Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Jedy v ovzduší dál tráví Čechy. Zkracují jim život, zvyšují riziko rakoviny i demence

Autor: Matěj Hynek - 
10. prosince 2017
07:00

Ostravsko si v Evropě drží smutné prvenství. Pravidelně se umisťuje v seznamech nejznečištěnějších regionů. Bezpečné hodnoty polétavého prachu i jiných částic bývají překračovány i desetinásobně. Politici se přitom dušují, že pro zlepšení situace dělají maximum. To ale zjevně nestačí. Jak totiž ukazují výzkumy Akademie věd, je situace stále kritická, a to i v jiných částech republiky. Dopady jsou přitom pro lidské zdraví mnohdy vážné.

O tom, jak se žije v jednom z nejznečištěnějších míst v Evropě, jsme před nedávnými volbami mluvili i s Vladimírem Burdou z ostravské části Radvanice. Lidé se zde jen loni museli potýkat s 89 dny, kdy byly překročené imisní limity pro polétavý prach. „Nemůžeme na podzim a v zimě pořádně větrat, protože je venku nedýchatelno,“ stěžoval si tehdy pan Burda. Největší dopad má špatné ovzduší na zdraví jeho manželky. Ta každoročně několikrát odchází na nemocenskou kvůli dýchacím potížím.

 

Karcinogen ve vzduchu

Jeho příběh řešili například i politici v jedné předvolebních debat Blesk.cz, kde slibovali nápravu. S tou to ale nepostupuje tak rychle, jak by mělo. To, že situace zůstává v mnohém špatná, vyplývá i z několika nových výzkumů, které na začátku prosince veřejnosti představila Akademie věd. 

Předseda její Komise pro životní prostředí Radim Šrám upozornil například na situaci kolem benzoapyrenu (látka v ovzduší, která vzniká při nedokonalém spalování). „Když se podíváte na mapu České republiky, tak to nevypadá ani zdaleka tak dobře, jako v případě jemných prachových částic,“ upozornil Šrám. Ze zprávy o jeho koncentraci za loňský rok vyplývá, že nezdravému množství uhlovodíku je vystaveno až 55 procent české populace.

Zároveň odmítl tvrzení, že by za jeho zvýšenou koncentrací stáli především domkaři. „Je to velmi populární poznámka, se kterou přišel Svaz průmyslu Moravskoslezského kraje, že za zvýšenou koncentraci mohou lokální topeniště. Když jsem se na situaci ptal jinde, tak mi bylo řečeno, že v postižených lokalitách na Ostravsku mají zemní plyn. Když se navíc podíváte na celý stát, kde v mnoha vesnicích lidé také pálí, co nemají, a vyprodukují maximálně třetinu toho, co v nejpostiženějších lokalitách,“ uvedl Šrám.

Karcinogen může působit i na další generace

Známá karcinogenní látka na člověka začne působit dříve, než se narodí. „Minulý týden byla publikována práce, která prokazuje, že když byly myši vystaveny působení benzoapyrenu, tak se u nich v dospělosti u další generace projevila zvýšená frekvence mutací kostní dřeně, mozku, jater a snížená váha testes,“ upozornil Šrám.

Rovněž varoval, že navzdory tomu, že se v Česku obecně daří snižovat koncentrace této látky, tak v nejznečištěnější oblasti Ostravy došlo naopak ke zvýšení o 10 až 15 procent. „Svérázná je situace v Českých Budějovicích, které běžně bereme jako kontrolní oblast. Koncentrace benzoapyrenu jsou zde ale zhruba o polovinu vyšší než v Praze,“ upozornil akademik. Podle něj je to zřejmě způsobeno zastaralou technologií českobudějovické teplárny.

Znečištěné ovzduší má neblahý vliv na mozek

V posledních dvou letech zároveň podle Šráma došlo k výzkumu dopadů znečištění ovzduší na centrální nervovou soustavu. Zde podle něj do hry vstupují i oxidy dusíku z dopravy. „Letos byla publikována studie dětí z Barcelony. Ta ukázala, že zvýšená koncentrace oxidu dusíku ovlivňuje poruchy pozornosti a neurologický vývoj dětí,“ upozornil.

Zároveň varoval, že zejména v některých pražských částech je koncentrace těchto oxidů o 50 procent vyšší než v Barceloně. V dalších městech je podle něj situace s katalánským městem srovnatelná, nebo lepší.

„Zároveň se ukazuje, že zvýšená koncentrace částic PM2,5 ovlivňuje i stárnoucí populaci zvyšováním výskytu depresí, incidence demence a Parkinsonovy choroby,“ upozornil na další dopady znečištěného ovzduší Šrám. 

Vědci: Znečištění ubírá roky života 

Odborník ale uznal, že se daří boj s jemným prachem, jehož koncentrace se snižuje, varoval ovšem, že ještě není ani zdaleka vyhráno.

V Česku je stále velké množství míst, které se jen těsně vejdou do ideálního limitu pro roční koncentraci pevných částic PM10 (tedy částic s průměrem do 10 mikrometrů) doporučeným Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Ta doporučuje, aby průměrná roční koncentrace nepřesáhla 20 mikrogramů na metr krychlový.

Mezi nimi vede ostravský region, kde je průměrná roční koncentrace asi dvakrát vyšší, než je ideální stav. Lehce za hranou jsou ale i roční průměry v částech Ústeckého a Středočeského kraje nebo na jižní Moravě.

Video  Útroby vozu pro měření emisí odhalují změť kabelů a složitou techniku.  - David Zima
Video se připravuje ...

Horší je situace u jemnějších částic PM2,5. U těch je podle WHO roční ideální limit poloviční. Ten je s výjimkou Šumavy, Krkonoš a dalších českých hor překračován na většině území tuzemska. Koncentrace se ale v obou případech daří držet na většině území v druhém limitním pásmu.

„Nicméně to, že je vhodné jejich koncentraci dále snižovat, prokazuje studie ze Spojených států, která ukazuje, že snížení koncentrace prachových částic o 0,6 mikrogramu na metr krychlový znamenalo prodloužení střední délky života o necelý rok,“ dodal akademik.

Video  Politici o kvalitě života v Česku: Polsko nám znečišťuje vzduch a ještě nás ignoruje.  - Blesk Zprávy
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi