Jak se stát stará o duševně nemocné? Michaela s depresemi: Stav péče je tristní

„Myslím, že lidé pomalu začínají rozumnět těm základním věcem. Například už tuší, že mít depresi neznamená jenom blbou náladu,“ popisuje například Vlasta, která od mládí trpí bipolární poruchou.

Méně časté poruchy jsou ale pro mnohé lidi stále záhadou. „U mánií je to ale úplně jiná písnička,“ dodává Vlasta. Podle ní lidé nechápou, co mánie, které jsou součástí její poruchy, vlastně jsou, natož to, že i ony mohou život člověka ovlivnit často horším způsobem než deprese.

Sebevražedná epidemie mezi mladými: Na Zélandu se jich zabilo už 606

„Osobně nevidím problém v tom, jak mě vnímají mí známí,“ říká k tomu i Michaela, která trpí depresemi. Zásadnějším problémem pro ni je, že stejně k tomu nepřistupuje rodina. „Doma je můj psychický stav stále tabu,“ podotýká.

Problémem podle ní je i stav současné péče, kterou mají lidé k dispozici. Ta sice může být výborná, neplatí to podle ní ale všude. „Stále je vidět, že chybí peníze, někde je tak situace tristní,“ upozorňuje. Podle Michaely je nejočividnější nedostatek personálu. To prý vede k tomu, že na některých místech se moc nevěnují potřebám jednotlivých lidí.

„Naše předchozí výzkumy potvrdily, že pouze 19,6 % lidí v Česku by bylo ochotných mít za spolupracovníka člověka s duševním onemocněním. Například ve Velké Británii je toto číslo výrazně vyšší – 68 %,“ upozornil u příležitosti Světového dne duševního zdraví vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Žena (23) se postavila před vlak: Má lehká zranění, skončila na psychiatrii

Na nedostatečnou péči doktor upozorňoval i na začátku září. Tehdy vyšla statistika, která ukazuje, že každý den si život v průměru vezmou čtyři lidé. „Existuje celá řada faktorů, které zvyšují riziko spáchání sebevraždy. Jedním z nejvýraznějších je přítomnost duševního onemocnění,“ řekl k tomu tehdy Winkler.

Psychiatrická pomoc v Česku není ideální

Doktor tehdy upozorňoval zejména na to, že chybí efektivní způsob prevence. Ta přitom funguje v řadě států kolem nás. Podobné programy ale v Česku chybí.  „To je ve světle nadprůměrné sebevražednosti a existence důkazů efektivní prevence neospravedlnitelné,“ kritizoval tehdy Winkler stav české psychiatrické péče.

To potvrzuje i ředitel pražské psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Ten si myslí, že v destigmatizaci duševních poruch už je mnoho odpracováno. „Ve srovnání se zeměmi na západ od našich hranic je situace neuspokojivá,“ dodává.

Má Zeman poruchu osobnosti? Roli hraje alkohol i cukrovka, tvrdí psychiatrička

Kritická je podle něj dostuponost péče pro lidi s psychyckými problémy. Část služeb podle Hollého chybí. Ostatní jsou potom fragmentované. I proto v Česku běží reforma psychiatrické péče.

Reforma je nezbytná, podle statistik, se kterou pracuje její strategie, přibylo od přelomu tisíciletí do roku 2015 80 procent pacientů. U některých typů onemocnění přitom došlo až ke 100procentnímu nárustu.

Počet duševních onemocnění začíná pociťovat i česká ekonimika. „Dle dat ČSSZ bylo v Česku jen v 1. pololetí roku 2017 ukončeno 22 648 případů dočasné pracovní neschopnosti pro duševní nemoci, které celkově zahrnovaly téměř 2 miliony prostonaných dní,“ upozornila u příležitosti Světového dne duševního zdraví Lucie Kondrátová z NUDZ.