Mají v těle varlata i vaječníky. Intersexuálové šokují, Češi je „neskousli“

1080p720p360p
Autor: David Budai - 
18. 2. 2018
05:55

V Česku se prakticky nevede diskuse o případech lidí, kteří vybočují z tradičního fyzického vnímání mužů a žen. Řeč je o intersex osobách nebo také intersexuálech, kteří se narodili s obojími pohlavními orgány, mají jiné chromozomy. A nebo fyzicky vypadají na opačné pohlaví, než mají zapsané v občanském průkazu. „Často se to lidé dozvídají až ve 20 nebo 30 letech, do té doby žijí normální životy,“ řekl ve studiu Blesku sociolog Zdeněk Sloboda. Podle něj se některé případy řeší chirurgicky už v dětství, což může dotčeným lidem způsobovat problémy se sexualitou v dospělosti.

Africká atletka Caster Semenyaová před osmi lety vzbudila pozdvižení i otázky veřejnosti tím, že má v těle mužské i ženské pohlavní orgány. Díky vyšší hladině mužského hormonu testosteronu také byla na olympiádě výkonnější než její soupeřky a získávala tím výhodu. Dlouho se v této souvislosti řešilo, jestli může jako sportovkyně startovat v ženské disciplíně, a konečný verdikt zněl, že ano.

Jde o typický příklad specifické biologické anomálie, která je typická pro intersexuály. Tito lidé narušují tradiční dělení světa na mužský a ženský, protože jednoznačné určení jejich pohlaví může být – přinejmenším zpočátku – velmi problematické. V rozhovoru pro Blesk Zprávy to řekl Zdeněk Sloboda, který působí v Sociologickém ústavu AV ČR a na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Nejasné pohlaví i chromozomy

„Mají nejednoznačné pohlavní orgány, nebo mají přítomny oboje. Také jde o lidi, u kterých se vyskytuje variabilita v chromozomálním pohlaví vůči biologickému,“ vysvětlil Sloboda s tím, že jde například o ženy s chromozomem XY, nebo ženy s XXY variantou. „Může se stát i to, že druhý chromozom je nejasný, pak jde o X0,“ zmínil.

Do života se nejednoznačnost promítá několika způsoby. Některé osoby mohou mít kvůli hormonům nestandardní fyzický vývoj – muži mohou vypadat jako ženy, případně naopak. V některých případech mohou mít fyzické znaky obou pohlaví. Často proto tito lidé narážejí na nepochopení většinové populace. „Musí neustále potvrzovat a dokazovat svou identitu. Problém nastává, pokud mají občanku na nějaké pohlaví a vypadají jako pohlaví opačné,“ vysvětluje Sloboda.

Část intersex osob dlouho netuší, že se jich tento problém týká. Často se to dozvídají později mezi 20 až 30 lety a do té doby žijí normální život muže nebo ženy. Problém nastává třeba v okamžiku, kdy chtějí založit rodinu. „Typicky XY ženy ve chvíli, kdy nemohou otěhotnět, zajdou na kliniku, kde se zjistí, že nemohou mít děti z tohoto důvodu,“ objasňuje Sloboda.

Rozhodnutí o pohlaví až v dospělosti

Intersexualita zahrnuje také osoby, které byly dříve označovány jako hermafroditi, protože se u nich vyvinuly mužské i ženské pohlavní orgány. Což je také zmíněný případ atletky Semenyaové.

Tyto případy se podle Zdeňka Slobody velmi často řeší už v útlém dětství, a to nejčastěji chirurgickým zákrokem, při kterém jsou jedny orgány odstraněny, nebo pomocí hormonů. „Většinou je o 70 až 80 procent jedno z pohlaví dominantnější, proto se pak lékaři přiklání k tomu a ponechají ho. Rodičům se v této souvislosti doporučuje vhodný postup,“ říká. Zároveň upozorňuje na to, že takové rozhodnutí může vést i k vytvoření transsexuální osoby, kdy se například žena v dospělosti psychicky cítí jako muž.

„Aktivismus v zahraničí směřuje k tomu, aby toto rozhodnutí bylo ponecháno až lidem samotným, například na dobu puberty nebo dospělosti,“ říká Sloboda s tím, že právě v pubertě dochází pod vlivem hormonů k významným tělesným změnám. „Mělo by být legislativně umožněno, aby osoba měla v kolonce pohlaví po určitou dobu zaznamenáno neurčito, případně intersex. To je třeba případ Německa,“ říká Sloboda.

Intersexuálové nejsou vidět

Obecně však jakékoliv podobné snahy vedou k emotivní diskusi, která vychází z tradičního chápání muže a ženy. Podle sociologa Slobody třeba Česko zatím na takovou diskusi připraveno není, přestože tady intersex lidé žijí a mnohdy mají i problémy.

„Česko na to není zvyklé. Je tu velmi silná dominance sexuologie, Česko je ostatně kolébkou sexuologie, takže hodně záleží na vůli sexuologů vnímat a reflektovat sociální aspekty těch lidí,“ myslí si Sloboda. Podle něj je problémem i to, že intersexuálové nejsou vidět a veřejnost o nich prakticky nic neví. „Co je nové, na to často reagujeme negativně,“ zmínil.

Jak se žije intersexuálům v Česku? Nemají to snadné, říká sociolog. Podívejte se na druhou část rozhovoru:

Video Intersexuálové se vymykají dělení na muže a ženy. Odborník: Jejich život v Česku není snadný. - David Budai, Aleš Brunclík
1080p 720p 360p

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa