Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Romové šli do voleb i na kandidátkách extremistů. Expert: Záměr, nebo úplata?

Autor: Zuzana Zelenková - 
23. října 2017
18:55

Do Poslanecké sněmovny kandidovalo 7 Romů. Šlo o šest mužů a jednu ženu. Vybírali si ze stran jako Strana zelených, ČSSD, ale i Řád národa nebo Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa. Byli tedy ochotni i ke kandidatuře za extremistické strany. Neuspěl však nikdo. Podle organizace Romea nebyl dokonce žádný Rom v Poslanecké sněmovně posledních 15 let. Letos navíc nekandidovala žádná romská strana.

O hlasy voličů se v pátek a v sobotu popralo 6 Romů a jedna Romka. Nikdo ale neuspěl. „Posledním Romem v parlamentu byla v letech 1998 až 2002 Monika Mihaličková, která byla volená z druhého místa,“ uvedl Zdeněk Ryšavý z organizace Romea.

O přízeň se utkali David Beňák (ČSSD), David Tišer (SZ), Anna Chválová (SZ), Martin Bajger (SZ), Karel Karika (SZ), Vojtěch Kelt (ŘN), Vasil Gožo (SPR-RSČ). Právě poslední dva pánové se postarali o pořádné pozdvižení.

Romové, kteří kandidovali v letošních volbách. Zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová. Romové, kteří kandidovali v letošních volbách. Zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová. | Romea.cz

Pračky a žárovky pro Cikány zdarma?

Vojtěch Kelt kandidoval za Řád národa. Řád národa je považovaný za extremistickou stranu. Jeho kandidátem do Senátu byl Jiří Maria Sieber, který proslul svými výroky třeba o tom, že Romové dostávají zdarma žárovky nebo pračky, tvrdí Romea.

Vasil Gožo pro změnu kandidoval za Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka. Sládek se v devadesátých letech „proslavil“ jasně rasistickým výrokem. „Cikáni by měli být trestně odpovědní již od narození, neboť to je jejich největší zločin,“ uvedl tenkrát. Na čas se sice „vypařil“, ale dneska je zpátky a jeho strana má podle uskupení Romea stále stejně jasnou protiromskou politiku.

Jak kandidaturu kolegů za tyto strany vidí jiní kandidující Romové? „To, že Romové kandidují za hnutí Řád národa nebo za Sládka, je šílené. Je jasné, že je strany využijí k tomu, aby jim Romové dali hlas. A pramení to i z neznalosti, která strana má hodnoty a chce se skutečně menšinami zabývat, nebo jim uškodit,“ uvedl Karel Karika pro Romeu. 

V roce 2013 dvacet Romů na kandidátkách, letos 7

Před volbami byli oba pánové k nezastižení. Ani jeden se nevyjádřil k tomu, proč za dané strany kandiduje. „Můj názor je, že je to naprostý úlet. A nevím, jestli si správně přečetli programy a jestli vědí, za koho kandidovali. Co strany, za které kandidovali, prosazují. Je to vlastně poprvé, kdy Romové kandidovali za takovéhle strany,“ popsal Ryšavý.

Podle organizace je navíc letos patrný pokles počtu Romů, kteří se ucházeli o poslanecké posty. V roce 2013 se jich totiž o kandidaturu pokusilo 20. V letošních volbách se nejlépe umístil David Beňák (ČSSD), na kandidátce byl čtrnáctý a dostal 253 preferenčních hlasů. Poslední skončil Vasil Gožo (SPR-RSČ) se šesti hlasy. 

O problematice se pro Blesk.cz rozhovořil Miroslav Brož ze sdružení Konexe mezi Romy.

Letos kandidovalo méně Romů než při posledních volbách. Proč?

Podle výzkumů, které máme z posledních 20 let, vychází, že 80 až 86 procent obyvatel Česka nemá rádo Romy a má vůči nim hluboké předsudky. Strany se podle toho zařizují. Myslí, že kdyby měly Romy na kandidátkách, tak jim to voliče nepřinese, ale odradí, tak to vnímám.

V minulosti vím, že se o to cíleně pokoušela Strana zelených, která je antirasisticky orientovaná, a oni dvakrát zkoušeli mít romské kandidáty na kandidátkách, ani jednou jim to žádné dobré výsledky nepřineslo. Počítali s tím, že když budou mít na kandidátkách romské kandidáty, tak pomocí toho získají romské voliče.

Ostatní politické strany zjistily, že Romové volit nechodí. V sociálně vyloučených lokalitách je minimální volební účast, a tak to strany nepovažují za něco, na co by se měly zaměřit a co by jim přineslo volební zisky.

Proč je Rom na kandidátce strany, která je označovaná za extremistickou?

Racionálně si to nedovedu vysvětlit, nechápu to, nevím, jestli za tím nestojí třeba úplata kandidáta. Možná si ty strany řekly, že je to dobrá obrana, aby nebyly považované za fašistické nebo rasistické, nechápu to a racionálně si to neumím odůvodnit.

Proč by měli být Romové v Poslanecké sněmovně?

V České republice žije mezi 250 až 300 tisíci Romy, přesná data neexistují. Je to významná část obyvatel, která nemá žádné politické zastoupení. To je rozhodně špatně. Romští poslanci by mohli v parlamentu a dalších fórech hájit zájmy romské komunity, které si myslím, že v současnosti nejsou žádným způsobem hájeny. 

buban ( 23. října 2017 20:19 )

Každopádně jest zarážející, že Banga a spol. nesestavili nějakou stranu, která by bojovala za práva utiskovaných menšin.Zatím stihli jen vztyčit prostředník.

buban ( 23. října 2017 19:51 )

Přesně tak.Ko.fo.ly nepotřebují žádnou vlastní partaj-dávky si vyřvou kdykoliv,bez ohledu na to,která strana vládne.V nejhorším to zastřeší EU-opakovaně tato zbytečná instituce zjistila diskriminaci prácechtivých (dávekchtivých) ko.fo.l.

zapletalikovi ( 23. října 2017 19:36 )

Málokdo je tak hájený jako pobírači. Tudíž fakt nechápu na co si stěžují.

agfor ( 23. října 2017 19:14 )

Romové nepotřebují žádnou svoji stranu. Jim stačí hlasitě vykřikovat, jak jsou utlačovaní a vlády skáčou, jak oni pískají - jasný příklad je teď vepřín v Letech. Zatímco romové mají automaticky nárok na všechny možné příspěvky a dávky, bílý důchodce má jediné právo - držet hubu a krok.

Zobrazit celou diskusi