Uhlobaron Koláček o Mostecké uhelné: „Čekal jsem podporu Miloše Zemana“
Ještě letos by měl bývalý čelný představitel Mostecké uhelné společnosti Antonín Koláček nastoupit do švýcarského vězení za způsob privatizace těžařské firmy. Doly skupině někdejších uhlobaronů prodala v roce 1999 vláda Miloše Zemana. „O náš případ se ‚postarali‘ především lidé z byznysu a určitě také lidé pohybující se na rozhraní mezi byznysem a rozvědkami,“ říká ke kauze Koláček v rozhovoru pro E15.
Proč si myslíte, že to není spravedlivé, když jste byli odsouzeni?
Protože jsme nikoho nepoškodili. Všem akcionářům MUS jsme jejich akcie zaplatili v dohodnuté výši. S českou vládou jsme se dohodli, že odkoupíme zbytkový státní podíl v MUS za cenu 650 milionů korun a zaplatili ji.
Nechápu, jak může Švýcarsko rozhodnout, že je to málo a že jsme se nezákonně obohatili. Pokud by tomu tak bylo, tak by Švýcarsko mělo soudit českou vládu za špatnou správu státního majetku. Jenže v té době nešlo o peníze, ale o účinnost privatizace, aby se co nejdříve dokončila transformace české ekonomiky a aby podniky spravovali lidé, kteří je v tržním prostředí dokážou stabilizovat a rozvíjet.
Dnes je po dvaceti letech zcela jasné, že jsme to dokázali a že jsme z Mostecké uhelné vytvořili ekonomicky silný a zdravý podnik, který je stabilní součástí české energetiky. Trošku to vnímám tak, že jsme se stali jakýmsi obětním beránkem za celou privatizaci.
V jakém smyslu obětním beránkem?
V celém procesu privatizace a transformace české ekonomiky nemůžeme hledat nějakou spravedlnost. Byla to situace plná příležitostí, které využili lidé pracující na místech, kde se transformace uskutečňovala. Byla to tak trochu otázka štěstí a samozřejmě schopností jednotlivých lidí přetvářet socialistické podniky do tržních podmínek. Důležité bylo zachránit co nejvíce podniků, aby v konkurenčním prostředí obstály a zůstaly naživu. A my jsme MUS zachránili.
Proto mě mrzí, že se za nás nikdo nepostavil. Ani z podnikatelů, ani z politiků. Nikdo neřekl: „Tady se děje něco divného, jak jste mohli připustit, aby Švýcarsko posuzovalo a odsuzovalo proces transformace české ekonomiky?“ Celkově nás transformace české ekonomiky stála 500 až tisíc miliard korun, za které nebyl nikdo odsouzen.
Čekal jste podporu od Miloše Zemana, který stál v čele vlády, jež vám tehdy MUS prodávala?
Samozřejmě, čekal jsem podporu i od něj. A také od všech, kteří u toho tehdy byli. Od všech, kteří rozhodovali, jak bude vypadat privatizační proces. Od ODS přes ODA, KDU-ČSL až k sociální demokracii. Mnoho lidí mělo množnost se za nás postavit a říci, že vyšetřování privatizace MUS a její odsouzení ve Švýcarsku je nesprávné, že si to v České republice vyřešíme sami.
„Postaral“ se o váš případ někdo z byznysu?
Ano, myslím, že to byli především lidé z byznysu a určitě také lidé pohybující se na rozhraní mezi byznysem a rozvědkami. Trošku se o to nejspíš postarali také mí bývalí spolupracovníci jako Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský. Vyšetřování ve Švýcarsku se naplno rozjelo ihned poté, co se MUS prodala Pavlu Tykačovi a peníze přišly na naše účty. Původně jsem si myslel, že na nás byl vytvářen tlak, abychom MUS prodali někomu jinému. Od roku 2008 však šlo už jen o peníze. Někdo se hodně snažil, abychom o ně přišli.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.