Stresujete se často? Zaděláváte si na syndrom, který končí u psychologa

„Pro dráždivý tračník (syndrom dráždivého tračníku) jsou typické bolesti břicha doprovázené problémy s vyprazdňováním stolice – zácpou nebo průjmem. Častým problémem bývá také nadýmání a pocit břišního dyskomfortu. Přestože jde o problém velmi častý, nejde o závažné onemocnění. Pokud je diagnóza stanovena správně, nejsou tito pacienti ohroženi ve zvýšené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jiným závažným onemocněním,“ říká MUDr. Martin Bortlík z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Syndrom dráždivého tračníku (neboli dráždivého střeva, často také označovaný zkratkou IBS z anglického irritable bowel syndrome) může být navíc spojený s chronickou únavou, poruchami spánku, bolestmi hlavy, svalů a zad nebo výkyvy nálad (které nemoc dále, jako v začarovaném kruhu, zhoršují).

Zácpu není radno podceňovat! | profimedia.cz

Nedá se říci, že by existovala jedna univerzální příčina vzniku, často se na něm spolupodílí více faktorů. Mezi nejdůležitější patří dlouhodobý stres, narušení bakteriální flóry střeva, větší délka střeva, větší citlivost mozku na některé podněty, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie vedoucí ke změně fungování imunitního systému ve střevě.

Právě stres je přitom příčinou, které je v poslední době věnována velká pozornost. Stres totiž přepne naše tělo do obranného režimu a u mnoha lidí se napětí přenáší právě do trávicí soustavy a ovlivňuje tak průběh a frekvenci záchvatů syndromu.

Skutečnost, že se zdravotní komplikace objevují častěji, může vést k novému stresu a strachu z ataků. Následkem pak může být výrazné snížení kvality života – ataky nemoci narušují denní režim, lidé se omezují v jídle a kvůli obavě z nepříjemných situací se vyhýbají sportovním aktivitám, delším cestám a společnosti.

Trávíte na záchodě hodiny? | Profimedia.cz

Kvůli různorodosti příznaků syndromu dráždivého tračníku je složitá i diagnóza. Ta spočívá v první řadě ve vyloučení jiných závažných onemocnění.

„Podobné projevy jako dráždivý tračník mohou doprovázet řadu onemocnění, např. střevní záněty, celiakii, divertikulární chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. Vzácněji se takto mohou projevovat i nemoci jiných orgánů – například ledvin, diabetes nebo deprese. Správná diagnóza proto vyžaduje vyloučení jiných chorob, a to především v situaci, kdy se objeví některé alarmující projevy – např. nechutenství, hubnutí nebo krvácení do stolice,“ pokračuje Bortlík.

Diagnózu „syndrom dráždivého tračníku“ nebo IBS přitom pravděpodobně uslyšíte, pokud máte bolesti břicha doprovázené nadýmáním, průjmem nebo naopak zácpou nejméně 3x měsíčně déle než 6 měsíců.

Syndrom dráždivého tračníku můžeme dle příznaků rozdělit na tři typy, přičemž u každého je třeba zvolit jiná režimová opatření:

1. IBS doprovázené průjmy – příznakem jsou bolesti břicha související s řídkými stolicemi (někdy s obsahem hlenu) a častějším nebo náhlým nutkáním si odskočit. Tyto příznaky přitom vyřeší pouze návštěva toalety, po které dojde k dočasnému zlepšení. Ke zmírnění příznaků přispívá úprava jídelníčku a probiotická léčba doplněná o tzv. probiotické kvasinky se záhadným názvem Saccharomyces Boulardii (na trhu existuje několik volně prodejných přípravků s touto kvasinkou, některé dokonce v kombinaci s dalšími probiotickými kmeny).
2. IBS doprovázené zácpou. Příznakem jsou bolesti břicha spojené se zácpou, tvrdou nebo hrudkovitou stolicí a s potížemi při vyprazdňování, k němuž dochází obvykle méně než 1x za tři dny. V tomto případě je důležitý nejen příjem probiotik, ale také vlákniny; i při pestrém a vyváženém jídelníčku je obtížné zařadit tolik vlákniny, kolik je potřeba – proto i v tomto případě jsou vhodné doplňky stravy dostupné v lékárně.
3. IBS smíšeného typu (střídání zácpy a průjmu) doprovázené nadýmáním – nadýmání a dyskomfort mohou být nejen samostatnými projevy syndromu dráždivého tračníku, ale mohou též doprovázet příznaky zácpy. Nadýmání a pocit plnosti jsou následkem nadměrné tvorby střevních plynů. Řešením je odpovídající úprava jídelníčku, probiotika a doplňky s trávicími enzymy. Ty v našem těle pomáhají trávit těžko stravitelná jídla, usnadňují rozklad makroživin a vstřebávání mikroživin, snižují množství cukrů, které se dostanou do tlustého střeva, a tak snižují nadýmání.

Syndrom dráždivého tračníku způsobuje hlavně stres. | Profimedia.cz

I když syndromem dráždivého tračníku trpí 15 % z nás, jen 1/3 z nás ho řeší se svým lékařem. O častých bolestech břicha, průjmech nebo naopak zácpě a nadýmání se ale stydí mluvit i se svou rodinou a přáteli. Strach z toho, že „budou obtěžovat okolí“, pak příznaky ještě dále zhoršuje.

Syndrom dráždivého tračníku způsobuje hlavně stres. | Shutterstock.com

Syndrom dráždivého tračníku dlouhodobě poškozuje rovnováhu střevního systému, čímž dochází k dalšímu zhoršování příznaků. Základem je péče o střeva formou pravidelného užívání probiotik a úpravou jídelníčku. Vhodné potraviny se liší dle jednotlivých příznaků, obecně je ale možné říci, že doporučována je zelená zelenina, která díky vysokému obsahu vitaminů, minerálů a chlorofylů čistí a vyživuje naše střeva.

Syndrom dráždivého tračníku způsobuje hlavně stres. | Shutterstock.com

Syndrom dráždivého tračníku je chronické onemocnění a jeho příznaky se mohou kdykoli vrátit. Naštěstí je ale možné jeho projevy zmírnit a snížit jejich četnost. Základem pro život s IBS je přitom dlouhodobá úprava životního stylu a péče o trávicí ústrojí.

IBS trápí 15 % z nás, zhruba 65 procent případů připadá na ženy. Bohužel se ještě nepodařilo najít jednoznačné vysvětlení. Alarmující je také fakt, že zkušenosti s tímto zdravotním problémem má 6–14 procent dětí a dospívajících.

Syndrom dráždivého tračníku způsobuje hlavně stres. | Profimedia.cz

Bolesti břicha spojené s průjmy, zácpou či nadýmáním samozřejmě ovlivňují společenské aktivity nemocných. Proto je často součástí léčby též konzultace s psychologem, který s pacientem pracuje na lepší komunikaci o nemoci a případně na snížení hladiny stresu. Je důležité na nemoc „nerezignovat“ a najít si cestu, jak s ní žít pokud možno s co nejmenším omezením.

Faktem je, že střevní mikroflóra může být porušena špatnými stravovacími návyky. Syndrom dráždivého tračníku ale často postihuje i ty, kteří jsou aktivní a žijí zdravě. Na vině může být například stres, který zmiňovanou rovnováhu narušuje, nevyléčená infekce trávicího traktu či fyziologické důvody, jako jsou delší střevo nebo větší citlivost na bolest.

Syndrom dráždivého tračníku způsobuje hlavně stres. | Profimedia

Zaměření se na příznaky nemoci není nikdy správným řešením. Důležité je pátrat po příčinách. A u IBS se opravdu často jedná přímo o detektivní práci. Za rozvojem nemoci může stát dlouhodobý stres a složení jídelníčku. To, které potraviny je vhodné dlouhodobě omezit, se přitom u jednotlivých pacientů liší. Co je ale společné, je doporučení odborníků řešit situaci dlouhodobě a udržovat mikroflóru střev v rovnováze.

Syndrom dráždivého tračníku způsobuje hlavně stres. | Profimedia

Dieta je samozřejmě součástí léčby IBS. Dále je ale potřeba dbát na dostatek pohybu, omezení stresu a vhodné je též doplnění probiotiky. Zmiňovaná dieta se liší dle konkrétních projevů nemoci.

• V případě bolestí břicha doprovázených průjmy se jedná o omezení mléka a mléčných výrobků, perlivých nápojů, projímavého ovoce (např. švestky), nadýmavého ovoce (např. květák), koření a tučných jídel.  Probiotika mohou nejen obnovit rovnováhu střevní mikroflóry, ale také potlačují střevní infekce, podporují trávení a normalizují pohyby střev.
• Bolesti břicha a zácpa jsou příznaky, u nichž by se měla dieta zaměřit na omezení bílého pečiva, rýže, sladkostí, alkoholu, kávy a perlivých nápojů. Probiotika je vhodné doplnit dostatkem vlákniny jak v rámci jídelníčku, tak doplňky stravy.
• U bolestí břicha doprovázených nadýmáním je vhodné omezit nadýmavou zeleninu, luštěniny, cibuli, mléčné výrobky, ale např. i jablka. Doporučovány jsou naopak okurky, máta, chřest, lilek, banány nebo ananas. Probiotika je vhodné doplnit trávicími enzymy, které snižují nadýmání, plynatost, křeče a bolesti v břiše.

Syndrom dráždivého tračníku způsobuje hlavně stres. | Profimedia

Protože na rozvoji syndromu dráždivého tračníku se podílí do velké míry stres, je pravidelný odpočinek, věnování se koníčkům, rodině a přátelům důležitou součástí léčby. Při rozhodování o tom, jak budete trávit volný čas, je důležitý hlavně váš dobrý pocit a spokojenost. Protože vše začíná ráno, nařiďte si budík s dostatečným předstihem.

Máte náběh na syndrom dřáždivého tračníku? Otestujte se na těchto stránkách.

Trápí vás delší dobu bolesti břicha? Nepodceňujte to! | profimedia.cz