Šokující ceny, byrokracie i skvělé zážitky. Erasmus pomáhá už 20 let Čechům vyjet za hranice | Blesk.cz

Šokující ceny, byrokracie i skvělé zážitky. Erasmus pomáhá už 20 let Čechům vyjet za hranice

Autor: Matěj Hynek - 
12. 2. 2018
19:28

Čeští studenti mohou již 20 let hromadně vyjíždět za studiem do zahraničí. Právě tak dlouho je tuzemsko zapojeno do evropských vzdělávacích programů Erasmus. Ty dávají studentům i pracovníkům škol, kteří by si takovou cestu jinak jen stěží mohli dovolit, příležitost rozšířit si obzory. Samotní studenti, kteří se programů účastní, dodávají, že kromě svého oboru se v zahraničí člověk může naučit i toleranci, nebo odhalit smysl myšlenky na společnou Evropu.

„Možností vyjet na zahraniční studijní pobyt jsem měla hned několik,“ popisuje Tereza. Na školu v zahraničí se díky studijním programům dostala poprvé ještě při studiu gymnázia ve svých sedmnácti letech. Každá ze zkušeností podle ní byla jiná.

Tereza: Naučila jsem se toleranci

„Jako sedmnáctiletá jsem si z mého studia v Německu vážila především zlepšení cizího jazyka a k tomu nově nabytou svobodu,“ popisuje. Se svobodou podle ní šlo zároveň ruku v ruce i naučení se zodpovědnosti za samu sebe. Pobyt jí ovšem v neposlední řadě otevřel dveře k dalším příležitostem, například k pracovní stáži ve Vídni.

Kromě toho dostala možnost i během studia právnické fakulty v Olomouci vycestovat na půl roku do nizozemského Haagu. „Přestože si myslím, že mnoho z problémů a radostí, které ostatní studenti prožívají při svém prvním výjezdu, jsem si odbyla již během mých předešlých pobytů, za nic bych neměnila,“ hodnotí svou poslední cestu. Teprve při vysokoškolském výjezdu totiž měla možnost potkat studenty z mnoha států Evropy i dalších zemí. „Díky tomu jsem získala nadhled, naučila se toleranci k ostatním kulturám, a především jsem získala i mnoho poznatků ze studia v jiné než domovské zemi,“ vysvětluje Tereza.

První dojmy: Překvapení z cen a záplava formulářů

Podobně hodnotí přínosy studijních pobytů i Karolína. Ta ovšem připomíná, že zejména ze začátku není vše snadné. „Při prvním výjezdu do francouzského Lille jsme byli nejenom ztraceni v administrativních a byrokratických úkonech, ale také jsme byli překvapeni a dost zaskočeni místními cenami,“ vzpomíná na své první zkušenost z cesty za vzděláním do zahraničí. Podle ní tak dvě třetiny příspěvku, který Evropská unie studentům na pobyt dává, padly na zaplacení kolejí a dlouhodobé jízdenky na městkou dopravu.

Zdlouhavé bylo pro Karolínu i vyřizování potřebných dokumentů při přesunu do Lille. „Člověk potřebuje uzavřít stipendijní smlouvu, následně člověk vyřizuje takzvaný learning agreement, ten má tři různé části,“ vypočítává studentka s tím, že mnohá jména a účel dalších potvrzení už si pro jejich množství nepamatuje.

V samotném Lille ji pak čekaly další formuláře. „Ve Francii si člověk může požádat i o místní příspěvek na bydlení CAF, který vyžaduje neuvěřitelné množství dalších potvrzení,“ vzpomíná Karolína na setkání s evropskou byrokracií. Kromě toho si musela jinde vyřídit průkazku na městkou dopravu, ubytovací smlouvu na koleji. „Většinou si člověk také musí založit bankovní účet v zemi, kam vycestoval, a snad každý si zařizoval místní telefonní číslo,“ dodává nekončící výčet.

„Na škole si pak člověk musí vyřídit přístup do studijních systémů, průkaz studenta i přihlašovací údaje na internet v areálu školy,“ vyjmenovává další a další formuláře, které na studenta během prvních dnů po příjezdu čekají, Karolína. „Na začátku pobytu jsem navíc dělala vstupní test úrovně jazyka, který jsem absolvovala i na konci,“ dodává. Zároveň připomíná, že aby vysokoškoláci nepřišli o semestr studia, musí se svojí domovskou školou vyřešit uznávání předmětů a zapsat si v místě svého pobytu takové, které jim jejich fakulta uzná pro započtení kreditů a postoupení ve studiu.

