Chybí 5000 učitelů. Zatím to znají hlavně učiliště, brzy to můžou zjistit i prvňáčci

„V naší škole máme plnou aprobovanost (potřebnou kvalifikaci pro jednotlivé předměty - pozn.red.),“ uvádí ředitel Integrované střední školy v Mladé Boleslavi Štefan Klíma. Může ovšem jít o dočasnou záležitost. „Půjdou nám tři učitelé do důchodu a jejich nástupce hledáme už dva roky marně,“ vysvětlil Klíma Blesk Zprávám. Kromě toho navíc hledá i zástup za učitelky, které odešly na mateřské dovolené.

Učitelé se bojí o platy kvůli inkluzi. „Špička ledovce,“ varují odborníci

Učitele se nedaří najít ani školám, které jim nabídnou nadstandardní plat

Přitom jeho škola platí svým zaměstnancům nadstandardně. „Máme plné třídy, cukrárnu, pekárnu a dva školní obchody,“ vysvětluje Klíma. Neřešitelným problémem je podle něj především hledání učitelů odborných předmětů. „Při průměrné mzdě ve školství 30 680 korun a okolní průměrné mzdě na Mladoboleslavsku 41 tisíc se není čemu divit,“ dodává.

Jeho škole se zatím alespoň daří udržet učitele, které má. Vděčí tomu především nadstandardním podmínkám pro výuku. „Ale mnohdy je mi stydno, když vidím jejich výplatní pásky,“ dodává Klíma.

Zároveň vyvrací mylnou představu kritiků, kteří tvrdí, že učitelé by větší peníze dostávat neměli, protože jim stačí odučit jen několik hodin denně a navíc mají dva měsíce prázdnin. „Ono totiž učit neznamená jen osm hodin v zaměstnání. Učitelé, a mnozí se tomu budou divit, pracují obvykle kolem deseti hodin denně,“ upozornil Klíma.

Klause ml. v boji proti povinné školce dvouletých dětí podpořil ministr. Proč?

Ředitel: Jediným řešením je zvýšení financí na platy i modernizaci škol

Jediným řešením je podle Klímy výrazné zvýšení peněz, které mají jít na školství. „Ruku v ruce musí přijít opravdové výrazné navýšení mezd, ale i přítok financí na modernizaci výukových pomůcek, dílen, učebních materiálů a dalších potřeb pro moderní výuku,“ vysvětlil ředitel.

Dodal, že minimálně pro jeho školu není problémem to, že by děti o odborná učiliště a odborné střední školy neměly zájem. „Naše škola je plná až po střechu. Dokonce máme u některých učebních oborů ranní a odpolední výuku,“ popisuje. Některé studenty musí jeho škola dokonce odmítat.

Kriticky v tomto ohledu vnímá i záměr premiéra v demisi Andreje Babiše a předsedy Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka na znovuzavedení výuky dílen a pozemků na základních školách. Podle něj je podobná představa mimo realitu. „Ten, kdo to prosazuje, ať zajistí nejdříve zafinancování vybudování dílen, dále jejich vybavení a vystudování aprobovaných učitelů a zajištění bezpečnosti,“ říká na záměr Klíma. A dodává, že nakonec by se stejně ukázalo, že se jedná o věc, která může být spíše kontraproduktivní.

Školákům lopatu? Na základky se asi vrátí praktická výuka. Experti: Levná pracovní síla

Aprobace chybí čtvrtině odborných učitelů, 15 procent nemá ani pedagogické vzdělání

Jeho slova svou statistikou pouze podtrhuje Česká školní inspekce. Ta zjišťovala, jak jsou na tom se svou kvalifikací učitelé napříč různými druhy škol. Na odborných učilištích pak přišla na to, že aprobaci na výuku odborných předmětů mají pouze necelé tři čtvrtiny učitelů. Více než 15 procent učitelů odborných předmětů pak nemá vůbec žádné pedagogické vzdělání.

Tristní je na SOŠ a SOU i situace v dalších předmětech. Například v humanitních předmětech má správnou aprobaci jen něco přes 35 procent učitelů. Cizí jazyky z více než jedné třetiny učí pedagogové bez potřebné aprobace. Jen o málo lepší je situace v matematice. Nejlépe jsou na tom školy s češtináři. Tu vyučují učitelé s potřebnou specializací v 80 procentech případů.

Že má pokladní v Lidlu víc než učitel? Zlepší se to, věří ministr. A řeší návrat dílen do škol

Učitelská platforma: Teď chybí 5000 učitelů, každý rok to vzroste asi o 2700 dalších

Učitelé ovšem chybějí i na středních a základních školách. „Celkově tady máme již nyní nedostatek asi 5000 učitelů, který se každoročně zvyšuje přibližně o 2700,“ varuje Michal Kaderka, člen Učitelské platformy a spoluzakladatel Aliance za otevřené vzdělávání.

Situace podle něj může být brzy nejhorší na prvních stupních základních škol. Tam podle údajů Učitelské platformy bude do tří let chybět 5500 učitelů a situace se nezlepšuje. „Do důchodu jde ročně přes tisíc prvostupňařek, ale z fakult jich nastupuje do škol kolem 500. Každoročně tak bude chybět dalších 700 učitelů pro první stupeň,“ varuje Kaderka.

Řešením situace by podle učitelů mělo být především zvýšení platů. Minulá vláda jim sice zvýšila tarifní platy o 15 procent a zároveň se zavázala k jejich postupnému zvýšení až na 130 procent průměrného platu, s čímž počítá i ministr školství v demisi Robert Plaga. To je podle učitelů ovšem příliš pomalé tempo.

Odbory chtějí ještě letos zvýšení platů. O kolik a od kdy, to ještě řeknou

„Není možné čekat čtyři roky do konce volebního období na slibovaných 130 procent průměrné mzdy,“ varuje Radek Sárközi z Pedagogické komory. Učitelé podle něj na splnění tohoto slibu čekali mnoho let a jejich trpělivost začíná docházet, jsou na tom totiž dlouhodobě nejhůře z Evropské unie.

Čeští učitelé jsou ve srovnání s dalšími vysokoškoláky placeni nejhůře v EU

V té je průměrný plat učitele ve výši 86 procent platů vysokoškolsky vzdělaných lidí. „V ČR je to pouze 56 procent,“ uvádí smutné srovnání Sárközi. Budoucích učitelů přitom podle něj studuje dost, kvůli platům se ovšem mnoho z nich za katedrou nikdy neobjeví.

Ještě horší je podle něj situace učitelů odborného výcviku. Ti jsou totiž většinou zařazeni pouze do 9. pracovní třídy. To znamená, že si noví odborní učitelé měsíčně přijdou na necelých 25 tisíc hrubého. To je o více než šest tisíc méně, než je současná průměrná mzda a o pět tisíc méně, než kolik v průměru dostanou jejich kolegové. „Skuteční odborníci si v soukromém sektoru vydělají mnohem více peněz,“ podotýká k tomu Sárközi.

Spor o platy učitelů: Ministerstvo se spletlo o 25 milionů. „Díru“ mají zalepit kraje

Učitelské spolky se neshodnou, zda situaci řešit lidmi bez pedagogického vzdělání

Podle Kaderky by pak řešením mohla být i větší otevřenost vzdělávacího systému pro absolventy jiných vysokých škol. „V zahraničí je totiž běžné, že do škol mohou na omezenou dobu jako učitelé nastoupit vysokoškoláci bez formální kvalifikace,“ vysvětluje. Lidé si tak podle něj mohou učení „osahat“ a případně si vzdělání doplnit.

Podle Sárköziho je naopak nezbytné, aby odborníci z praxe absolvovali alespoň takzvané pedagogické minimum. „Současný tlak je ovšem na to, aby ho nemuseli mít vůbec. A s tím mám velký problém,“ uvádí Sárközi. Připustil ovšem, že si dokáže představit i výjimky u volitelných nebo vysoce odborných předmětů na středních odborných školách a učilištích.

„V případě vyučovacích předmětů, jako je čeština nebo matematika, bych byl určitě proti,“ dodává učitel. Stejně tak by nesouhlasil s tím, aby se usnadnila výuka lidí bez pedagogického vzdělání na základních školách.