7°C
Čechy na silnicích zabíjí panika. Nejčastěji umírají po nárazu do stromu
Dopravní nehody pravidelně plní stránky novin. Každý z nás doufá, že se do žádné nikdy nepřimotá. Ty nejhorší ale často způsobíme sami kvůli panice a neznalosti správné reakce. Ukazuje to i statistika, kterou zveřejnil Tým silniční bezpečnosti. Ta ukazuje, že smrtelné bývají především srážky se stromem. Právě za ty mnohdy může i špatná reakce v nečekané situaci.
„To, že k nehodě dojde tím, že strom spadne na auto, nebo těsně před auto, je vzácné,“ ujišťuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Připouští ale, že i takové nehody se stávají. „Letos na jaře se při vichřici stalo, že vzrostlý strom dopadl na kabinu nákladního vozu a řidiče to bohužel stálo život,“ popsal vzácnou situaci.
„Když to leží na silnici, tak se to většinou při nárazu posune a následky nebudou tak strašné,“ dodává Budský. I takové překážky mohou ale vážnou nehodu zavinit. Řidiči podle něj ne vždy zváží své možnosti a kvůli tomu, že se překážce snaží za každou cenu vyhnout, způsobí mnohem horší situaci, než kdyby do padlého kmenu rovnou narazili.
„Nejhorší je rostoucí strom, protože ten je pevně uchycený v zemi a jednoduše neuhne,“ vysvětluje. Podle něj právě tyto nehody bývají nejtragičtější.
Podle statistiky je srážka se stromem pětkrát nebezpečnější než jiné nehody
Statistika v tomto hovoří jasně. Mezi lety 2001 a 2016 tvořily srážky se stromem pouhá tři procenta dopravních nehod, během těch ale došlo k 16 procentům všech úmrtí při dopravních nehodách. Odborníci vypočítali, že při nich hrozí úmrtí 5,4krát více než u průměrných nehod. Velkým rizikem jsou podle nich i nehody, které stromy u silnic způsobí nepřímo.
Nejčastěji přitom lidé umírají na silnicích třetí třídy. Ty mívají stromy často hned u krajnice, kde často nehodu způsobí i nepřímo. Například tak, že řidičům zhorší výhled do zatáčky, nebo se mezi nimi skryje divoká zvěř, která potom vběhne před auto.
Řešením mohou být obyčejná svodidla i kácení
Situace by se přitom dala řešit. „Tam, kde jsou u silnice stromy, se doporučuje, aby byla instalována svodidla,“ nabízí Budský jedno z řešení. To ale nevyřeší všechny situace. Jak expert upozorňuje, mezi svodidlem a stromy musí být dostatek místa, aby se mohla zdeformovat v případě nárazu.
Dalším, i když na pohled drastičtějším, řešením by mohl být volný pás kolem silnic, které zkoušejí zavádět skandinávské země. „Pásy nemusí být úplně prázdné, mohou tam být keře, případně menší stromky,“ vysvětluje Budský. Dodává k tomu, že podle statistik z Německa se u takovýchto silnic snižuje riziko úmrtí až osmkrát.
Dalším nepříjemným dopadem je podle Budského právě divoká zvěř, která se může mezi porostem vedle silnice skrýt. Ta potom může vběhnout před auto a způsobit, že řidič zpanikaří a auto strhne do stromu. „Především při jízdě po úzkých okreskách je třeba vyvarovat se jízdy na hraně,“ upozorňuje expert. Kromě zvěře totiž hrozí, že se potkáme s někým, kdo nejezdí zodpovědně a vyřítí se proti nám.
Když se nemůžeme vyhnout, je důležité nepanikařit
Zároveň ale uznává, že ne vždy jde nehodě zabránit. „Pro řidiče je to často překvapení a v panice auto strhne mimo silnici,“ vysvětluje Budský, proč jsou takové situace nebezpečné. Když vás na silnici například vyděsí srna, je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu. „Nejlepší řešení v momentě, kdy je srážka nevyhnutelná, je chytit pevně volant, abychom nevyjeli z vozovky, brzdit a trefit zvíře předkem vozu,“ radí expert.
Podle něj jde o nejlepší řešení. Moderní vozy zde mají největší deformační zóny, které řidiče ochrání. Pokud by ale vyjel a narazil do stromu, tak ochrana, kterou poskytují, nemusí být dostatečná.
Horší to je v momentě, kdy potkáme někoho, kdo proti nám zpoza stromů vyjede ve velké rychlosti a my se mu nestihneme vyhnout. „V našich pravidlech je napsáno, že řidič by měl jet takovou rychlostí, aby zvládl zastavit na vzdálenost, na jakou má výhled, lepší by bylo mít to stejně jako v Německu, kde musí řidič zvládnout zastavit na polovinu vzdálenosti, na jakou má výhled,“ navrhuje Budský jednu z možných změn.
Pokud se ale setkáme s někým, kdo se předpisy neřídí, vyžaduje od nás situace mnohem více pohotovosti. „Na začátku je to podobné jako se zvířetem, začněte prudce brzdit a držte se na silnici, jak dlouho to jen půjde, potom je ale důležité se rozhodnout, zda je lepší ve zbytkové rychlosti vyjet mimo silnici, nebo volit srážku,“ vysvětluje Budský.
Takové rozhodnutí ale ovlivňuje celá řada faktorů. Základem je poměr velikostí aut. Samozřejmě ale záleží i na tom, co je vedle silnice, případně na jakou rychlost zvládneme zabrzdit. „Je důležité maximálně brzdit, při rychlosti 20 kilometrů za hodinu je totiž šance na to, že se při nárazu něco stane připoutané posádce, naprosto minimální,“ dodal k tomu Budský.
Témata:
Související
