Pečují o vážné případy za málo. Kdy začnou sestry z domácí zdravotní péče brát víc?

Autor: Zuzana Zelenková, ČTK - 
21. 2. 2018
22:00

Sestřičky, které pracují v odvětví domácí zdravotní péče, jsou každý den a někdy i několikrát denně u pacienta. Často se o člověka starají až do jeho poslední hodinky. Jsou psychická opora, vrba a trochu „pomocná ruka“ pro celou rodinu. Za to všechno si taková sestra podle ředitelky Asociace domácí péče Ludmily Kondelíkové přijde asi na 16 tisíc korun hrubého měsíčně. Sestry berou méně peněz než jejich kolegyně v nemocnicích. Něco se však změnilo. Od letošního roku agentury nemají určený limit pro umírající pacienty, kteří jsou v takzvané paliativní péči.

„Práce zdravotní sestry je téměř stejná jako práce sestry v nemocnici. Dělá úplně stejné výkony jako sestra v nemocnici, ovšem s tím rozdílem, že přijde do domácího prostředí, pacienta musí zkontrolovat, nikdo jiný tam není, v rámci té diagnózy, kterou lékař určí, se zaměří na konkrétní příznaky,“ popsala pro Blesk.cz svoji práci Jana Šnýdrová, vrchní sestra z agentury zdravotní domácí péče Lusi.

To ale není žádná legrace. V domácích podmínkách neexistují specializované podmínky, které má sestra v nemocnici. Musí se tady zřídit svůj „kout“, pracovní místo. Výkon přitom provádí úplně stejně jako v nemocnici. K tomu všemu nemá za zády lékaře a celý tým, někdy třeba i zkušenějších, sester. Všechno musí dělat sama, na svoje „triko“, nikdo jí neporadí, když to potřebuje.

Sestra má dále za úkol edukovat případné rodinné příslušníky, aby věděli, jak se o nemocného starat v různých fázích choroby, a nepřitížili mu. Pacient je potom v domácím prostředí daleko dominantnější, může si „dupnout“, není tak submisivní jako v nemocnici. Ovšem v domácím prostředí se pacient vyhne řadě nákaz. Například proleženiny se potom v domácím prostředím podle Kondelíkové léčí daleko rychleji doma než v nemocnici.

Sestry se svojí docházku k pacientovi snaží maximálně přizpůsobit jeho potřebám. Tomu, v kolik hodin vstávají, kdy si berou léky a tak dále. V případě užívání inzulinu, nebo antibiotik nejsou výjimečné návštěvy několikrát denně, nebo dokonce i v noci.

Vítězná medicína versus smrt

Existují dva druhy pacientů, ti, kteří potřebují dočasné, či trvalé ošetření, a potom pacienti v termálním stádiu. Mezi tím je propastný rozdíl. Sestra se snaží o maximální zapojení rodiny. Musí příbuzné naučit jak se o pacienta starat.

„Jedná se například o stravu, protože pacienti trpí často nechutenstvím, dále je to pití, nebo třeba vyprazdňování. Jsou tam odlišnosti od běžného pacienta. Laiky to kolikrát i děsí a zarazí se na tom, že tatínek, nebo maminka nejedí, a je to ten největší problém, ačkoli jsou problémy se zdravotním stavem někde úplně jinde. Pacienta musíme také vyslechnout. To je to nejdůležitější, být ucho. Aby pacient věděl, že o něho máme zájem, že jen neuděláme ten výkon a jdeme dál,“ vysvětlila Šnýdrová.

Sestřička také dodala, že tahle práce rozhodně není pro každého. Ženy mnohdy ztrátu člověka, o kterého pečovaly, nesou těžce. Obnáší to i pláč a další běžné reakce na smrt. Proto existuje promyšlený systém psychické hygieny. „Není to práce pro každou sestru. Jsou to sestry, které k tomu už nějaký vztah mají. Chodí na školení, kurzy, do hospiců, na stáže a podobně, vědí, s čím se budou setkávat. Existuje také institut supervizí, kdy dochází nějaký, většinou externí pracovník, který dělá supervizi, kdy se děvčata pobaví o tom, co je tíží na té práci, vypráví se své příběhy, tím se očišťují a vede to právě ten supervizor,“ dodala Šnýdrová.

Změna regulačních mechanismů

A za to všechno pracovníci pobírají asi 16 tisíc hrubého, tedy přibližně 13 tisíc čistého. Dostávají totiž podle Kondelíkové nižší paušály od pojišťoven než jejich kolegyně v nemocnicích. Teď to ale vypadá, že by se mohlo blýskat na lepší časy. Podle předsedkyně je totiž nynější ministr zdravotnictví Adam Vojtěch domácí péči nakloněn.

Prozatím je jasno alespoň v jednom. Agentury domácí péče vyhrály u pacientů v terminálním stadiu, kteří potřebují častější péči a také více zdravotnického materiálu. U těchto lidí od letošního roku neplatí, že by se agentury měly vejít do stanoveného paušálu na jedno rodné číslo, jako to bylo doposud.

Do budoucna by prý bylo dobré, aby limity vymizely úplně (max. 3 návštěvy denně a budget na pacienta), nebo to, aby byly minimálně „mělčí“.

„Teď vyjednáváme jak odstranit regulační mechanismy u pacientů, kteří potřebují častější péči, nebo více zdravotnického materiálu a podobně. Byly bychom rádi, aby regulace nebyly vůbec, případně aby byly mělčí. Aby agentury nezačaly preferovat méně náročné pacienty,“ popsala Kondelíková s tím, že se asociaci daří vyjednávání s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP).

Podle ní v roce 2007 činila hodnota bodu, která je rozhodující pro úhrady od pojišťoven, celkem 1,11 koruny. Nyní dosahuje 1,02 Kč. Za 11 let se ale věci poněkud zdražili. Jako další problém vnímá zastaralost listů, podle kterých zdravotníci objednávají materiál. Byly totiž koncipovány v roce 1995 a tehdy se podle Kondelíkové kalkulovalo například s kovovou stříkačkou a jehlou, dneska je všechno propracovanější a dražší. Podle Kondelíkové potřebují navíc zdravotnice z domácí zdravotní péče vyšší vzdělání než sestřičky z nemocnic a ambulancí.

Doporučujeme
starypes ( 22. února 2018 05:25 )

Údajně dostanou přidáno od 30.února a pak každého 33tího v měsíci.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa