidí je však tento proces rychlejší, u jiných pomalejší.

Posun času | Profimedia

Každá buňka v těle má své vlastní hodiny, které jí umožní předvídat, kdy se něco stane a jak se na to připravit. Když dojde k posunu času dopředu, chvíli trvá, než se buňky zase seřídí. Vnitřní hodiny v nich se musí připravit na stres nebo nějaký podnět − ve chvíli, kdy se čas posunuje dopředu, buněčné hodiny očekávají další hodinu spánku, ale nedostanou ji, což má negativní dopad na organismus.

Posun času | Profimedia

Změna času působí zejména na citlivé a labilní jedince. Australský výzkum zveřejněný v magazínu Sleep and Biological Rhythms dokázal, že se v prvních týdnech po změně času zvyšuje počet sebevražd, a to hlavně u mužů.

Kanadští vědci v New England Journal zveřejnili studii, podle níž po změně času narůstají dopravní havárie o osm procent. Je to zřejmě také způsobeno o hodinu kratším spánkem. Pozitivní je, že díky delšímu světlu nás opouštějí jarní deprese a špatná nálada.

Posun času | Profimedia

O to, jestli letní čas přináší nějaké úspory, se energetici přou už delší dobu. Podle měření Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období
okolo rovnodennosti (přibližně 1 procento). V létě nemá letní čas na spotřebu elektřiny v podstatě žádný vliv. Přirozené světlo je totiž i tak dost dlouhé.

Podle studie v americkém státu Indiana způsobuje letní čas celkové zvýšení energetických nákladů o asi 1 %, neboť úspory energie potřebné na osvětlení jsou převáženy zvýšenou spotřebou energií na topení a klimatizaci.

Pokud se ukáže, že je změna času škodlivá, Evropská komise ji možná zruší. | Profimedia

• Změňte denní režim. V pondělí se pokuste vstát o 30 minut dříve.
• Jezte dříve. Hlavní jídla posuňte o 30 minut dopředu. Tučná a ostrá jídla zbytečně zatěžují krevní oběh. Dejte si raději luštěniny. Jezte více ovoce. Méně konzumujte alkohol, kávu a sladkosti.
• Dostatečně odpočívejte, cítíte-li se unavení, dejte si po obědě dvacet.
• V prvním týdnu po změně si neplánujte nic, na co je třeba se soustředit, např. zkoušky, podpis důležité smlouvy.
• V neděli běžte na procházku či si zasportovat, více se unavíte a snadněji usnete. Uvařit si můžete i bylinkový čaj (meduňka, kozlík lékařský).
• Jako prevenci před srdečním infarktem dostatečně pijte (33 až 40 ml na kg hmotnosti).
• Na případnou nervozitu a napětí vyzkoušejte babské rady – čaj z třezalky tečkované, ke snídani či dopolední svačině banán, mlsání v podobě citronu s medem.