10°C
Pod zástěrkou chráněných dílen kvete byznys? Handicapovaní „ostrouhají“, říká organizace
Chráněné dílny měly usnadnit zapojení handicapovaných lidí do trhu práce. Analýza Transparency International ČR (TI) ale ukazuje, že některé z nich fungují spíš jako výhodný byznys. Podle analytiků jsou na vině samotné společnosti, mezi kterými nechybí ani státem vlastněné podniky. Ty jsou mnohdy příliš laxní v zadávání podmínek náhradního plnění. Některé chráněné dílny tak fungují pouze jako distributoři výrobků jiných firem. Samy dílny ale takové tvrzení odmítají a analýzu označují za tendenční.
„Ze strany chráněných dílen nejde vyloženě o systémový problém,“ vysvětluje analytik TI Milan Eibl. Podle něj je problém spíš na straně některých státních institucí a v jejich benevolentním přístupu k náhradnímu plnění. Na problémy s chráněnými dílnami přitom Transparency International neukazuje poprvé.
V minulosti TI kritizovala především to, že nabídkou přes chráněnou dílnu mohly společnosti získat výhodu v soutěžích o některé veřejné zakázky. Dřívější zákon totiž umožňoval, aby se chráněné dílny účastnily i běžných výběrových řízení, přiznával jim však zásadní výhodu. Pro vyhodnocení řízení se totiž snížila cena nabízená chráněnou dílnou o 15 procent.
Zvýhodnění handicapovaných se stalo neférovou výhodou
„Například praxe První chráněné dílny (PCHD) ukázala, že toto zvýhodnění může být dobrým nástrojem pro rozvoj podnikání, aniž by to pozitivně ovlivnilo zdravotně handicapované zaměstnance PCHD,“ upozornila vedoucí Právní poradny TI Martina Kotouček Mikolášková. Společnost se totiž na základě tohoto zvýhodnění prý začala hlásit do mnoha zadávacích řízení. Pokud v nich zvítězila, tak poté zakázku nechala splnit své subdodavatele, kteří často plnili i více než 90 procent celé zakázky.
„Je zřejmé, že v tomto postupu byla pro PCHD schovaná zajímavá provize, kterou v konečném důsledku zaplatil veřejný zadavatel, a zároveň nedocházelo k reálnému uplatnění zdravotně handicapovaných zaměstnanců na trhu,“ konstatuje k tomu Mikolášková. Upozorňuje ale, že k porušení zákona tím nedošlo, celá praxe však vedla k tomu, že zákon byl využíván jinak, než jak to zákonodárci plánovali.
Tuto možnost chráněným dílnám vzal nový zákon o zadávání veřejných zakázek z minulého roku. Ten v současnosti umožňuje společnostem pouze vypsat takzvané vyhrazené zadávací řízení. Chráněné dílny tak nemůžou s výhodou soutěžit s normálními společnostmi. Zadavatelé by pak při tvoření takových zakázek měli počítat s tím, zda je jimi zadávaná zakázka vhodná pro chráněné dílny.
Nový zákon přinesl novou kličku?
Ani to však některé chráněné dílny neodradilo od zpracovávání zakázek, ve kterých z větší části pouze přeprodávaly práci jiných. Jako příklad uvádí TI zakázku na jednorázové návštěvnické pláště pro Všeobecnou fakultní nemocnici. Do ní vstoupila jak výše zmíněná PCHD a zároveň ještě chráněná dílna Tiro Blansko s. r. o., obě chráněné dílny přitom dopředu deklarovaly, že zakázku budou plnit jejich subdodavatelé z více než 90 procent. „Lze tak dovozovat, že se buď zadavateli nepodařilo odhadnout vhodnost předmětu plnění pro chráněné dílny, anebo byl záměr zadavatele jiný,“ komentuje příklad Mikolášková.
Podle ní je nejpravděpodobnější, že zadavatel v tomto případě poptával náhradní plnění. To je povinnost společností, které nezaměstnávají stanovený počet handicapovaných lidí, odebírat od chráněných dílen výrobky a služby. V opačném případě by totiž musely odvádět odpovídající částku českému státu. „Na celém konceptu náhradního plnění by nebylo nic špatného, kdyby neumožňoval takzvanou přefakturaci, která způsobuje, že se na veřejných zakázkách opět nepodílejí handicapovaní zaměstnanci, ale jiné společnosti, které nemohou náhradní plnění zprostředkovat přímo,“ upozorňuje Mikolášková.
Chráněné dílny pouze přeprodávají zboží s provizí
Při tomto postupu má podle Mikoláškové docházet k tomu, že si zaměstnavatel objedná běžnou službu u chráněné dílny a formálně tak splní podmínku náhradního plnění. Chráněná dílna si následně skutečné plnění objedná u subdodavatele a v podstatě tak přes sebe pouze nechávají zasílat faktury. To pak znovu vede k popírání původního záměru těchto zákonů, totiž že do pracovního procesu nezapojí zdravotně postižené.
„A dalším negativním důsledkem, který má významnější dopad pro veřejné rozpočty, je, že zadavatel dostává v konečném důsledku plnění naceněné o provizi, která slouží chráněným dílnám, které plnění zprostředkovávají,“ upozornila Mikolášková.
Smlouva s chráněnou dílnou, zboží dodává jiná firma
Jako původce problému však analýza vidí především instituce, které pouze poptávají náhradní plnění, aniž by řešily, jakým způsobem k němu dojde. Mikolášková jim vyčítá především to, že ve smlouvách nekorigují, jaké zboží jim má být poskytováno, ani se nesnaží limitovat u náhradního plnění objem subdodávek.
Podle První chráněné dílny je analýza TI tendenční
Z analýz TI přitom vyplývá, že díky popsaným praktikám získala společnost PCHD mezi lety 2014–2016 bezmála 400 veřejných zakázek v celkové hodnotě skoro jedné miliardy korun. Není přitom zřejmé, jak je na tom firma finančně. TI upozornila na to, že za poslední dva roky jí chybí finanční závěrky.
Známé však je podnikatelské portfolio První chráněné dílny. Její nabídka obsahuje vše od nemocničního prádla, přes medicínské vybavení a upravené automobily až po upravenou zemědělskou techniku nebo odvoz kamence.
Kritiku TI ale sama dílna odmítá „Analýza, kterou Transparency International předložila, je neskutečně tendenční,“ uvádí k tomu za PCHD její obchodní ředitel Jakub Veselý. Upozorňuje na to, že TI se na firmu neobrátila s žádnou žádostí o vysvětlení. Na analýze mu navíc vadí, že běžnou praxi s náhradním plnění TI popisuje primárně na příkladu PCHD.
Některá vyjádření jsou podle něj navíc přímo lživá. Odmítl například nařčení, že by chráněné dílny pouze přeprodávaly cizí zboží a do pracovního procesu se tak skutečně nezapojili lidé se zdravotním postižením. Uvedl, že tito lidé ve firmě pracují na všech úrovních, od výroby, přes administrativu až po management a i na podobných zakázkách se tak podílejí například zajištěním složitých administrativních úkolů.
PCHD se snaží své obchodní aktivity přizpůsobit možnostem svých zaměstnanců
Zdůraznil i to, že PCHD má dva vlastní výrobní závody a poskytuje i další služby. „Máme dva výrobní závody a poskytujeme různé služby,“ vysvětlil Veselý s tím, že většinu obchodní činnosti si dílna zajišťuje sama. I díky tomu pak zaměstnává na 400 lidí z nichž je přes 70 procent zdravotně postižených. PCHD se pak podle něj snaží přizpůsobit své obchodní aktivity tak, aby v nich zdravotně postižení našli uplatnění. Zároveň dodal, že je dílna ve svých aktivitách transparentní.
Veselý odmítl i kritiku rezervačních smluv, které zadavatelé sjednávají bez toho, aby bylo dopředu jasné, co se na jejich základě bude dodávat. „V tom konkrétním případě, který zmiňuje TI šlo o smlouvu, která vyšla přímo ze spolenosti, se kterou jsme ji uzavřeli, TI si navíc neověřila to, že smlouva byla doplněná dodatkem, který předmět dodávek definoval,“ vysvětlil Veselý.
Podle Veselého je nepřesné i tvrzení TI o tom, že některé chráněné dílny včetně PCHD pouze přeprodávají zboží, aniž by se do toho svou prací výrazněji zapojili lidé se zdravotním postižením. „Lidé z naší společnosti do těchto zakázek vstupují v administrativě, při servisech, nebo v logistice. Často je navíc potřeba nabídku zkompletovat z více zdrojů, s čímž bývá spousta práce,“ popisuje Veselý, co v těchto zakázkách zajišťují zaměstnanci PCHD.
Témata:
Související
Znám dva takové vyčůránky kteří mají chráněné dílny.Jeden pěkně lítá každýho čtvrt roku na dovolenou,druhej si buduje palác a chudáci ti,co tam dělají.