V Česku chybí dárkyně vajíček. „Může za to internet i lékaři,“ tvrdí odborník
Ženy stále častěji odkládají těhotenství na pozdější věk a roste i počet párů, které vyhledávají centra asistované reprodukce. Lékaři přitom varují, že ani moderní medicína nedokáže vše. Zejména dárcovství je nenahraditelné, a proto doktoři stále volají po dárcích kostní dřeně, krve, ale i po vajíčkách pro reprodukční medicínu. Co vlastně musí dárkyně vajíček podstoupit?
Vedle krve i kostní dřeně potřebuje dárcovství celá řada dalších medicínských oborů včetně reprodukční medicíny, kde počet párů bez možnosti přirozeného početí kontinuálně narůstá.
„Je to dáno mnoha faktory, ale tím nejvýznamnějším je dnešní životní styl a odkládání rodičovství na pozdější dobu. Zejména ženy mají pocit, že mají dost času a že jim když tak lékař pomůže. Bohužel to ani zdaleka není pravda,“ zmínil vedoucí lékař kliniky reprodukční medicíny Štěpán Budka.
Darování vajíček je stále více a více diskutovanou metodou léčby, i když se podle Budky jedná o medicínskou formu terapie. Dárkyň je ovšem nedostatek.
Přibývá neplodných párů. Čí je to chyba? Podívejte se na rozhovor:
Negativní obraz kvůli internetu i lékařům?
„Nedostatek dárkyň jde ruku v ruce nejen se zvyšujícím se počtem neplodných párů, které tuto formu terapie potřebují, ale také kvůli tomu že celý proces darování vajíček je zatížen spoustou mýtů a nepravd,“ uvedl Budka.
„Různá diskusní fóra se plní katastrofickými scénáři a popisy celého procesu darování vajíček. Anonymita diskusních fór a sociálních sítí vede k tomu, že darování vajíček má obecně negativní obraz. Bohužel v některých případech tento negativní obraz spoluvytvářejí kolegové (gynekologové i praktičtí lékaři),“ zmínil expert.
Podle Budky je proto potřeba každou ženu, která se o darování vajíček zajímá, řádně poučit. Aktivně se ptát na otázky a do darování vajíček ji nepropustit, pokud lékař nemá absolutní jistotu o skutečném rozhodnutí pro darování.
Za vajíčka 25 tisíc
Darování vajíček je dobrovolné a dárkyně se může kdykoliv v průběhu před i při darování rozhodnout, že dále pokračovat nechce. Celý proces začíná takzvaným schválením dárkyně, což je přesně medicínsky a legislativně daný proces. Jeho výsledkem je konstatování, že proces darování vajíček nepředstavuje větší riziko pro dárkyni samotnou. A také to, že závažná onemocnění u dárkyně, či v rodině dárkyně, nebudou do budoucna přenášena.
„Celý proces schvalování je záležitostí podrobných vyšetření gynekologa a genetika. Síto schvalovacího procesu mnohdy zachytí až 60 procent dárkyň vajíček, kdy gynekolog nebo genetik konstatuje, že tento proces není pro danou dárkyni vhodný,“ popsal lékař.
Už v rámci první stupně darování vajíček je podle Budky možné často říct, že u některé potencionální dárkyně jsou rizika spojená s darování větší než u jiné. Finanční odměna za darování vajíček se pohybuje okolo 25 tisíc korun. Nejvhodnějšími dárkyněmi jsou ženy do 32 let věku. Vše je dobrovolné a anonymní.
Proč neprošlo umělé oplodnění pro singles? Poslechněte si ministra Ludvíka:
„Platí, že každá i sebetriviálnější metoda v medicíně je zatížená určitým procentem komplikací, a to i závažných. Je potřeba každého pacienta řádně, pomalu a srozumitelně poučit. Každá metoda v medicíně by také měla mít svou jasnou a nezpochybnitelnou indikaci,“ zmínil Budka. Jakkoli možná rizika nevyloučil, ve spojitosti s dárcovstvím jsou podle něj zanedbatelná.
Jiřina otěhotněla díky dárkyni ve 39 letech
Vedoucí lékař Štěpán Budka popsal i příběh pacientky Jiřiny, která nemohla dlouho otěhotnět. Pravděpodobnost úspěšného početí pomocí asistované reprodukce má kolem čtyřicátého roku života přibližně jedna žena z deseti. Jiřina měla štěstí, otěhotněla právě díky asistované reprodukci a darovanému vajíčku, když jí bylo 39 let.
„S partnerem jsme si pořád říkali, ještě stihneme tohle, ještě tamto. A najednou bylo pozdě. Nakonec se to vyřešilo díky neznámé dárkyni a dnes mám krásnou holčičku, o které mi dokonce známí říkají, že mi doslova z oka vypadla,“ uvedla Jiřina. Podle lékaře je podoba dítěte z darovaného vajíčka celkem pochopitelná. Při výběru dárkyně se sledují genetické znaky, jako je barva vlasů, očí a podobně.
S pomocí asistované reprodukce se v Česku narodí ročně přibližně pět tisíc dětí. Počet žadatelů o pomoc reprodukční medicíny je ovšem mnohonásobně větší. „V řadě případů se proti jednoduše postaví přirozené překážky většinou spojené s věkem ženy, na které je medicína krátká. Mnoho takzvaně nadějných párů ovšem marně čeká na ‚svou‘ dárkyni vajíček, kterých je bohužel velmi málo,“ dodal Budka.
Je šílené myslet si že z cizího vejce bude někdo mít vlastní děti.Stejná šílenost je s darovaným semenem.Asistovanou reprodukci schvaluji pouze z 'vlastního materiálu' a mezi páry kde opravdu nejde počít přirozeně.Darované sperma i vajíčka jsou akorát zdrojem kukaček,cizáků a mnohdy i rasových omylů.