Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Díky Schengenu 10 let volně cestujeme. Strašení levným instalatérem vystřídali migranti

Autor: David Budai - 
11. prosince 2017
06:01

Před deseti lety se v noci z 20. na 21. prosince otevřely hranice. Česko oficiálně vstoupilo do Schengenského prostoru, v rámci něhož se mohou lidé volně a bez kontrol pohybovat. Jedinečná myšlenka volného pohybu, kterou už dnes Češi považují prakticky za samozřejmost, v minulosti děsila bohaté země EU kvůli přílivu levných pracovníků. A pod tlakem se „Schengen“ ocitá i v posledních měsících, a to kvůli migrační krizi. 

Paní Ilona Paulátová žije se svou rodinou v malé obci nedaleko Českých Budějovic. Podobně jako všichni Češi má posledních 10 let možnost neomezeně cestovat, studovat nebo pracovat ve všech v celkem 26 zemích, které jsou součástí Schengenského prostoru. Když vyrazí třeba na vánoční trhy do Německa nebo Rakouska, mohou volně projet přes hranici a nikdo je nebude kontrolovat. Pasové kontroly zmizely také z letišť.

„Pro mě jako maminku třech dětí je cestování vždycky náročná záležitost. A je neocenitelné, když je přesun do druhé země bez nějakých větších kontrol,“ říká Ilona v rozhovoru ve videu, které natočil Úřad vlády v rámci informační kampaně. Díky volnému pohybu po unijních státech pro ni bylo poměrně jednoduché sehnat práci i v zahraničí, nějakou dobu totiž pracovala v geodetické firmě v Irsku. „Stačilo napsat v angličtině životopis, doporučující dopis z firmy a člověk se tam dostal bez problémů,“ vzpomíná.

Instalatér strašil Francouze a Němce

Česko, společně s dalšími osmi státy včetně Slovenska nebo Polska, vstoupilo do Schengenu v prosinci 2007. Právě země Visegrádské čtyřky a bývalého sovětského bloku vyvolávaly ve vyspělých západních státech obavy z příchodu levných pracovníků. Symbolem tohoto odporu byl „polský instalatér“, který měl podle tehdejších obav zaplavit Německo nebo Francii a vzít práci tamním obyvatelům. Objevovaly se reklamy aktivistů a zájmových skupin, které na toto riziko upozorňovaly.

Byla to nepříjemná rána pro evropskou integraci a ukázala, že předsudky a snahy chránit vlastní národní zájmy jsou někdy silnější než budování sjednocené Evropy. Instalatér intenzivně strašil Francouze hlavně před tamním referendem o reformní Evropské ústavě, která byla předchůdcem Lisabonské smlouvy a navrhovala přesun více pravomocí na instituce EU. Francie tedy ústavu odmítla.

Nepříjemnou rozbušku tehdy řešily politické špičky EU i členských zemí. Výsledkem jednání byla například speciální dočasná výjimka pro některé státy, které mohly příchod zahraničních pracovníků určitý počet let regulovat.

Tyto bariéry už ale padly. Paradoxem v kontextu tehdejších obav je, že dnes například německé firmy pořádají doslova „nájezd“ na české nebo polské pracovníky, kteří jsou na rozdíl od místních obyvatel ochotní i v technických pozicích pracovat za tamní minimální mzdu. Velký zájem je také o tuzemské lékaře.

Součástí jsou i země mimo EU

Momentálně je součástí Schengenu 26 zemí. Zahrnuje všechny země EU kromě Bulharska, Chorvatska, Kypru, Rumunska, Irska a Velké Británie. Zatímco první čtyři země na vstup teprve čekají, Irsko a Británie si vyjednaly ohledně vstupu výjimku a připojily se jen částečně. Součástí jsou ale také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, tedy země, které nejsou členy EU.

Členské země Schengenu kvůli otevřeným hranicím musí intenzivně spolupracovat v řadě oblastí – třeba při kontrole zločinců, jejichž pohyb je dnes náročnější uhlídat. Například takzvaný Schengenský informační systém umožňuje, aby si policie, celníci a vnitrostátní orgány ostrahy hranic rychle předávaly hlášení o hledaných či pohřešovaných osobách, nebo o odcizených vozidlech nebo dokladech.

Migrační krize otřásá důvěrou

Novu kapitolou v nelehkém příběhu vzniku a fungování Schengenu tvoří migrační krize. Statisíce uprchlíků, kteří míří do Evropy, mají díky otevřeným hranicím uvnitř EU možnost volného pochybu. Současná legislativa totiž klade velkou zodpovědnost na ochranu vnějších hranic na členské státy, kterým hranice patří. Jenže Itálie, Řecko a další země nápor uprchlíků dlouhodobě nezvládaly a ti se pak bez větších obtíží dostávali i vnitrozemí.

V reakci na tuto krizi se některé státy rozhodly zavést dočasnou kontrolu na svých hranicích, což jim schengenská legislativa umožňuje. Například Rakousko kontroly zavedlo na podzim 2015. Právě ochrana vnějších hranic Schengenu je v posledních měsících předmětem nejvyšších politických jednání – cílem je zabránit štěpení nespokojených států. Výsledkem je třeba vznik společné pobřežní superstráže, která chrání schengenské hranice na moři, nebo chystaný elektronický systém kontroly lidí třetích zemí.

Video  Obnovování Evropy po 2. světové válce. V této atmosféře začala vznikat Evropská unie.  - Evropská komise/Blesk TV
Video se připravuje ...

 

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi