8°C
Šéf Sněmovny Vondráček vyzval k boji proti nenávistné ideologii
Současná civilizovaná společnost není samozřejmostí. Z podceňované jiskry nenávistných ideologií, které vedly k vyhlazování obyvatel odlišného původu či víry, může vzniknout nezvladatelný požár, řekl v pátek na shromáždění v předvečer Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).
„Největší hrozba ideologií s obdobnými důsledky je to, že přichází pomalu, plíživě a nenápadně. Jako u nemoci je třeba začít bojovat už s prvními příznaky, protože po rozvinutí nákazy už je léčba náročnější a vyžaduje někdy i drastické zákroky,“ uvedl. Nejlepší je podle něj prevence, k níž patří i připomínání si obětí nacistického vyvražďování židovského obyvatelstva.
„Nacisté dovedli ke zrůdné dokonalosti něco, co může znovu propuknout kdykoliv a kdekoli,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s poukazem na etnické čistky v některých částech světa. „Fanatismus existuje pořád, společnost je rozdělena čím dál víc,“ dodal. Podle něj je popírání holokaustu nebezpečné a je třeba nebýt lhostejný. Hlavním poselstvím holokaustu je podle bývalého vězně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Tomáše Radila zastavit podobné vyhlazování a nedopustit, aby se opakovalo.
Setkání bylo podle pražského arcibiskupa Dominika Duky také vyjádřením nesouhlasu s růstem antisemitismu v části západní Evropy a „teroristickými útoky, které jsou v duchu politické korektnosti bagatelizovány či zamlčovány“. Nestačí projevy solidarity v době, kdy i významné organizace typu UNESCO vydávají antijudaistická prohlášení, uvedl Duka. Svůj projev zakončil židovským pozdravem „šalom“.
Předseda Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma upozornil na výzvy některých současníků k likvidaci spoluobčanů jiné víry a národnosti. Podle něj i proto Česko musí zůstat členem svobodného světa, demokratického Západu a lidé by podle toho s vědomím minulosti měli i v prezidentských volbách vybrat demokratickou a svobodnou budoucnost.
Den památky obětí holokaustu připomíná osvobození Osvětimi
Setkání v Senátu uspořádaly Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holokaustu. Součástí byla výstava s názvem Za hranice povinností - diplomaté ocenění titulem Spravedlivý mezi národy, kterou připravilo izraelské velvyslanectví v ČR.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.
Video
Prohlédněte si výstavu Místa utrpení, smrti a hrdinství
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Je s podivem, jak se dnes účelově odvrací od podstaty holokaustu ta nejzákladnější věc. Plošné a průmyslové vyvražďování židovského národa měli za dob německé Třetí říše pochopitelně nacisté, když národní socialismus s rasovými zákony a zmocňovacím zákonem byla německá národní a státní doktrína. Ale je nutné zdůraznit, že to byli Němci a zas jen Němci, kteří se považovali za nadlidi a v rámci herrenvolku a v rámci rozšiřování německého životního prostoru systémově a krutě vyhlazovali židovské obyvatelstvo nejdříve v Německu a dále po celé Evropě, především v koncentračních táborech, jejichž zrůdnost dnes nedokážeme ani domyslet. Dále vraždili civilní obyvatelstvo slovanské a z části románské. Nejvíce ale byli německým povýšeneckým duchem postiženi Židé.