Sestry z Chrástu u Poříčan nevědí, co s dědictvím: Piano po Čapkovi nikdo nechce

 Otec sester František Zedník (†69) pracoval jako úředník na někdejším ministerstvu nákladní dopravy v Dlážděné ulici v Praze. Kromě toho byl zapálený do muziky. Třicet let měl svoji kapelu, známou v širokém okolí. Komponoval, ale doma měl jen akordeon, a tak sháněl klavír.

„Tatínkův kolega na ministerstvu se znal s Olgou Scheinpflugovou (†65), manželkou pana Čapka, protože bydlel kousek od jejich vily ve Vršovicích,“ vyprávěla Blesku Vladimíra Hlavičková. „Byla 50. léta minulého století a on věděl, že paní Olga je ve finanční nouzi a klavír hodlá prodat. Tatínka s ní seznámil a k prodeji nakonec došlo. Kolik ale otec zaplatil, už nevím,“ doplnila.

Jak původně vypadal robot podle Karla Čapka, odhalí výstava z první republiky

Vladimíře bylo tehdy asi osm let a pamatuje si, že klavír z Prahy do Chrástu stěhovali v noci. Paní Olga si prý nepřála, aby to lidé viděli. Patrně nechtěla, aby její sousedé věděli, jak špatně na tom je. „Tatínek vyprávěl, že Olga Scheinpflugová stěhování milovaného klavíru oplakala. Měla jedinou podmínku, že si nechá na památku stoličku, která k pianu patřila,“ řekla Hana Kéblová.

Hana a Vladimíra nabízely nástroj do Čapkova muzea v jeho rodišti Malých Svatoňovicích. Jednali i s městskou částí Praha 10, jíž Čapkova vila patří a kde by mělo do dvou let vzniknout muzeum, ale všechno ztroskotalo. Kámen úrazu je v tom, že neexistuje žádný doklad o tom, že klavír patřil Karlu Čapkovi. Prodej proběhl jen »z ruky do ruky«. „Tatínek, ještě když žil, tak nám říkal, ať si doklady o koupi klavíru dáme dohromady, ale my jsme se na to prostě vykašlaly,“ přiznávají dědičky. Nyní by rády piano prodaly někomu, kdo by se o něj dokázal postarat. Praha 10 na podnět Blesku znovu prověřuje, zda se ve vile, kterou získala, stolička k pianu nenacházela. Vzhledem k probíhajícím opravám je veškeré vybavení v depozitáři.

Co se děje v Čapkově vile? Stěhováci z domu odnáší nábytek

„Otec předpokládal, že se na něj budeme učit hrát, učit nás ale nechtěl, i když učil všechny děti z okolí, my jsme na hodiny klavíru chodily do hudební školy v Nymburce. Místo na hodiny jsme ale chodily spíš za školu, takže jsme se toho moc nenaučily. Přesto jsme ale s tatínkem občas hrály většinou kabaretní písničky,“ popisovala Hana Kéblová.

VIDEO: Jak původně vypadal robot podle Karla Čapka, odhalí výstava z první republiky