Bez evropských programů by si řada studentů zahraniční zážitek nemohla dovolit

„Tento fakt nás ale jen velmi semknul s ostatními studenty,“ dodává Karolína, která nechce kritizovat například výši příspěvků. „Nebýt těchto peněz, nemohli bychom si dovolit studovat v zahraničí vůbec,“ vysvětluje. Právě v tom, že díky Erasmu si může studium v zahraničí vyzkoušet každý, bez ohledu na jeho rodinné zázemí, vidí hlavní výhodu podobných programů.

Dodává, že sama si svým pobytem mohla splnit svůj sen žít a studovat ve Francii. „Tento rok považuji za jeden z nejkrásnějších ve svém životě,“ vzpomíná Karolína na svůj studijní pobyt. Během něj se podobně jako Tereza zejména zlepšila v cizích jazycích, v jejím případě šlo o francouzštinu a angličtinu a zároveň měla jedinečnou možnost seznámit se s lidmi z cizích kultur. „Také jsem se naučila spoléhat více sama na sebe a vážit si hodnoty věcí,“ uzavírá své vzpomínky.

Karolína: Pobyty mi ukázaly smysl Evropské unie

Dodává, že smysl studijních programů je podle ní v současnosti ještě větší než před několika lety. „Kromě další řádky do životopisu získají studenti navíc rozhled, spoustu nových přátel a krásných zážitků. Navíc mají možnost udělat si vlastní názor na situaci v zahraničí a vytvořit si své osobní komunikační kanály a udržovat si tudíž zdravý přehled o dění v dané zemi,“ vysvětluje.

Francii pak Karolína díky několika studijním pobytům považuje již za druhý domov. „Začala jsem vnímat sama sebe jako Evropanku a naučila jsem se využívat všech příležitostí, jež nám EU nabízí a nacházím v této myšlence čím dál větší smysl,“ doplňuje, jak studijní pobyty ovlivnily její pohled na fungování společné Evropy.

Studijní programy fungují v Česku již 20 let

Podobné zážitky jako obě mladé ženy navíc čeští studenti mohou sbírat už 20 let. Právě tak dlouho totiž tyto programy v Česku fungují. Dnes díky němu mohou čeští studenti vyjíždět do 33 evropských zemí a už tři roky se v rámci programu mohou podívat i do škol na jiných kontinentech. Stejně tak k nám již 20 let míří studenti z těchto zemí.

Jen vysokoškoláků tak už do zahraničí vyjelo skoro 100 tisíc. I čeští studenti, kteří se na zahraniční pobyt nedostali, se ovšem mohou seznámit se studenty ze zahraničí. Stejně jako mohou Češi vyrážet do zahraničí, míří zahraniční studenti i na české vysoké školy, těch dohromady přijelo necelých 77 tisíc. Celkově se pak do všech částí programu Erasmus do roku 2016 již zapojilo necelých 300 tisíc lidí.

Za zkušenostmi do zahraničí vyjede přes 8000 studentů každý rok

To, že je program populární, dokazuje i srovnání s dalšími zapojenými zeměmi. Podle statistik Domu zahraniční spolupráce, který program v České republice zaštiťuje, uzavírá Česko první desítku v počtu vysílaných studentů, kterých ročně vyjede kolem osmi tisíc, a v počtu vyslaných zaměstnanců se řadí dokonce na sedmé místo s více než 2700 zaměstnanci. To podtrhuje i fakt, že největší česká vysoká škola – pražská Univerzita Karlova – je na desátém místě z pohledu vysílání svých studentů a zaměstnanců, kterých se do zahraničí vypraví na 1500.

„Program Erasmus má v ČR dlouhou tradici a byl to vůbec jeden z prvních programů, přes který mohlo do zahraničí za studiem na VŠ vyjet více studentů,“ hodnotí popularitu stáží Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. Jako přední výhodu, kterou studenti, kteří se do programu zapojili, mají, pak uvádí například to, že dochází k uznání studia v zahraničí i na domácí vysoké škole.

Video Monika Hilšerová o vzdělávání mladých lékařů - Blesk TV
1080p 720p 480p 360p 240p

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa