Začátek školy před 8:30 je pro studenty zničující. Experti: Děti pak trpí úzkostí
Těžká spánková deprivace, deprese a náchylnost k sebevraždě. Takové dopady má na mladé lidi začátek školního vyučování v brzkých ranních hodinách. Odborníci už několik let upozorňují, že do školy by se nemělo chodit dříve než v 8:30, studenti pak stejně celé dopoledne jen prospí. Návrh posunout začátek školy na 9. v minulosti v Česku prosazoval ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Legislativa tomu nebrání.
Že pro děti a teenagery není brzký začátek vyučování vůbec dobrý, popisuje i nová studie lékařského centra Rochesterské univerzity. Podle ní jsou děti, které jsou těmto časům vystaveni, náchylnější na deprese a úzkosti.
Je to proto, že cítí mnohem větší tlak na kvalitní spánek a ve výsledku se jim ho nepodaří získat. Někteří žáci navíc nejsou schopni jít spát a vstávat brzo, což autoři dávají za příčinu modernímu stylu života a výchově. Než se je proto snažit trápit, posunutí začátků školy vidí pro dnešní dobu jako nejlepší řešení.
Centrum věc zkoumalo na 197 studentech ve věku mezi 14 a 17 lety. Po určitou dobu byli společně se svými rodiči nuceni zaznamenávat svůj spánkový režim, jeho kvalitu a délku. Zároveň měli zaznamenávat jakékoli příznaky úzkosti a deprese.
Výsledky ukázaly, že začátek vyučování před 8:30 jasně ničil jejich psychiku, a dokonce i stravovací režim. „Chození do postele ve stejný čas, 8 až 10 hodin spánku, minimum kofeinu, vypnutá televize a mobil, to jsou všechno faktory, které kvalitě spánku pomůžou. Nicméně ukázalo se, že když se k tomu přidá pozdější začátek školy, psychice to ještě víc prospěje,“ napsal jeden z autorů studie doktor Peltz.
Žáci si posun chválili
Jaký reálný dopad posunutí začátku vyučování na studenty má, vyzkoušely školy v americkém Dobbs Ferry. Před rokem 2015 zde druhé stupně základních škol začínaly v 8:15 ráno a střední školy v 7:30 ráno. Obě instituce začátek posunuly o 30 minut.
Výsledky byly velice pozitivní. Jak děti, tak jejich rodiče si pochvalovali, že rána pro ně byla méně stresující. Nikdo nemusel na nikoho volat, ať vyleze z postele, měli více času na snídani a ve škole byly děti pozornější. Eventuálně došlo ke zlepšení studijních výsledků.
I díky těmto poznatkům se čím dál více amerických škol v posledních dvou letech rozhodlo začátek vyučování mírně posunout. Aktuálně se kolem deváté ráno chodí do škol ve stovkách zařízení 44 amerických států. Pozdější začátek školy mají tradičně i některé evropské země – Francie, Itálie nebo Velká Británie.
Vyhláška pozdějšímu začátku nebrání
V Česku je na základních školách zvykem, že vyučování začíná v 8:00. Podobná situace je na středních školách, ale na těch už se situace může lišit – zejména odborné školy často u některých dnů sahají k mírně pozdějšímu začátku. Osmá hodina ranní je přitom v Česku jen věcí zvyku, legislativa žádnou hodinu pro začátek vyučování nestanovuje.
Vyhláška o základním vzdělání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky 48/2005 Sb., § 1 jen říká, kdy nejdříve může vyučování začít. „Vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin.“ Přesný čas tedy stanovuje ředitel školy.
Rozvířit debatu o posunu začátku vyučování v českých školách na 9. ráno chtěl v minulosti ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). „Děti, které do školy dojíždějí, musí někdy vstávat i v půl šesté ráno a celé dopoledne pak prospí,“ vysvětloval Chládek v roce 2013 na tiskové konferenci.
I on jako jeden z důvodů pro posun popisoval nepozornost žáku v ranních hodinách. „Psychologové nám říkají, že kdy děti nejvíce vnímají výuku, jen mezi desátou a jedenáctou hodinou,“ řekl Chládek s tím, že v devátá hodina je ideální čas.
Ministrovy návrhy se ale nakonec nad rámec debaty nedostaly. Jeho nástupkyně Kateřina Valachová (ČSSD) věci pozornost nevěnovala.
my casto meli na stredni skolu od 7.15, zijeme