8°C
Řada mladých nemá ráda Židy ani Romy. Odborníci: Předsudky šíří i politici a učitelé
Výsledky nedávného průzkumu, který ukázal, že mezi Čechy stále přežívá řada předsudků, nebyly pro mnohé organizace bojující za větší toleranci překvapením. Zklamané jsou ovšem z toho, že předsudky přetrvávají či dokonce rostou mezi mladší generací. A to například i proti Židům. Pro to, abychom v budoucnu žili v tolerantnější společnosti, je podle nich nezbytné zapracovat na vzdělávání a přispěla by i změna politické atmosféry.
„Je otázkou, zda mohou být výsledky velkým překvapením v situaci, kdy sledujeme časté útoky některých veřejně činných osob na různé menšiny, včetně ve výzkumu zmíněných Romů nebo Židů,“ konstatoval nad výsledky průzkumu Lukáš Houdek, koordinátor projektu HateFree. Podle něj výsledky nemusí být příliš překvapivé vzhledem ke zlehčování romského holocaustu místopředsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou.
Romea: Je nutné u mladých lidí prohloubit kritické myšlení
Průzkum zároveň ukázal, že míra antipatií se nemenší ani u mladších generací. „Moc bychom si přáli být svědky toho, že mladí lidé budou třeba právě díky dostupnosti informačních zdrojů a bližšímu vztahu k moderním technologiím vybavenější, pokud jde o schopnost získávat z ověřitelných zdrojů informace na rozličná témata,“ říká k postojům mladých generací Jitka Votavová ze společnosti Romea.
Množství informací podle ní ale není jedinou věcí, kterou lidé pro více tolerantní postoje potřebují. „Nezbytnou podmínkou je také prohlubování schopnosti kriticky přemýšlet nad tím, z jakých zdrojů a za jakým účelem k nám takové ohromné množství informací proudí,“ upozorňuje Votavová na to, že mladší lidé občas zapomínají na to, aby si informace ověřili a dokázali tak jejich pravdivost.
Federace židovských obcí se snaží mladým přiblížit holocaust
S komentářem k tomu, co může stát za rostoucí mírou intolerance mladých lidí, byl naopak opatrný Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR. Podle něj by důvody lépe objasnila sociologická studie, jelikož faktory, které k antipatiím vedou, mohou být různé. „Mohou tu hrát roli sociální sítě, sklon ke zkratkovitému uvažování,“ zamyslel se přeci jen nad tím, co mohlo ke znepokojivým výsledkům průzkumu vést.
„Jednoznačně to ale potvrzuje význam vzdělání. My se dlouhodobě snažíme o to přiblížit události holocaustu především mladým lidem,“ dodává Kraus. Federace židovských obcí proto pravidelně pořádá přednášky, kam jsou, i přes svůj vysoký věk, zváni přeživší holocaustu, aby o svých osudech vyprávěli. „Otázkou ovšem zůstává, jaká bude situace v budoucnu, kdy již pamětníci mezi námi nebudou,“ přemýšlí.
„Na druhou stranu z této zprávy vyplývá, že xenofobní nálady jsou daleko nižší u generace třicátníků a starších lidí,“ pokusil se Kraus na závěrech průzkumu najít pozitivní části.
Na významu školství se s Krausem shodnou i ostatní. „Téma holocaustu, romské historie, která je spjatá s historií nejen českých zemí, téma dopadu komunistického režimu, vývoj evropských států během 20. století, téma globalizace a podobně bývají na mnohých školách stále spíše okrajová,“ upozorňuje Votavová z hnutí Romea.
HateFree: Boj s nekonečným proudem fám a hoaxů je velmi těžký
„Je znepokojivé, že ačkoliv různé organizace a iniciativy v posledních letech pořádají různé semináře a workshopy, objevují se stále tak velké předsudky vůči některým menšinám,“ varuje Houdek. Podle něj je ovšem otázkou, jak by situace vypadala, kdyby podobné přednášky vůbec neexistovaly. „Pokud pak proti takové přednášce stojí dlouhodobé strašení lidí ze strany některých českých i zahraničních politiků, množství fám a hoaxů a obecně spíše negativní ladění zpravodajství o menšinách, je to velmi těžké,“ podotkl.
Zároveň upozornil, že názory mladí lidé mohou získávat i přímo na školách. „Dostávají se k nám od různých rodičů nebo studentů čas od času informace, že předsudky o Romech i jiných skupinách lidí rozšiřují i někteří učitelé,“ vysvětluje Houdek. I učitelé totiž mají předsudky a ne každý si je dokáže nechat pro sebe.
Pomohlo by, kdyby se výuka více zaměřila na moderní dějiny
Podle Houdka i Votavové je navíc třeba změnit priority výuky. „Okolnosti smrti Ludvíka Jagellonského jsou určitě také důležité, ale moderní dějiny jsou v úzkém vztahu k tomu, jak žijeme teď, a neměly by být v učebních osnovách na druhé koleji,“ říká k výuce Votavová.
To potvrzuje i Houdek. „Například já jsem se ve škole o koncentračním táboře v Letech u Písku nic neučil, neměli jsme ani nějaké širší informace o romské historii nebo základy různých světových náboženství,“ vzpomíná. To se podle něj dnes pomalu mění.
Podotýká ale, že historie a reálie Romů by měly být do výuky začleněny přirozeně, a ne jen na základě projektových dnů jako něco exotického, a tedy divného. „Důležité je, aby respekt a vzájemná tolerance byla obecně principem celé školy,“ uzavírá.
Ve veřejné diskuzi jsou zpochybňována fakta
Předsudky pak nepomáhá bořit ani česká politická scéna a celkově debata ve veřejném prostoru, ve které nechybí ani zpochybňování historických faktů. „Silná odmítavá reakce v takových chvílích přichází se zpožděním,“ povzdechla si Votavová. Varovala před nebezpečím, které plyne z kolektivního obviňování určitých skupin lidí.
Toho se podle obou dopouští i některé veřejně činné osoby a politici. „Ti jsou stále vnímáni jako určitá autorita a mohou tak udávat směr a tón, jakým se diskuse ve společnosti ubírá,“ dodává Houdek. Někteří z nich se navíc na těchto tématech snaží nahánět politické body.
Součástí řešení a jeho nezbytnou podmínkou tak podle Votavové je především nerezignovat na snahu mluvit o těžkých tématech, vést debatu a podpora mladých lidí v kritickém myšlení tak, aby byli schopni odhalit dezinformační média a lépe tak odolávat přitažlivosti konspiračních teorií.
„Nedávné průzkumy, například Centra pro výzkum veřejného mínění, potvrzují důležitou skutečnost – lidé totiž lépe hodnotí soužití například s Romy, pokud žijí s Romy v sousedství a neznají je pouze z negativního obrazu, který se o nich šíří v médiích nebo na sociálních sítích,“ upozorňuje Votavová. Podle ní to ukazuje, že přímá zkušenost s lidmi z jiných kulturních a sociálních prostředí je především obohacující.
