Zemědělci zuří kvůli drahému máslu: Odírají nás všechny, známe viníky
Cena másla strmě roste, ale odpovědnost si všichni přehazují jako horký brambor. Nejhůř z toho vycházejí zákazníci v obchodech a zemědělci produkující mléko. Ti první si musejí platit více, ti druzí za svou práci nedostávají dostatečně zaplaceno. Peníze mizí zřejmě u zpracovatelů a obchodníků. Podle šéfa Agrární komory Zdeňka Jandejska jsou výkupní ceny kravského mléka velmi nízké a posilující koruna ji navíc sráží na neúnosnou míru.
České zemědělce dlouhodobě trápí nízké a nestabilní výkupní ceny mléka, které často jen sotva pokryjí výrobní náklady. V rozhovoru pro Blesk.cz o tom otevřeně promluvil Petr Šrámek, předseda zemědělského družstva v Polici nad Metují. Podle něj panují nevyrovnané vztahy mezi zemědělci, zpracovateli a prodejci.
I když by teď díky rostoucí ceně másla a dalších mléčných výrobků měli zemědělci dostávat výrazně více peněz, v praxi se to neděje. „Máme ceny na krámech takové, že bychom měli za mléko dostávat 11,5 koruny,“ je přesvědčen Šrámek. Realita je však diametrálně odlišná a mléko se vykupuje za cenu mezi osmi a devíti korunami. Zemědělci proto mnohdy finančně strádají.
Připomeňte si příběh zemědělce Petra:
Mlékaři přitom jednoznačně odmítají, že by za mléko platili málo. „Průměrná cena mléka stále stoupá, nyní už 13 měsíců. Zemědělec, kterému nestačí takováto cena, by měl raději s produkcí mléka skončit, protože by byl nekonkurenceschopný,“ tvrdí Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.
Cenu podle něj neurčují mlékárny, ale trh s mléčnými výrobky. „Musíme se přizpůsobovat. Dnes je v EU na skladech 45 tisíc tun sušeného mléka a nikdo si s tím neví rady. Ztráty z této komodity jsou obrovské,“ dodává s tím, že v případě potřeby mají zemědělci snížit výrobu mléka.
Agrární komora: České ceny jsou nižší než EU
To ovšem Petr Šrámek odmítá. „To mám dát pryč 100 krav?“ ptá se. Nyní se za něj postavila také Agrární komora. Podle jejího prezidenta Zdeňka Jandejska se české ceny pohybují zhruba na 90 procentech evropského průměru. Jenže problém je v tom, že poslední měsíce posilovala koruna, takže růst cen v posledním roce je reálně nižší.
„Cena mléka v eurech se vrací přibližně k úrovni závěru roku 2014, ve stejnou dobu se však kurz koruny pohyboval na úrovni 27,60 korun, zatímco nyní je to jen 26,10. Reálná cena mléka se tak po započtení kurzového rozdílu a inflace, která nyní dosahuje téměř dvou procent, pohybuje na úrovni 30 eurocentů,“ uvedl Jandejsek. To je v přepočtu 7,80 korun.
Zemědělci přitom počítají každý desetihaléř a například korunový pohyb ceny za mléko níže může znamenat podle objemu produkce výpadek v řádech desítek až stovek tisíc. Možnosti vývozu do zahraničí jsou přitom omezené. Přeprava na větší vzdálenosti je totiž příliš drahá a zemědělcům se nevyplatí.
Na nízké ceny tlačí obchodníci
Čachry s cenami Jandejsek ilustruje také na ceně másla. „Na pultech obchodů jsou čtvrtkilová balení už na úrovni šedesáti korun. V závěru roku 2014, kdy se cena mléka pohybovala přibližně na současné úrovni, přitom máslo stálo mezi 35 až 40 korunami za 250 gramů. Z toho vyplývá, že cenu másla zemědělci naprosto neovlivňují,“ zlobí se Jandejsek.
Podle Dany Večeřové z Potravinářské komory ČR se výkupní cena odvíjí od toho, kolik jsou ochotni platit za konečné výrobky obchodní řetězce. Ty přitom ceny tlačí dolů. „Zpracovatel může zemědělci platit jen takovou cenu, kterou mu je ochoten zaplatit odběratel, tedy řetězec,“ zmiňuje Večeřová.
Uvádí také příklad cenové kalkulace polotučného mléka na pultech obchodů. Výrobní cena zahrnující nákup mléka od zemědělce činí 10,70 koruny, ovšem řetězce podle ní zaplatí dodavateli v průměru pouze 9,01 koruny. „Velký prostor pro zvedání výkupních cen neexistuje,“ dodává.
Mléko řeší i v Bruselu
Nevyváženou sílu obchodních řetězců začali nedávno na úrovni EU řešit také europoslanci. Zaúkolovali Evropskou komisi, aby vymyslela legislativu, která případné nekalé praktiky obchodních řetězců omezí. Také v Česku loňského března platí novela zákona o významné tržní síle, která upravuje vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Vyjmenovává například praktiky, které řetězce nesmí uplatňovat. Podle Agrární komory ale existuje další prostor pro zpřísnění.
doktoři v telce řekli, že máme žrát margarín a budem dlouho žít, řekli že máslo je velmi škodlivé a zanáší cévy a ohrožuje srdce, s každým soustem másla si do sebe infikujete jed a ve stáří brzy zemřete, to je názor studovaných lékařů, takže lidi prosimvás nežerte máslo, jsou to sra.čky a navíc je v něm obsažen hnis z kravích zanícených struků neboli cecků, protože je u nás dojej strojově